Nestačí útok z venčí, ničíme se i zevnitř

Dnes už je téměř jasné, že tak zvaná „uprchlická“ krize je organizovaným útokem na vše, co činí Evropu přitažlivým.

Dal jsem slovo „uprchlická“ do uvozovek, protože uprchlík prchá PŘED něčím. Kdežto tento proud migrantů jde ZA něčím. Uprchlíků, kterým jde skutečně o život je v tomto proudu méně než těch, kterým jde o něco jiného. A navíc, ti skuteční uprchlíci se už pomalu vracejí na území, ze kterých byl vytlačen ISIL. Celý ten geografický aspekt je svým způsobem zastírací manévr, neboť nejde ani tak o území na Předním východě (kromě ropných vrtů), ale hlavně o změnu celkové politické, náboženské a sociální kultury v Evropě samé.

    Do této chvíle je v Evropě více než milion migrantů z loňské divoké vlny. Organizátory migrace jim byla vsugerována myšlenka, že se budou mít v Evropě jako v ráji. Skutečnost bude ovšem diametrálně odlišná. Tato masa lidí bude neobyčejně silně zklamána a její hněv se neobrátí proti organizátorům této skryté války, původcům všeho zla, ale naopak proti těm, kteří chtěli pomoci. Kapacity i při nadměrném úsilí nebudou stačit k uspokojení těch nejzákladnějších potřeb. Někteří z migrantů, kteří by i chtěli pracovat, tak práci neseženou. Flustrace je dožene do náručí těch, jejichž ilegální cesta už byla naplánována jako nepřátelská k evropské civilizaci. Nejenom atentáty, ale i příprava k politickému převzetí moci, o to jde.

     Prezident Zeman je jedním z mála skutečných pilířů obrany evropských hodnot. Jenže jeho náklonnost k evropskému federalismu je, dle mého mínění, velkým nebezpečím, ba dokonce tím největším. Představte si, že by se v celé Evropě nevolilo pouze do bezzubého Evropského parlamentu, který nemá fakticky žádnou moc, protože rozhoduje nikým nevolená Evropská komise a ještě více silné státy Německo a Francie.

     Kdyby ovšem existovalo evropské federální shromáždění, z kterého by se posléze rekrutovala evropská vláda, tak kdo by asi vyhrál volby? Kde je největší koncentrace obyvatel. Německo, Francie, Británie, Nizozemsko atd. Všude tam je mnohomilionová menšina vyznávající islám. Na tomto místě chci zdůraznit, že nejsem islamofob. Každé náboženství má právo na svůj vývoj, nesmí však utlačovat náboženství ostatní. Ovšem jsem milovník Evropy s jejím kulturním dědictvím, s možností demokratických voleb, s hudbou, s možností svobodně vyznávat jakékoliv náboženství, ba dokonce i menšinové náboženské směry.

     Tak tedy, většinové obyvatelstvo by volilo mezi různými stranami levice či pravice a jejich hlasy by se rozprostřely tak, že by nevznikla nějaká relevantní většina, kdežto ono muslimské obyvatelstvo s volebním právem, by volilo jednotně, podle svého náboženství. V evropském federálním součtu by to bylo zdrcující volební vítězství.

    My máme z naší historie podobný případ, ovšem postavený na základě národnostním. Za první republiky byla nejsilnější politickou stranou ta sudetoněmecká. Takže evropský federalismus rozhodně ne!

    A teď něco jiného. Naše školství i přes různé peripetie je na velmi dobré úrovni. Myslím tím základní a středoškolské. A teď se razí módní slovo inkluze. Do tříd mají být vtěsnáni ti, kterým bylo zatím určeno speciální školství. Dřív se tomu říkalo zvláštní škola. Tam ony děti s psychickým postižením nacházely v kolektivu podobných postižených své místo na slunci. Dnes ovšem, opět z důvodů politické korektnosti budou ony duševně postižené děti dávány do normálních tříd.

   Rozptýlí se tím zase koncentrace na učení, kvalita výuky spadne a ti bohatší rodiče budou dávat děti do drahých soukromých základních škol. Nadané děti ze střední třídy, či z chudých rodin nebudou mít s těmi z těch bohatých rodin stejnou ba ani vzdáleně podobnou startovací dráhu do života. Takže si ničíme i to, co není třeba ničit. Ach my vždy papežštější než papež. Za to se cinkalo v Listopadu?