Důvěra II – Důvěra musí pramenit ze sebedůvěry.

Je zajímavé, že článek, který přímo neupozorňoval na konkrétní negativa, ale naopak se snažil dopátrat nenápadných kořenů zla, získal poměrně velmi dobré hodnocení. A navíc lidé v osobních mailech nastiňovali cesty, jak vybřednout z nedůvěry. A to je skvělá věc. Lidé už přestávají být apatičtí. Že by světélko na konci tunelu?

V diskuzi pod článkem se objevilo několik zajímavých diskuzních příspěvků.

Škoda, že v rychlosti doby a hlavně  v rychlosti nárůstu článků na blogu iDnes někdy zapadnou příspěvky, které jsou mnohdy velice inspirativní. Vyjímám z nich část, z rozsáhlého příspěvku paní Polákové.

Paní Milena Poláková píše:

    „Sebejistota je velmi důležitá a pramení z pocitu, že tu máme spoluobčany, na které jsme právem hrdi a tím nemyslím jen špičkové sportovce, tím myslím všechny ty drobné a smysluplné pracovní úkony, které naši občané konají a bez kterých se neobejdeme, počínaje úklidem a konče na sále našich lékařů, kteří nám zachraňují životy, našich učitelů, kteří jsou zde stále nedoceněni, našich dělníků, kteří nejen, že nejsou doceněni, ale kteří jsou i často psychicky deptáni až ponižováni. Ta negativa musí z naší přítomnosti pryč a my pro to budeme konat maximum tím, že budeme dál tu mravenčí poctivou práci vykonávat a zároveň budeme své okolí vlastním příkladem motivovat k hrdosti.“

   To jsou zlatá slova.

    Velice zajímavý názor také mi napsal jeden z diskutérů v osobním mailu: „Představte si, že by jen 10% voličů každý týden zaplavovalo své volené zástupce oprávněnými požadavky, interpelacemi a stížnostmi, a tvrdě v nich požadovalo splnění předvolebních slibů.“ Zajímavý nápad.

   Je asi ovšem liché se domnívat, že současná poslanecká garnitura, ať už zleva či zprava, by byla ochotna se voliči zabývat jindy než před volbami. Požadujte však po jednotlivých poslancích splnění jejich předvolebních slib i teď. Oni vám sice odpoví dalšími sliby (neboť je před volbami), ale to už se nenechte zmást.

   Takovéto interpelace budou dobrým tréninkem pro dobu následující po parlamentních volbách 2014.  Věřím totiž, že budou úspěšné úplně jiné subjekty, než na jaké jsme v parlamentu zvyklí nyní. Ale zdůrazňuji, nesmíme je nechat spadnout do pohodlné lhostejnosti k jejich voličům,  jakou se vyznačují ti nynější parlamentní strany.

     Za poslední léta nás média drtí špatnými zprávami. Vždy negativní historky ze života VIP nás mají utvrzovat v tom, že čím větší nekalost, tím spíše úspěch. Ostatně co to znamená VIP – Very important person – velmi důležitá osoba?  Pro bulvární média je to kdosi, kdo buď pije, nebo se pere na veřejnosti, či přebere někomu manžela, manželku, vdává se a rozvádí každé tři měsíce.... a jinak nevytváří vůbec žádné hodnoty.

    Pro ostatní média je to zase někdo, kdo si v devadesátých letech nakradl miliardy a teď mu bylo vše odpuštěno. Má vzniknout dojem, že právě toto jsou ty naše velmi důležité osoby. A ne ten, kdo se poctivě dopracoval k něčemu, co je pro společnost důležité. Je naznačováno, že prostě nemá cenu se zabývat něčím, co přináší kladné hodnoty. Naopak, že to, co přináší kladné hodnoty, nepřináší úspěch. 

   V naší zemi je však ještě většina lidí, co neztratila víru, která nám byla vštěpována odmalička. Víru pramenící z českých pohádek, že dobro vždy vítězí nad zlem. Každodenně se o tom přesvědčuji. Takoví lidé se musí dát dohromady. Najít tu sebejistotu, tu důvěru v sebe, že i já mohu něco změnit. Začněme u sebe. Důvěřujte, že můžete, i třeba pouze ve svém okolí, něco změnit. A věřte, ono se to nakonec povede, neboť se říká: „Věř a víra tvá tě uzdraví“.