Vložka pro ty, kteří na mém blogu poznali Emilii ještě zdravou. Ve věku 4,5, po ošklivém zápalu plic, se u ní objevil nefrotický syndrom. Z nemocnice do nemocnice, od lékaře k lékaři. Lékařská věda je při tomto syndromu ještě
bezradná. Kortizon, neustále různé testy, odběry krve a moče. Malý výběr potravin a tekutin, vyhýbat se slunci. Kortizon nám udělal zcela jinou holčičku, byla k nepoznání. Náběh na diabetes.
Ještě že její maminka je zdravotní sestrou, od vypuknutí syndromu nechodí do práce. Vaří dceři jen doporučená jídla, dává jen doporučené tekutiny v určeném množství. Odebírá krev a moč v určených časech, měří krevní tlak, vše zapisovat pro lékaře a každý druhý den do nemocnice na další testy na přístrojích.
Dceři jsme darovali nové E-kolo, oni k tomu přikoupili zastřešený malý vlek za kolo pro Emilii a vyrazili do velkého obchoďáku jen pro jízdní kola. Chtěli si vybrat kolo pro Emilky tátu, aby mohli vyrazit na společné výlety do okolí. I co se nestalo, v těch velkých prostorách se dá také jezdit na kole a zkoušet ho.
Najednou se v té uličce objevila na dětském kole Emilka a to bez zadních pomocných koleček. Jednoduše si jedno montované kolo vzala a upalovala s ním po obchoďáku. Její máma dostala záchvat smíchu, a když se jí prodavačka ptala, proč se tak směje, dostala odpověď, že to je poprvé co Emilka jede bez oněch přídavných koleček. A to byly zrovna mé narozeniny, takže dárek od Emilky.
Zdravíme Mařenku Šípkovou, Magdičku Jogheeovou a Janičku Slaninkovou, tato děvčátka se neustále ptala na zdraví naši vnučky. Blogerka Katerina chtěla dokonce pomoct osobně svými známými lékaři v Česku. Děkujeme!
Její kamarádi
