Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kdo si hraje nezlobí(se)!

Proč si dospěláci tak málo hrají? Že bychom se styděli, nebo to neumíme, jsme líní a nebo nám jenom nedochází, že to potřebujeme? Stějně jako děti. A nebo nás k tomu prostě musí někdo dokopat?

 

Něco studeného se mi zabořilo do tváře a znovu a znovu. Otevřu oči a vidím  růžový čumák svého psa. Funí mi do obličeje, vrtí ocasem a jeho radostný výraz říká: „No konečně, to je doba." „No jo, dyk už jdu," pravím a ještě chvíli se pokouším předstírat spánek. Marně. „Ó je, to je ale nečas," říkám si při pohledu z okna. Fujavice lomcuje okenicemi a rozhání po obloze sněhové vločky sem a tam. Navléknu na sebe nějaké svršky, pohory, čepici a rukavice a vyrážíme.

Brrr, to je zima. Ohniště na kterém jsme ještě nedavno grilovali šťavnaté masíčko přikryla sněhová peřina, kamsi zmizela i hromada dříví, co jsme včera nestihli uklidit.

Polní cesta byla dočista zavátá, ze strání to zle foukalo a nohy se mi bořily do sněhu. „No tak už se vyčůrej ať můžeme jít domů," nabádala jsem svého psa.

 A zatímco Port spokojeně pobíhal kolem mě a snažil se pochytat poletující sníh, honily se mi hlavou myšlenky: „Bude potřeba odházet sníh od vchodu i od garáže, jestlipak bude protaženo abychom se dostali do práce a stačí nám vůbec uhlí a dřevo na celou zimu? Šmankote, to zas budou mít vlaky zpoždění a náš mladej se nedostane na intr, no jo to ho budeme muset odvézt. Ach jo s tím sněhem je jenom samé trápení, už aby bylo zase jaro."

Přišla jsem domů zmrzlá a otrávená, otrávená z té zimy a říkala jsem si: „Ach jo, kdyby tak člověk mohl odletět na zimu někam do teplých krajů." Zatopila jsem v kamnech a uvařila konvici čaje.   

„Juhůůů, sníh. Jdeš se s námi koulovat?" ječeli kluci sotva se probudili. „To zrovna, teď jsem přišla a musím ještě vyžehlit," prohlásila jsem otráveně a nejraději bych se viděla v pelíšku. „Ale no tak nenech se přemlouvat," nedali pokoj, a tak jsem nakonec šla. Do té sibérie.

Domů jsme se vrátili celí promáčení, zmrzlí a unavení. Zalezla jsem do křesla ke kamnům, koukala do ohně, usrkávala horký čaj a bylo mi krásně. Koš s prádlem na žehlení mi byl úplně ukradený.  

Napadlo mě jak málo stačí člověku k tomu, aby se cítil dobře. Takhle jsem si už dlouho nezařádila. Když člověk alespoň na chvíli přestane považovat sníh za nepřítele, dá se s ním užít spousta legrace. Jako malá holka jsem sníh milovala, těšila jsem se na něj. S dětmi ze sídliště jsme rozštípaly nejedny boby či sáně, přišly domů s pořádnou škubou na kalhotách či rudým okem od špatně namířené ledovky, ale vždycky jsme si to uměly náramně užít.

Jenže tenkrát jsme byly děti, to jsme ještě měly spoustu času na hraní.

Někdy mám pocit, že i my dospěláci bychom si měli udělat více času na hraní, prostě vypnout, zapomenout alespoň na chvíli na všechny ty musy a jít si prostě hrát. Zablbnout si ve sněhu, vytáhnout ze skříně autodráhu nebo člobrdo, zhoupnout se na houpačce nebo pokreslit chodník křídou, postavit hrad z písku nebo si jen tak zakopat mičudou.

Dělat věci, které jsme dělaly rády, když jsme byly dětmi.

