To se to sype v našem státě, což? Viz můj minulý blog. Ponadávejme si v blozích a diskusích, uleví se nám. Za úlevou však nutně musí následovat sebeobrana. Možností je hodně, střelná zbraň až pro krajní případ. Ale před tímto krajním fyzickým případem je nutné zvládnout řadu jemnějších prostředků sebeobrany – tedy psychických schopností a dovedností. Tvořte si z nich osobní mozkovou banku; ta vám nikdy nezkrachuje, jak říkává přítel Radim Jančura.
Možná se mi povede (tedy – možná na to najdu dost času a energie) větší série blogů o těch schopnostech a dovednostech. Větší série blogů psaných metodou „za minimum času na přečtení maximum užitečného know-how“. Neslibuji – uvidíme. Dnes tedy díl první – jak zvládnout angličtinu. Návod v kostce.
a) Proč ji zvládnout? Snad nemusím opakovat důvody, proč bez jejího zvládnutí má člověk nůž na krku. Je odkázán na malý český dolíček uprostřed Evropy. S angličtinou se dobře uživí po celé zeměkouli, přinejmenším ve všech nejvyspělejších, nejbohatších, nejlépe platících a nejvyšší životní komfort poskytujících zemích. Dále platí „dokud se učím anglicky, jsem duševně mladý“. Studium angličtiny je neverending story, jedna z nejušlechtilejších náplní života. A navíc – díky zvládnutí obecných studijních metod si po zvládnutí angličtiny můžete snáze troufnout i na jiné jazyky – třeba na čínštinu nebo arabštinu (pokud jste přesvědčeni, že právě tyto národy již za vašeho života převálcují zbytek světa).
b) Nečekejte na zázračnou učebnici, metodu, školu, učitele. To vše vám může vaši cestu za věděním PONĚKUD ulehčit. To hlavní však musí být ve vaší hlavě. Prvním a nezbytným základem ve vaší hlavě je umění přinutit se, nepřestat a vytrvat.
c) Toto umění, jinak též umění porazit prokrastinaci, už je spolehlivě vyřešeno. Snad jen okolnost, že na to nepřišel americký univerzitní profesor, způsobila, že to řešení dosud nedostalo Nobelovu cenu a nemá celosvětovou mohutnou publicitu. Vy se však k němu můžete dostat, cena necena, a profitovat z něj.
d) Jádrem tohoto umění je psychovzorec profesionální koncentrace. V momentě, kdy vše ve vás volá, že ještě uděláte tamto a ono, než už konečně usednete k učení, vynaložte místo (marné!!) pevné vůle svou představivost a fantazii. Vizualizujete si ve své mysli sama sebe za pár měsíců, angličtinu již ovládající – a prožíváte tu radost z dosažení cíle. Dále si můžete představit sama sebe ztroskotavšího – a prožívat tne hnusný pocit zmaru. Po pár desítkách sekund vnitřních prožitků začne učebnice neodolatelně sládnout a všechny ostatní možnosti vyplnění nejbližšího času nezadržitelně hořknout. Stáhne vás to tedy ke sladkému.
e) Ovládněte vše praktické pro fungování paměti. Ani ne tak výčty typu „zraková, sluchová“, nebo „dlouhodobá, krátkodobá“, ale pouze praktické návody. Od starořímského Cicerona je například znám praktický návod, jak pomocí paměťových fint vyhrávat klíčové slovní souboje. Ta Ciceronova finta se dnes nazývá „paměťová asociační listina“ – a je snadno dostupná na trhu.
f) Získejte návyk. Kdo získá návyk, je za vodou. Návyk dělat užitečné věci – to je jedna z největších hřiven lidského života. Pamatujte, že návyk je jakýmsi děťátkem, který ke svému zrodu potřebuje dva rodiče. Otec se jmenuje Opakování, matka se jmenuje Pravidelnost. Pokud je na scéně jen jeden rodič, dítě nevznikne. I kdyby ten jeden rodič masturboval sebevíce, ha. Na neznalost tohoto principu doplácí podle mého odhadu přes devadesát procent obyvatelstva – upadnutím do chronického začátečnictví, nesplněním si životních snů. Kdo ten princip naopak zná, ten z rozšiřování anglické slovní zásoby udělá stejně zvládnutelnou rutinu jako čištění zubů (nebo jako žena každodenní ranní líčení). Oficiální školství nám to nádherné spojenectví Opakování a Pravidelnosti naléhavě neprozradí – musí utrácet miliardy z našich daní na něco jiného.
g) Buďte opatrní, pokud někdo volí pro své jazykové pomůcky, školy apod. masivní reklamu; opakované drahé inzeráty, ač sám není ani nebyl v celostátním žebříčku rychlosti a kvality zvládnutí angličtiny (a studia vůbec) ani v první dvacítce. Kdo umí, ten umí; kdo umí méně, ten tím více imidžuje a inzeruje. Optimum poměru kvality a ceny, to chce trochu hledání. Tak jako ty nejlepší houby nenajdete na kraji lesa, kde chodí mnoho lidí. Tam najdete jen ty, které mohou na první pohled vypadat krásně, ale sbírat je není moc dobrou variantou.
h) Zásady paměti a učení hledejte i tam, kde by je jiní vůbec nehledali. Kolik jen skvělých zásad učení a paměti lze najít ve zdánlivě oddechovém filmu „Marečku, podejte mi pero“! Například: Omezení krátkodobé paměti číslem sedm: Sveřepí(1) šakali(2) zavile(3) vyli(4) na(5) bílý(6) měsíc(7)… a nutná pauza v diktování profesora Hrbolka, jinak by ani Hujer nestíhal. Nebo: Rytmus jako pomůcka paměťového vybavování: „Prosím, když on si musí při tom chodit… století páry.“ Nebo: Marnost Kroupova bušení hlavou do skříně při tupém nuceném biflování: „Jak lvové – bijem – o mříže… táto, nech už toho…“. A konečně Kroupův závěrečný úspěch; složený, hádejte z čeho, ale jen jednou – z Pravidelného Opakovaného uvědomělého vnitřně schváleného učení se doma se synem Kroupou juniorem. A trocha té výše zmíněné představivosti (Co když to bude pouze Hujer, kdo dostuduje, stane se mistrem a usadí se v té nové krásné kabině…).
Pro dnešek stačí, ať se neschvátíte dlouhým čtením. Zase někdy na shledanou při vylepšování osobní sebeobrany. Dnes však aspoň zpříma zvedněte hlavu – je to celé o naději!
