Pepa na útěku ..
Je tedy pravda, že jsem se jako malé prtě trochu jako kluk chovala a když jsem si hrála venku, rychlostí blesku ze mě svlékali krásné volánkové šatičky a oblékali do hnusných košilek a kalhotek, abych šatičky nezamazala, což prý bylo pravidlo.
Taky jsem s oblibou utíkala...chvíle nepozornosti a frnk, už jsem lezla po střeše.Měli jsme okna přímo na střechu podchodu, stačilo vylézt na topení a otevřeným oknem jsem tam byla hned.Střecha byla prostorná,spojovala dvě budovy, spousta místa na hraní a vytahání hraček. Doma byla nejspíš nuda a máma se vybavovala na chodbě se sousedkou. K mé smůle (nebo možná spíš štěstí) v protějším domě sídlila veřejná bezpečnost - VB a měli okna přímo proti těm našim.Zelení pánové mě za oknem zbystřili a když jeden za mnou vylezl na střechu, myslela jsem asi že si se mnou jde hrát... a taky jo, byl hodnej a řekl, že mi nakreslí obrázek.Tak jsem s ním šla.Pamatuju si z toho, že mi kreslil obrázek s domečkem a ptal se mě kde bydlím,mlčela jsem jak zařezaná....dodnes si lámu hlavu, že je za celou dobu 4 hodin, které jsem u nich strávila nenapadlo, že jsem asi nespadla na střechu z nebe.
Z vyprávění pak vím, že mě hledal celý náš dům po celém sídlišti a další záhadou pro mě je, že ne moje rodiče, ale sousedku co měla dvojčata, napadlo jít na veřejnou bezpečnost nahlásit, že jsem se ztratila-sousedům.
Vím, že mi rodiče nenaplácali, přestože mi tím celou dobu paní sousedka-jinak moc hodná paní- vyhrožovala a já věděla, že bude zle. Nebylo. Dnes už chápu pocity všech ...
Pak jsem utekla ještě jednou, mohlo to být chvíli nato. Bylo to u babičky.Babi si potřebovala dojít nakoupit a asi mě nechtěla brát s sebou, posadila mě za klavír, dala mi na kraj klavíru oplatky Florenty, který jsem neměla ráda, dala mi tradičně hnusný kabátek ještě po mámě, abych se nezamazala a šla. Bouchat do klavíru mě bavilo asi tak 5 minut a začala jsem se nudit.Protože babi bydlela kousíček od křižovatky směrem na Prahu, venku za oknem se dělo víc než ve studeném pokoji se sušenkama.Myslím, že dokážu i dnes pochopit svůj tehdejší impuls vzít stoličku a odemknout si otočný zámek- žádná věda.Venku čekalo dobrodrůůůžo.Nevím jak jsem přešla rušnou křižovatku, ale pamatuju si z toho výletu jen to, že se na mě každou chvíli skláněl nějaký obr a pořád mě někdo obtěžoval nějakými otázkami, na které jsem zásadně neodpovídala...Výlet skončil, když mě jedna obryně oslovila jménem a zeptala se kde mám babičku, chytla mě za ruku a odvedla domů k babi.
Tohle období tipuji, že mi bylo tak maximálně 5 let, spíš ale míň.
Když mi bylo 13 narodila se moje mladší sestra...pokus o Pepu číslo dvě.
Ani ona se nejmenuje Pepina, a ani po nikom z dosahu porodního sálu, protože už se vědělo dopředu, že budem vítat holku.
