Kanál Odra-Dunaj vypadá docela proveditelně

Velké dopravní stavby jsou chloubou řádného státu. Důkazem, že v tom státě umějí něco zorganizovat, ukáznit se při provádění, umějí být dostatečně rychlí. Že je tam dost lidí rozumějících matematice a nikoli jen humanitních kecků.

Mnohokrát mi od dětství přišlo na mysl, jaké by to asi bylo a co by to mělo za důsledky a výhody, kdyby takový kanál byl a stál, provozoval se. Různých předmětů kolem architektury, stavebnictví a velkých komplexních multioborových projektů jsem měl na svém prvním studijním oboru také dost a dost, učili to špičkoví odborníci s vizemi a srdcem…

Prokopání kanálu až do Labe mi připadalo dosti náročné, drahé, hůře proveditelné – ve srovnání s propojením pouze Odry a Dunaje. Tedy – na našem území propojení koryt Odry a Moravy, možná Odry a Bečvy.

Tisíckrát za život jsem projel vlakem a zejména autem Moravskou bránou, její reliéf mám v malíku…

Dnes jsem narazil na nejnovější studii proveditelnosti kanálu Odra-Dunaj například zde. Snadno si odtud najdete například komentující tweet ministra dopravy…

Tentokrát jsem se na téma kanál zamyslel rovnou nad mapou střední Moravy, nad okolím Moravské brány.

Mezi toky směřujícími do Baltu a toky směrujícími do Černého moře jsem najednou uviděl daleko menší vzdálenost, než jsem dříve nahrubo odhadoval bez mapy. Vezměte si třeba jen vzdálenost mezi toky menších řek – řeky Luhy (= přítok Odry) v obci Polom a řeky Bečvy v Miloticích nad Bečvou. Je to méně než 10 km!

A kdybychom vzali vzdálenost dvou potoků v různých úmořích, jednak přítoku oné Luhy a jednak přítoku oné Bečvy kousek vedle u obce Heřmanice (dejte si mapy.cz a tam to dobře uvidíte), tak od jednoho pramene ke druhému je to méně než 500 metrů!

Což by se asi našlo na řadě jiných míst světa; jenže u nás není na těch pěti stech metrech hraničního meziprostoru nějaké skalnatá ledová velehora, ale terén téměř rovinatý o nadmořské výšce pouze kolem 350 metrů. A to samozřejmě vím, že odborníci by naplánovali průběh plavebního kanálu jinudy, ještě šikovněji. Vždyť samotná Moravská brána má průměrnou nadmořskou výšku pouhých 263 metrů nad mořem. Hladina Odry v Ostravě i hladina Moravy v Olomouci je kolem 200 metrů nad mořem…

To je tak nadlidský úkol vybudovat soustavu zdymadel, která by zvedala lodi na celkem dlouhé trase (cca 50 km kanálu na délku) o nějakých šedesát, sto metrů nahoru a pak je zase nechala klesat o stejnou výšku dolů? Kolikanásobně těžší to museli mít třeba takoví stavitelé Suezského průplavu – téměř 200 km většinou přes  vyprahlé pouštní souše, přes pohyblivé písky… a také to dokázali. Jsme v 21. století o tolik méně vyspělí než byly rozvojové země v rohu Afriky v 19. století?

Dnes navíce je aktuální jiná věc, souvisící s hrozícím suchem: Kolik životodárné vody by kanál Odra-Dunaj pomohl udržet v naší zemi, v zemi bez moře na střeše Evropy! Nejen samotný kanál, ale i různé přídatné vyrovnávací nádrže, menší i větší doprovodné přehrady…

Docházím k tomuto závěru: Ve srovnání s jinými podobnými projekty po světě se kanál zdá být na vybudování překvapivě snadný. I na jeho cenu by se zainteresovaní sponzoři z různých zemí a institucí složili celkem hravě, protože by si dokázali spočítat ten obrovský zisk, který jim provoz bude vynášet. Kanál Odra-Dunaj by při dostatečné šířce přece mohl být i co do významu takový „malý Suez“. A asi i co do zisků a přínosu k všeobecné prosperitě toho našeho kousku země.

Takže – ohledně kanálu co? Ne že to nejde, ale náš stát nechce ani neumí. Je příliš neakční, líný, všeobecně nepreferuje rychlost, netrestá dost přísně zdržování čehokoliv, je spíše kecací než technicky výkonný.

Vezměte si jen, jak málo trestaní jsou v naší zemi zdržující ekoteroristé při stavbách dálnic – brouk potužník štěrkový,  hlodavec uchál pomněnkový, rostlina šťabajzna polní – ti by prý dopravní stavbou utrpěli malinkaté bebí, takže raději se budou lidé na úzkých cestách dlouhé roky zabíjet, mrzačit… a hlavně bude na nich páchán v milionech případů  nejstrašnější ekonomický zločin, zločin ZDRŽENÍ, zločin beztrestné a nenahraditelné krádeže jejich času.

Na stavbě či nestavbě kanálu se pozná úroveň naší společnosti nad jiné jasně a průkazně. Úroveň ve smyslu rychlosti, kázně, administrativně úřední bleskovosti, pohotovostí zákonodárných a výkonných pilířů státní moci,  stavebně technického umu, schopnosti organizovat, schopnosti vyladit náročné systémy zahrnující řadu profesí.

Přemoudřelé teoretické kecy nestačí.