Rodičovství neznamená zbavit se strachu
Když si člověk stane rodičem, už nikdy nemá klid. Ta nejistota, úzkost, zda-li je vše v pořádku, nesnižuje se úměrně tím, jak děti odrůstají. Strach je tu pořád. Strach, že je neochráníme. Sílící obava, že budeme daleko, i když stojíme vedle.
Rodičovství mění člověka. Nenávratně. Táta nebo máma - to není podstatné. Už nikdy nic není tak jako dřív. Ten malý človíček se natlačí do srdce. Buclatýma nožičkama, s neuvěřitelně maličkými prstíky, kope, kope... až ho má zabrané celé sobecky pro sebe. A ono bije jen pro něj. Svírá se úzkostí, když se rtuť teploměru šplhá k horečkám, poskakuje radostí, když naroste první zub a přebíjí svůj vlastní rytmus, když prosíme do tmy, ať se nestalo nic zlého. Stranou jdou všechny naše dosavadní touhy. Hlavně ať se vrátí domů, ať se uzdraví, ať už se přestane trápit pro tu holku potrhlou. Uděláme cokoliv.
Stát se rodičem je hrozně lehké. Být jím - neuvěřitelně těžké. Chceme, aby se naše děti měly líp. Aby neměly naše vlastnosti, povahu pražské babičky a křivé nohy jako strejda Lojza. Aby neopakovaly naše chyby. A aby nás přežily.
Lovila jsem její utíkající pohled, který se přede mnou krčil, choulil, přivíral. Věděla jsem, že podívat se do těch očí musím. Neskutečně jsem se bála. "Je mi moc líto, že Anička umřela," řekla jsem, když se naše pohledy konečně střetly. Projela mnou jen setina bolesti, kterou jsem v těch černých očích zahlédla. A přesto to bolelo neskutečně. Uběhlo jen pár měsíců od doby, kdy se Anička mamince, která se zapovídala s druhou maminkou vytrhla a utíkala zachránit koťátko utíkající přes silnici. Týden poté co na narozeninovém dortu sfoukla čtyři svíčky. Tatínek nemohl pochopit, že nedokázala uhlídat jejich dítě. Odešel. Zůstala se svou bolestí úplně sama. Výčitky jako bumerang se vracejí - vteřina pozornosti a všechno mohlo být jinak.
Většina rodičů se mnou bude souhlasit, že většina úrazů a neštěstí se dětem, kterým přirovnání "jak z hadích ocásků" sedí jak ulité, se stává ve chvíli, kdy dáváme pozor, kdy je máme na očích. Padají ze židle, která se dotýká té naší. Dusí se jídlem, které jsme jim pečlivě rozkrájeli na malé kousky, nakloní se z okna, které jsme pootevřeli, abychom vyvětrali. Jsme přece doma, nemůže se nic stát. Strhnou na sebe ubrus s horkou kávu a otočili jsme se jen pro cukr, ochutnají Domestos, který jsme zapomněli po úklidu na okraji vany.
Jako dítě jsem si strčila korálek do ucha. Proč - to nevím. Zřejmě měl být ozdobou. Skončili jsme na ušním, kde mi ho pan doktor vyndal a bratr, který byl o tři roky mladší (a nikde nemohl chybět) ho dostal na památku. Možná jako připomínku toho, jak hloupé věci ty holky vyvádějí. Jen jsme se otočili ve dveřích a už jsme se vraceli od ordinace. Hádáte správně, tentokrát měl korálek v uchu brácha. Moje maminka jen bezmocně zvedla ruce do vzduchu: "Já je neuhlídala." Pan doktor se usmál: "To se, mladá paní, ani nedá! To jsou děti." Korálek si raději nechal v ordinaci, protože mu maminka sdělila, že doma máme ještě jednoho brášku.
To je úsměvná příhoda. Takových zažíváme se svými dětmi dnes a denně nepočítaně. Ale co když houkající maják uhání s naším dítětem k nemocnici a jeho život visí na vlásku. Siréna řeže do našeho svědomí. Lékařka se přísně zeptá: "Vy jste matka?" Co odpovědět. Chrlíme ze sebe jak vždycky, opravdu vždycky dáváme pozor, a jak jsme teď unavení, tak na chvilku, opravdu jen na chvilku...Neposlouchá nás. Dýchací přístroj zakrývá celou hlavičku našeho dítěte. Pro Boha, ať je v pořádku! Slzy tečou do pusy. Proč jedeme, sakra, tak pomalu!
