Sim sala bim…Ano, bude líp!

Existuje spousta kouzel a zaklínadel. A málokdo se v nich vyzná. Čaruje se buďto s pomocí hůlky nebo koblihy. Oligarcha šikovně využije plytkého způsobu bytí či jisté duševní lenosti a pouhým opakováním jednoduchého zaklínadla dokáže měnit své okolí. 

Tři kouzelná slova. Magická, poměrně účinná formule, které se snadno může naučit každý a pomůže splynout s většinou. Ano, bude líp. Konstatování, které má nesmlouvavou povahu. Pesimisté si postesknou, že líp už bylo. Optimisté v opozici věří na zpětnou vazbu. A všichni, úplně všichni tuší (tulák i klaun), že pokud se strom kymácí, musí se kymácet také. Víra v magické formuli zakletá, že jen tak samo od sebe bude líp, je stejně absurdní, jako věřit tomu, že konečně dorazí Godot.

Mám ráda Jiřího Schelingera, kdy si v Jahodách mražených vtipně poradil s mlsným jazýčkem jisté slečny. V jiné zas strouhal kamen mudrců a s chutí až nadpřirozenou opakoval kouzelné zaklínadlo, které mu přes veškerou snahu nevykouzlilo zpátky sladkých patnáct. Patnáct, kdy se dělá všechno naplno – miluje, kouzlí, věří.  V patnácti si nedáváme pozor na to, co si přejeme a hlavně netoužíme být neviditelnými, v rozporu s léty pozdějšími, kdy bychom se nejraději neviděli.

Je třeba si však uvědomit, že každá hra s sebou nese jistá rizika. Během kouzlení může dojít k nehodám. To když se použije zaklínadlo „Klihando“, které přilepí jazyk k patru, nebo „Legilimens“, které umožňuje proniknout do cizí mysli, či „Ano, bude líp“ svou podbízivou rozpínavosti v ní setrvat. A logicky se tak stane něco jiného, než chceme my.

 Nemám nic proti kouzlům vycházejícím z filmového plátna a na stránkách knih, ztvárněných často velmi realisticky. Naopak. Tajemno probouzí fantazii a při každodenních starostech pomáhá na chvilku vyzkoušet jinou dimenzi. Je zajímavé, že je to vždy člověk, který zvrátí hrozící pohromu. V této souvislosti mě napadá myšlenka, proč to samé nejsme ochotni udělat sami pro sebe, v našem světě. Proč se jednou provždy nevzdáme falešných slibů, kouzelných zaklínadel a nespolehneme se sami na sebe, na svůj úsudek?