Zveřinová sezóna - chachá! Kam se podíváte, zvou vás na zvěřinové hody a bály. Tož samozřejmě nejsem pozadu! Bažant sestřelen jako číslo jedna! Chcete vědět jak jsme ho škubali? A jak kuchali? Jak vařili? A kde? No čtěte dál :)
No, musím přiznat, já sama jsem ho nesestřelila, ale pecka to byla spíš pro mě, když jsem nakráčela do řeznictví a tam dvacet bažantů - TRADÁ jen tak si tam visely na šňůrce, jakoby nic. Vedle nich ještě slípky, ale ty mě zas tak nezajímaly. Vejrám na bažanty, stojím uplně konsternovaná uprostřed prodejny a tu pan prodavač na mě huláká: "slečnó chcete jednohó?" a já: "ehm, mnooo..ech..co? Jasně!" No co máte říct, když jste blázen do vaření a víte, že v Sandtnerce je přesně jeden recept na bažanta? Co máte říct, když vidíte dvacet bažantů a právě se chystáte do Českého Ráje na pětidenní výpravu s dětma? Tak jsem ještě rychle zavolala organizátorovi výpravy, jestli mi schválí pečení bažanta na akci pro dětia už se jelo - bažanta jsem pověsila vedle karimatky na velkou krosnu a vyrazila jsem směr klubovna a pak směr Dolánky/ Dlaskův statek.
Jak jsme ho škubali:
Zavolala jsem mojí zkušené babičce a poprosila jí o pár rad se škubáním. "Neber moc peříček najednou, ať s tím netrháš i kůži, spař ho na dvacet vteřin v úplně vařící vodě, nejlíp to jde vod krku.." No zkrátka podrobný popis toho, jak dosáhnout kýženého.
V rámci našeho středověkého programu si děti postupně jeden po druhém každý vyzkoušely, jaké to je, škubat bažanta a musím říct, že mě dosti překvapily. Někteří byly dokonce tak nadšeni, že se ke škubání dostaly dokonce několikrát. Ani nevím jak je to možné, ale s tím vším jsme strávily skoro jedno celé dopoledne! Když se u něho všichni vystřídaly a zbytky jsem doškubala už sama, pustila jsem se do kuchání. No to vám byl oříšek.
S kucháním ale mám naštěstí už alespoň nějaké ty zkušenosti, takže jsem se toho zase tak nebála. Rozřízla jsem bažanta u hrudní kosti, dokola obřízla kloaku a střeva vyjela ven jako nic. Žaludek držel v břišní dutině pevně a nechtěl ven. Nakonec jsem vyprostila i hodně hluboko do žeber zarostlé plíce a jako třešnička na dortu byla trachea a srdce. Samozřejmě, pozor na žlučník.
Všechno dohromady jsem pak vyndala, poskládala do správného pořadí a vyfotila.
Tady je jedno video, jak se to dá asi taky dělat, ale ne, to není můj styl.
Pekla jsem ho takto:
Pečený bažant (113):
Odlželého, oškubaného bažanta opálíme a připravíme tak, jako koroptve (uvnitř i venku osolíme,protáhneme slaninou, na máslo a cibuli dáme pepř, tymián a bobkový list a na to pak bažanta). Zbytky slaniny z protahování bažanta nakrájíme a s máslem a celým pepřem dáme rozehřáti. V tom usmažíme cibuli, upraveného bažanta vložíme prsíčkama do pekáče, podlijeme polévkou a často potírajíce máslem pečeme jej na jedné straně do červena. Pak ho obrátíme a pečeme jej na druhé straně. Celkem asi 1 hodinu. Měkkého bažanta nakrájíme, složím úhledně na mísu a šťávou polijeme.
Rozpočet na 1 bažanta: sůl, 2 dkg slaniny dovnitř, 5 dkg slaniny, 3 zrnka pepře, 2 dkg cibule, 6 dkg másla
Moje poznámky:
Všude se radí nechat bažanta odležet. Ale jak dlouho? Týden? Jak poznám jeho stáří? Na všechno se musíte zeptat v obchodě. O neodleželých bažantech se traduje ledacos, takže doporučuji se v řeznictví informovat o tom, jak dlouho je váš bažant "vyvěšený".
Každopádně vešel se nám krásně i do remosky a za hodinku byl hotov. Ikdyž jsme se báli páchnoucích žláz okolo biskupa, všechno dobře dopadlo a nakonec to chutnalo jako něco mezi kachnou a kuřetem.
Těžko říci, jestli se dají sehnat bažanti už vykuchaní a třeba zamražení, ale vsadím boty že ano. Jestli víte kde, určitě napište!
Každopádně takhle je to větší prča. Koneckonců zvládnou to i malé děti :)
Celých pět dní, jsme bydleli s dětmi v těsné blízkosti Dlaskova statku, který zachycuje lidovou stravu v Pojizeří před sto lety. Známé, turisticky oblíbené místo, kde se zamilujete do starobylé pece a docela možná i do způsobu tehdejší přípravy másla. Dlaskův statek doporučuji, obzvláště těm, kdož mají rádiroubenky, světničky, sušené koření, pečení domácího chleba a přírodu.
