Co by se měly učit děti ve škole

Na toto téma je pětistránkový hlavní článek v dnešním Víkendu DNES. Protože i toto je mým celoživotním profesním tématem, uvedu k tomu pár slov.

V článku je jmenováno několik nadšených novátorů, kteří očividně dělají svou záslužnou práci nikoliv systému díky, ale systému navzdory. S neskutečnými překážkami, které je většinou nakonec udolávají. Je to vidět i podle toho, že stále máme školství značně odtržené od života.

Autor článku Lukáš Hron navrhuje posílit (či na většině stávajících škol od píky zavést) oblasti

• finanční gramotnost,
• základy práva,
• kritické myšlení.

Všechny tři oblasti souhlasně podepisuji; nejbližší je mi však kritické myšlení při vnímání informací v dnešní záplavě.

Vyčerpávající úplný komplexní návod na správné kritické zpracování informací z textu jsem zavedl už v první polovině 80. let – a to pod názvem například racionální čtení – ve formě knih i výuky. Protože tehdejšímu ministerstvo školství nebylo nic lhostejnějšího než toto zprostředkovat co nejširšímu okruhu dětí a mládeže, nezbylo mi než provádět výuku formou soukromých kurzů. Rád bych byl býval na toto téma provozoval vysokoškolskou katedru nebo i fakultu, ale překážky byly a jsou v podstatě profesně smrtící, každou iniciativu do země zadupávající. Takže – z nouze aspoň kurzy. Tyto kurzy však stěží nazvat podnikáním za účelem zisku, protože jsem se od oněch osmdesátých let do dneška držel zásady, že je třeba našim lidem, rodičům i přímo mládeži, zprostředkovávat toto vědění, dovednosti a návyky za cenu dvacetkrát až stokrát nižší než je cena obvyklá ve vyspělých zemích světa. Kdo v těchto zemích trochu pracovně pobýval a zjišťoval si tam ceny přenášek novátorů, ten mi dá jistě zapravdu.

Ale i u nás se našlo rozptýleně po celé zemi dost lidí, kteří chtěli dát sobě i svým dětem potřebné vědění a umění i neoficiálně, navzdory systému. Kniha o rychločtení, rychlostudiu a informačním managementu byla po dlouhá léta v sedmi vydáních nejprodávanějším titulem renomovaného nakladatelství Management Press Praha. V poslední době pak vyvstala nutnost dát lidem ucelený návod i ke „čtení“ informací z jiných zdrojů než z textu – tedy z videí, z přímého kontaktu lidí, a to ve formě slovní i nonverbální. Proto se osmé vydání publikace o racionálním čtení jmenuje Inteligentní čtení v internetovém věku a je všeobecně o jakémkoliv vnímání a kritickém zpracování informací všemi představitelnými smysly člověka. Samozřejmě především zrakem a sluchem.

Stačilo by, kdyby se pozítří (to je první pracovní den) sešlo nějaké kolegium ministra školství a zařadilo tuto publikaci (je natolik ověřená téměř čtyřmi desítkami let praxe tak, že je těžko si představit nějakou relevantní negativní polemiku) do škol jako hlavní nebo pomocnou učebnici. Za týden je další víkend – vyškolím v nějakém velkém sále nebo přes internet tisíce nebo desetitisíce učitelů základních a středních škol. Za dva víkendy naprosto dostatečně, i za jeden víkend plus návod k samostudiu učitelů by to v krajním případě stačilo. Klidně třeba zdarma. České učitelstvo, tak jako každá profesní skupina, má také ve svém středu nějaké černé ovce, ale v průměru je to intelektově citelně nadprůměrná profese. A nadšení jí nechybí; ba musí být obrovské už proto, že ani za dnešního tristního stavu ze své profese nemizí.

A od března (letošního!)  se tomu přece může na všech základních a středních školách učit, ne?  Proč to zdržovat – může mi někdo říci jediný rozumný důvod, proč se to zdržuje už téměř čtyřicet let?

Pro rodiče dětí od tří let do maturitního věku mám speciální publikaci Jak rozvíjet inteligenci svého dítěte. Dočkala se několika vydání již na začátku 90. let, to nejnovější vydání je doplněno – logicky – o kapitoly jako

dítě a angličtina,

dítě a mobil,

dítě a internet,

dítě a šikana,

s Googlem je každé dítě mistr světa.

A prostě vším potřebným pro změny mezi počátkem 90. let a dnešním stavem. Ale místo aby byli rodiče v klidu, že toto za ně odučí škola, tak se musí sami iniciativně po knize shánět.

Na fake news mám také systémovou úplnou novou knihu – Konec manipulace. O argumentačních faulech, páchaných slovem i písmem, ve všech dobách a zemích světa.

V minulosti mne proti nečinné, opovrhující a ignorující státní mašinerii podpořila řada významných osobností. Nejvýraznější nedávnou podporou je Otevřený dopis osobností všem duševně pracujícím lidem naší země. Podepsán mj. ministrem (ne ovšem školství), osobností z vedení Senátu, špičkovými manažery, známými osobnostmi charity…

Samozřejmě že Otevřený dopis (zatím) nepomohl, zapadl. Zkuste, přátelé, dotaz na současném MŠMT, kolik ministrů či tamních vedoucích pracovníků jej aspoň jednou četlo…

Jsem skeptický. Dokud nebudou v této otázce a za tyto požadavky masivní demonstrace na Václavském náměstí, nic moc se nezmění. Anebo se změní typickým čecháčkovským obskurním způsobem, že někdo na základě kamarádíčkování s vlivnými klikami  moje příslušná témata a metodiku vykrade. Ale vykradené bývá zároveň většinou silně znehodnocené.

Tak si to, prosím, přeberte.