Nelajte Okamurovi!

Nelajte Okamurovi, mezi všemi větami, které říká, uhodil hřebíček na hlavičku. V našem volebním systému totiž neexistuje veřejná kontrola při centrálním sčítání hlasů.

Už od voleb roku 2002, nemají subjekty kandidující do Poslanecké sněmovny, krajských zastupitelství i Senátu žádnou možnost kontroly centrálního sčítání hlasů.

Jediná kontrola je možná přímo ve volebních místnostech.

   Ovšem volební lístky se shromažďují pouze po určitou dobu a není v silách nikoho  spočítat všechny hlasovací lístky v celé republice po dobu lhůty, kdy jsou ještě lístky nezkartovány. Všechny hlasy se elektronicky sčítají a sčítaly v Českém statistickém úřadě, jehož ředitelem byl po dlouhá léta jiný kandidát na prezidenta – Jan Fischer.

    Ještě ve volbách v roce 1998 byli v ústřední volební komisi zástupci kandidujících stran, kteří mohli kontrolovat centrální sčítání hlasů. Ale už o těch volbách (1998) mi jeden ze zástupců stran v této volební komisi povídal, že se možná s hlasy ze dvou volebních krajů na centrální úrovni manipulovalo v neprospěch Sládkových republikánů a Důchodců. Samozřejmě to mohla být jenom domněnka, v té době jsem se ještě politicky nikterak neangažoval, takže ta informace mi prošla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Strana zdravého rozumu, (od roku 2009 Suverenita – Strana zdravého rozumu), vznikla až v roce 2002.

     Tomio Okamura možná nevědomky upozornil na velice závažný rys našich voleb, Nejsou ochráněny před závěrečnou manipulací.

      Před mým odjezdem do ciziny, byl Tomio Okamura třetí v preferencích. Po návratu „ze země svobody“, kde musíte při vstupu nejenom dát otisk palce, ale i všech prstů obou rukou, prostát si minimálně dvouhodinové fronty před tímto aktem a při výstupu projít scannerem, zdvihnout ruce nad hlavu, aby vás do naha prohlédli a opět před tímto aktem vystát minimálně hodinovou frontu, jsem se vrátil do předvolební vřavy.  A zjišťuji, že se do Tomia Okamury v diskuzích opírá spousta diskutérů.

     Sám jsem Tomia Okamuru na comebackovém koncertě Vítězslava Vávry, kde jsme oba byli hosty, přesvědčoval, aby na prezidenta nekandidoval. Že se lidé pod vlivem mediálního usměrňování od něho budou odvracet.

    A to by neměli dělat. Tomio Okamura má jednu přednost, nazývá věci pravým jménem. Ať už Ústavní soud rozhodne jakkoliv, i jako senátor a možná někdy i budoucí předseda vlády, má obrovskou důležitost v našem politickém životě. Nežije kdesi v idealistických výšinách. Své obchodní úspěchy si vydobyl úplně od píky. Pamatuji se, že na počátku devadesátých let sám prováděl cizince po Staroměstském náměstí a vypracoval se v podnikání i politice až tam, kde je nyní. Bez dotací! Na Zlínsku poctivě objížděl obec za obcí a věřte úspěch nezávislého kandidáta ve volbách do Senátu je velice těžce zasloužený.

    A je velice signifikantní, že dobyl Senát právě ve Zlínském obvodě. Potřebujeme v politice takové Tomáše Bati, za kterými je nějaká práce a ne vysedávání a intrikování na stranických schůzích. Tomio, ať už rozhodne Ústavní soud jakkoliv, Vaše doba ještě přijde. Nenechte se znechutit!