V poslední části seriálu ExekutorovskoAdvokátsko se zaměřím na to, jak mohou způsoby novodobých bukanýrů ovlivnit celkovou „fitness“ české ekonomiky a makroekonomická data.
Hospodářský růst ČR - Exekučně zabaveno
Při mém průzkumu, kdy jsem oslovil několik institucí s žádostí o informace, jsem si začal pokládat otázku, zda se tak velký objem exekucí může výrazněji podepsat na zdatnosti domácí ekonomiky. Když stokrát nic umořilo osla, nemůžou miliony exekucí drtit českou ekonomiku?
V rámci civilizované Evropy zřejmě, co do rozsahu a podmínek, nemá český exekuční průmysl konkurenci. Podle dat ke konci roku 2012 počet běžících (!) exekucí (v tomto součtu nejsou exekuce ukončené) již překročil 2,7 milionu případů a tato suchozemská vlna tsunami dále utěšeně narůstá. Logika je jasná. Je-li poměrně velký objem finančních prostředků blokován či odváděn v podobě náhrad nákladů do kapes advokátů a exekutorů, pak je exekuovaní nemohou použít na uspokojování svých životních potřeb. Oni a jejich blízcí včetně dětí, musí vyžívat ze životního minima a stávat se tak vazaly těch „podnikatelů“, kterým stát udělil pravomoc trestat jednotlivce za neposlušnost. Pravidelný odvod paušální částky na jejich účty svými atributy připomíná mafiánské výpalné. Tito podnikavci, jak už jsme české kotlině zvyklí, toho samozřejmě využívají v míře větší, než je únosné.
S těmito daty korespondují mnohá zjištění ekonomů a analytiků. V ČR poptávka domácností dlouhodobě pokulhává za jejich ekonomickými možnostmi. Poměrně výrazně se nad tím nedávno pozastavoval například guvernér i viceguvernér ČNB. (Mojmír Hampl: "Ke zlepšení tuzemské ekonomiky je potřeba překonat největší rozdíl mezi fundamentem a sentimentem v novodobé historii Česka.") Domácí spotřebitelská poptávka dlouhodobě stagnuje či klesá, přestože příjem domácností roste. Pravda, roste také objem úspor, ale v čem je problém, že domácnosti neutrácejí?
Zde je odpověď: Mnoho domácností více utrácet nemůže. K zatažení ruční brzdy poptávky domácností přispívá i způsob vedení exekucí. Velké množství českých domácností žije tzv. z ruky do úst, v ekonomické terminologii: veškerý svůj důchod (což jsou veškeré příjmy) ihned použijí na pořízení statků (produkty a služby). Předpokládám, že především takových domácností se exekuce týkají. Do jaké míry tento stav ovlivňuje spotřebitelskou poptávku?
U Exekutorské komory a Ministerstva spravedlnosti ČR jsem se pídil po informacích o celkovém počtu vydaných exekucí a součtu částek exekuce, přičemž mě zajímalo, kolik z toho tvořily:
1) samotné exekuční tituly,
2) náklady právního zastoupení,
3) náklady exekuce.
Oba úřady poskytly data o počtu exekucí, ostatní údaje se statisticky nesledují. Snad to není proto, aby na světlo nevyplynul skutečný rozsah tohoto průmyslového odvětví, například jaký je podíl exekučních titulů z celkově vymáhané částky. Jiným způsobem si nezájem o pořizování tak důležité statistiky neumím vysvětlit. Relevantní data tedy neexistují, pokusím se posloužit odhadem. Držím se při zemi a předpokládám, že průměrná výše exekuce nepřekročí 20.000 Kč, že všechny exekuce vyřizují soukromí exekutoři a exekuce se týkají výhradně fyzických osob. Některý povinný zaplatí celou částku exekuce ihned, někdo ji řeší splátkovým kalendářem, jiným jsou prováděny srážky. Když použiji trochu počtů, řekněme, že každá exekuce znamená snížení příjmů postižených domácností v průměru o 2.000,- Kč měsíčně. Vynásobím-li tuto částku počtem aktivních exekucí (cca 2,7 mil.) a počtem měsíců v roce, dostávám se k úctyhodné částce zhruba 60 miliard Kč ročně. Pro srovnání 1 % část celkového ročního HDP ČR (3,8 bilionu Kč) je přibližně 40 mld. Kč.
Pravda, jde pouze o můj osobní odhad, který se může se skutečností rozcházet (domnívám se, že můj pohled je střízlivý, takže následky můžou být ve skutečnosti ještě horší než deklarované 1 %), ale relevantní data zkrátka nejsou – nenašel jsem žádný článek, statistiku, studii či jinou práci, která by se problematice seriózně věnovala. Exekutor není klasický podnikatel, nevydává výroční zprávu, Exekutorská komora příslušná data neeviduje. Kolik z vymožených prostředků představuje exekuční titul, tedy to, kvůli čemu se veškerá tato paráda provádí, lze zejména u bagatelních pohledávek vysledovat z mého případu, kde titul tvořil pouhá 3 % z vymáhané částky a zbytek připadal na náklady právního zastoupení a náklady exekuce samotné.
Někdo možná namítne, že i samotné exekuce se podílejí na růstu HDP. Jistě to tak bude. Co je ale na exekucích nebezpečné je to, jak se dále nakládá s vybranými penězi. Zatímco běžná domácnost, která by tyto prostředky ihned utratila za zboží a služby (cca 5 miliard každý měsíc), tedy téměř vše by se vrátilo zpět do ekonomiky se všemi konsekvencemi (daně, příjmy obchodů, zisky, příjmy státu), osoby spjaté s exekučním byznysem své mastné výdělky ukrývají do daňových rájů, takže tyto prostředky se již na chodu ekonomiky nepodílejí. Ekonomice taková léčba prospívá stejně jako když se chudokrevnému pouští žilou. Zedníci, instalatéři, elektrikáři, kadeřnice, hostinští, provozovatelé kulturních akcí a mnozí jiní obchodníci, řemeslníci a poskytovatelé služeb, divíte se, kde jsou Vaši zákazníci, a proč u Vás neutrácejí své peníze? Je to proto, že oni sami je už nemají a plní cizí účty na Kypru a v jiných daňových rájích.
Rozsah exekucí má bezpochyby také vliv na schopnost domácností vzít si úvěr. Úvěrové registry uchovávají informace o prohřešcích klientů dlouhá léta. Růst ekonomiky je s úvěry přímo svázán a pokud je velká skupina potenciálních klientů považována za rizikovou, možnosti bank i klientů se značně zužují. Ti pak vyhledávají služby nebankovních institucí často pochybného charakteru a čerpají vysoce úročené úvěry. Snadněji tak padají do dluhových pastí a celý problém se dále umocňuje a exekutorova smyčka se ještě více utahuje.
S trochou nadsázky se exekucemi dá dobře vysvětlit i sklon českého obyvatelstva k úsporám. Občané ExekutorovskoAdvokátska jednají zodpovědně, protože již nyní si šetří na svůj budoucí důchod svoji budoucí exekuci. Ta totiž může přijít na Vás, na Vás, nebo taky na Vás…
KONEC