"Bude v pořádku," řekl doktor dvěma zsinalým tvářím. Rodičům, kteří na okamžik přestali dávat pozor. Rodičům, kterým jiný doktor, před několika lety na porodním sále, řekl: "Blahopřeji", a neřekl, jak to bude těžké. Rodičovství je dřina na plný úvazek. S okamžiky, kdy si říkáme: stojí to za to!" Když na nás - z podpeřiny - vykoukne pár korálků a zakřičí: BAF! Když místní stadion křičí - gól - a všichni ví, že ho dal ten náš kluk, když spí a usmívá se, když nám skočí do klína a dá pusu, a když je tak velký(velká), že nám ji dá tajně. Ale dá.
Jsem matka ostříž, něco jako Kevin Costner, když s dcerou vtrhnu do neznámého prostoru, odhadnu tušená nebezpečí, která v mžiku zneškodním..."Mami, já jsem si na tom tancování našla kluka." "A kdy, prosím Tě?" nestačím se divit, jak mi to mohlo uniknout. "Když si nedávala pozor," usmála se.
Jsou věci a situace, které jsou dané osudem. Není v lidských možnostech mít pozornost našponovanou permanentně na nejvýše možném výstražném bodě. Nemůžeme našim dětem sebrat křídla. Ale musíme zavřít okno, uklidit Domestos, pevně stisknout dětskou ručičku, když se blížíme k přechodu. A pořád mít připravenou náruč, v které se mohou schoulit ať je jim pět nebo dvacet.
Ale jak se zbavit toho věčného strachu, že něco udělám špatně, že se něco stane, ptá se většina novopečených maminek. Je to normální? Ptají se nás, kteří už máme kousek rodičovské trasy za sebou. A my? My se ptáme těch, jejichž děti dávno opustily rodné hnízdo. A oni se usmívají, protože vědí, že je to normální, že dobrý rodič bude ten strach mít pořád.
Hana Novotná
Zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? Martin Mejstřík to ví!
V době Sametové revoluce proti komunistickému režimu v Československu pronesl budoucí prezident Václav Havel větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Od té doby uběhlo již dvacet pět let. Svobodu sice máme, ale za onou větou se během dlouhých dvaceti pěti let místo tečky objevil otazník. Václava Havla se už, bohužel, zeptat, jak to s tím vítězstvím pravdy a lásky je, nemůžeme. Je však člověk stejně povolaný zodpovědět onu otázku. Martin Mejstřík.
Hana Novotná
Rudolf Havlík: Moje motivace je vyprávět lidem příběhy
Dokud si Rudolf Havlík vyskakoval na blogu, surfoval na Srí Lance, psal knihy, vyskytoval se vedle krásných žen a do Číny lítal tak často, jako ostatní chodí do místní knihovny, byl pro většinu borec. Pak oznámil svůj záměr natočit vlastní celovečerní film, na který se každé Vánoce budeme koukat v televizi. Najednou to byl blázen.
Hana Novotná
Zejtra napořád: Jeden z nejlepších filmů, jaký jsem viděla
Když se zrodí dítko, na němž jeho rodiče dlouho a usilovně pracovali, cloumá námi zvědavost, když se konečně narodí a zařve, jak vypadá. U miminek většinou milosrdně lžeme a tvrdíme, že to červené, svraštělé, ukřičené je tím nejnádhernějším stvořením, jaké jsme kdy viděli. Když jde o filmový porod, jsme třeskutě upřímní a řekneme suše, že jsme čekali víc.
Hana Novotná
Sim sala bim…Ano, bude líp!
Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí.
Hana Novotná
Našeptávači ticha
Špitají si plačtivě mezi sebou, se zaschlou pěnou v koutcích úst, našponovaně hranou trpělivostí oka na punčoše, za fanfár křečovitých úsměvů, napěchované do jutových pytlů, jen ledabyle svázaných střapatou stuhou, abychom se k nim lehce mohli dostat, kdykoliv to budeme chtít. Naše stokrát přepírané nepravdy a neodstáté křivdy.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika
Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...
Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data
Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...
Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec
Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Rodinný dům se zahradou a garáží v Jílovém okr. Děčín
Nádražní, Jílové, okres Děčín
4 680 000 Kč
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3114x
Karel Čapek