Když bylo sestře něco kolem 2-3 let projevila se v ní stejná touha.Pamatuji si jako dneska, kdy já, o dva roky starší sestra a máma trávíme čas v kuchyni a nejmladší si hraje v pokoji.Já sedím zády k velkému oknu a máma stojí tradičně opřená u lednice, telefonuje a dívá se při tom z okna za mymi zády ven na ulici. Nevnímám její hovor, ale najednou slyším z jejích úst naléhavé lapání po dechu ve snaze něco říct a rukou ukazující z okna ven.Seběhly jsme se všechny k oknu, sluchátko telefonu zůstalo viset z lednice a my 3 pozorovaly nalepené za oknem naší malou, jak si ve sněhu v bačkůrkách vykračuje v tenkém tílku na doma a punčocháčích po protějším chodníku snad možná ještě s dudlíkem v puse si to pádí pryč.Ještě chvíli jsme tumpachově zíraly z okna než jsme se zmohly na pohyb úprku směrem ke dveřím.Také dodnes nechápu, jak mohla zdolat dvoje velké a těžko otevíratelné dveře a nepozorovaně projít kolem kuchyně....ale touha trhá okovy.
Utekla taky ještě jednou,opět v zimě a chvíli nato, stejně jako já.Tentokrát bez bačkor v břečce prý za sebou tahala punčocháče.Přivedla jí mámina známá od nedalekého nákupního centra. To už jsem byla na internátě. V duchu jsem se usmívala, že nám v žilách proudí holt stejná krev a když nás něco žene, tak prostě vyrážíme za zážitky.
Obě dvě jsme to udělaly jen dvakrát a pak už víckrát ne.
I můj syn zažil podobně jako my chvilku svobodného utíkání za dobrodružstvím malého trpaslíka ve velkém světě obrů... tohle se u nás asi dědí.
Dnes když opravdu chceme na chvíli zase utéct, stačí vypnout mobilní telefon, nechat ho doma a odjet někam pryč..
Olga Gusmanová
Jak jsem sázela fíkovník…
Na Velikonoce jsem se rozhodla odjed tradičně na slovenskou chalupu. Když jsme se synem dorazili, vyvětrali, zatopili a usedli do připravených křesílek na terase, ozvalo se z místního rozhlasu: „Vypočujtě si oznam“.
Olga Gusmanová
Do Budapešti sama? ..úplně v pohodě
Moje cestování nemůže probíhat asi normálně. A tak jsem se opět trochu neočekávaně ocitla v pátek večer v Budapešti, přestože jsem to ještě ve čtvrtek večer neměla vůbec v plánu.
Olga Gusmanová
Když uvízneš za oceánem..
Jednou za čas mám puzení udělat něco bláznivého. Tak jako v roce 2019 neplánovaný odlet do New Yorku, po tom, co jsem nemohla přijít na to, co dát synovi k jeho 15. narozeninám. Na tenhle dárek jen tak nezapomene.
Olga Gusmanová
Noční můra Mariky Gombitové
Koncert Sen Mariky Gombitové v Tipsport aréně na Výstavišti dne 2.12. byl absolutně nezvládnutý ze strany pořadatele a musím říct, že obdivuji zpěvačku, že vydržela na pódiu až do konce.
Olga Gusmanová
Bakalářka... můj květnový konec světa
Ve čtyřiceti studovat vejšku je o nervy.Červen byl akční, ale už v květnu bylo o zábavu postaráno. Pro neznalé bych ráda uvedla, že završení bakalářského studia státní zkouškou na vysoké škole předchází odevzdání bakalářské práce.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
V Milovicích se zřítilo malé letadlo, dva lidé se při nehodě lehce zranili
V Milovicích na Nymbursku se v pondělí dopoledne zřítilo malé letadlo v prostoru letiště. „Dva lidé...
Stát do deseti let zakáže kotle na uhlí. Lidem výměnu zadotuje
Máte doma kotel na uhlí? Pak máte problém – když je nízkoemisní, moderní nebo nový. Ministerstvo...
Řidič dostal smyk, otočil auto přes střechu a skončil v řepném poli
Jen s lehčím zraněním vyvázl z hrozivě vypadající nehody řidič, který v pondělí ráno dostal na...
Za Raísího truchlí Rusko i Hamás. My to nebyli, ujišťuje Izrael
Do Íránu po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána míří...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 27
- Celková karma 20,30
- Průměrná čtenost 1357x