V každém z nás je pořád to malé bezstarostné dítě, jen mu tak umět naslouchat. Zeptat se svého vnitřního dítěte: „Tak co, jak se máš a co by tě tak zrovna bavilo dělat?" a klidně udělat něco šíleně praštěného a nepřemýšlet o tom jestli to není blbý a co na to řeknou ostatní.

Každou chvíli jsme my dospělí zoufalí, že pořád něco nestíháme, snažíme se vlastně dohnat vlak, který nikam nejede, přešlapujeme si v těch svých blbých náladách a depresích a přitom by stačilo tak málo - umět si hrát.

A neb jak se říká: „Kdo si hraje nezlobí!"

A pro každého se nějaká ta hračka vždycky najde, fantazii se meze nekladou!

                                                                                                             Jitka Gotterová

Autor: Jitka Gotterová | pondělí 24.11.2008 9:12 | karma článku: 18,70 | přečteno: 1759x
  • Další články autora

Jitka Gotterová

Jak dlouho se ještě budeme bát pohlédnout pravdě do očí?

USA pro mě byly vždy symbolem vítězství. Vítězstvím dobra nad zlem. Vítězstvím lásky nad nenávistí. Zemí, kde lidé mohou spokojeně žít svůj americký sen, zatímco my jsme v Československu budovali mír se Sovětským svazem na věčné časy. Snili jsme o svobodném projevu, o možnosti rozhodovat o svém vlastním životě. Pod vlivem Sovětského svazu jsme se dusili a záviděli Američanům.

27.3.2014 v 13:00 | Karma: 43,66 | Přečteno: 14678x | Ostatní

Jitka Gotterová

Hendikep dětí z vyloučených lokalit

Zaujal mne článek paní Hnykové: Předškolní klub smazává hendikep dětí z vyloučených lokalit, a abych pravdu řekla, mám z něj velmi rozporuplné pocity.

15.3.2014 v 12:45 | Karma: 33,68 | Přečteno: 1566x | Diskuse| Ostatní

Jitka Gotterová

Chudák chlap

Tak si to tak šinu s tím svým nákupním košem k pokladnám a přemýšlím, kterou z těch dlouhých front si vybrat. „Ha, támhle by to mohlo odsýpat,“ říkám si a fofruju na pětku, přičemž mě stihne předběhnout chlapík s pytlíkem rohlíků, krájenou Vysočinou a petkou vody, což není zas tak hrozné, a už z dálky huláká: „Jééé, čau Jendo. No pocem ty volééé, kde ty se tady bereš?“ a už si třese tlapou s tím dlouhánem na konci fronty.

28.2.2014 v 9:06 | Karma: 25,96 | Přečteno: 2074x | Diskuse| Ostatní

Jitka Gotterová

Proč vznikla kniha mantinely

Dlouhou dobu jsem poukazovala na nešvary ve firmě zcela marně, tak jsem o tom začala psát na svém blogu v rubrice Veselé příhody z práce, a bylo zle. „Jitko, lidi se mi tady v kanceláři svěřují, že vás doslova nenávidí za to vaše psaní,“ pravil ředitel, když si mě zavolal do své kanceláře. „Ale vždyť nikoho nejmenuji, ani název firmy nezmiňuji,“ oponovala jsem. „Ale vždyť přeci každému dojde o kom to je,“ reagoval ředitel. „To je ale jejich problém, ne můj. Někdo kritizuje na kuřárně, já píšu,“ trvala jsem na svém.

14.11.2013 v 21:38 | Karma: 8,85 | Přečteno: 728x | Diskuse| Ostatní

Jitka Gotterová

Někdo tu politiku holt dělat musí

.......... a někdo ty politiky musí zvolit. Ale jak a podle jakých kritérií? Podle čeho se vlastně rozhodujeme?

22.10.2013 v 12:14 | Karma: 13,01 | Přečteno: 618x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem

2. května 2024  21:41

Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...

Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka

2. května 2024  5:42,  aktualizováno  20:58

Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 169
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4466x
Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy