Dcery v jednom kole

Moje dcery Iva (1964) a Petra (1968) to se mnou neměly od malička lehké. Pořád v pohybu. V zimě jsem je proháněl každý víkend na lyžích na Klínovci a ve všední den, aby nevyšly z cviku na bruslích. Pokud tedy byl zamrzlý nějaký

 rybník. Mně, jako labužníka pohyb také prospíval, tuk neměl šanci se usídlit na mém těle.

Někdy tedy ty dvě mlely z posledního, ale chtěl jsem, aby je pohyb také bavil a byl pro ně hrou.

V letní čas nás rybník měl také neustále ve svých spárech. Ale teď onen rybník zamrzlý, a malý důkaz, co zaznamenala kamera na kličku, v té době ještě bez zvuku. Nejsou tedy slyšet ústní výjevy dcer.