Jordánský řidič mi položil zajímavou otázku: "Byls v Maroku, Egyptě, Sýrii, Africe, v Emirátech i jinde. Kde je podle tebe nejhezčí poušť?" Takovou otázku jsem opravdu nečekal a musel jsem se nad ní pořádně zamyslet.
Uvědomil jsem si totiž, že jsem, snad kromě pouště Gobi, viděl většinu slavných a známých pouští, které nám utkvěly v hlavách na hodinách zeměpisu.
Jihoamerická Atacama je obrovská, zajímavá svou vysokou nadmořskou výškou a podivnou faunou i flórou, ale není příliš fotogenická. Sahara je nelítostná a drsná od Atlantiku ke břehům rudého moře. Oba extrémy jsou evropskými turisty poměrně probádané, projet si Maroko, Západní Saharu nebo Mauretánii není žádný velký problém, ale hezkou poušť z kalendářů tady zrovna nenajdeme. Až na výjimky v okolí marocké Merzougy, kde jsou krásné duny.
Duny, to je to, co pro nás Evropany znamená poušť. Jenže takové duny z fotografií a filmů jsou opravdu málokde. V Maroku na tom jednom, možná dvou místech. V Egyptě prakticky vůbec. Ne že by egyptská část Sahary byla neobjevená, zná ji každý, kdo někdy navštívil libovolný Egyptský přímořský resort. Ale příliš hezká taky není. Velký rozdíl nebyl ani při pohledu na Saharu "zespodu", z Jihu, v Mali. O něco lepší je to na Arabském poloostrově, zejména část zvaná "Rub al-Chálí" na pomezí Emirátů, Ománu, Jemenu a Saúdské Arábie je krásná svými nekonečný dunami.
Krásné duny jsou i v poušti Namib v (jak jinak) Namibii, ze školních atlasů známá sousední poušť Kalahari je ale zajímavá spíše zvířaty než krajinou jako takovou - ikdyž i tam se jistě najdou hezká místa, projel jsem po jejích okrajích stovky a stovky kilometrů a oko se příliš nekochalo. Podobně jsou na tom pouště na pomezí Sýrie, Jordánska a Iráku, kam jsem měl taky možnost se podívat.
Za mě musí mít krásná poušť něco více než písek a jeho nekonečné přesypy. Musí mít skály, skalní útvary, musí být víc než jen nekonečná placka, musí být schovaná mezi kopci a horami. Kopce a hory jsou to, co dodává fotce rozměr. Podívejte se na tu následující: kdyby tam ty skály nebyly, byli by to jen velbloudi na písku. Ty skály přidávají perspektivu a dělají z písku poušť.
Pomyslný žebříček tří nejkrásnějších pouští, které jsem měl možnost vidět, více si projet a užít, některé opakovaně, jsem si utřídil až doma. Po návratu z Jordánska. Na třetí příčku bych umístil poušť, která vlastně ani nemá jméno. Místní jí říkají Altiplano, ale vlastně je to severovýchodní část Atacamy. Náhorní planina v Bolívii ohraničená ze severu slavným salarem Uyuni, na jihu rezervací Fauna Andina Eduardo Avaroa a hranicí s Chile. Toto místo je krásné díky svým jezerům s často jedovatou vodou prapodivných barev, plameňákům, termálním pramenům, skalním útvarům a nekonečným výhledům do krajiny.
Výhledy daleko do krajiny, umožněné zvlněným terénem. To bude ono, to pro mě odděluje hezkou poušť od pouště řekněme méně hezké. V Egyptě nebo Maroku málokdy vidíte z nějakého návrší desítky kilometrů krajiny jako z jiné planety. V Bolívii se takový pohled naskýtá ráno a končí večer.
Na první příčku (druhou si záměrně nechávám nakonec) bych umístil soustavu pouští na jihozápadě Spojených Států. Přibližně v trojúhelníku tvořeném městy Salt Lake City, Las Vegas a Albuquerque, tedy na pomezí Nevady, Arizony, Nového Mexika a zejména pak jižní polovina Utahu. Při debatě s jordánským řidičem jsem na tohle místo úplně zapomněl, přestože jsem tam byl dvakrát a strávil tam dohromady dva týdny. To tady jsem si poprvé uvědomil, že poušť může být krásná. Místní pouště obsahují největší koncentraci národních parků z celých USA: od Grand Canyonu přes Zion a Bryce po slavný park Arches.
Právě park Arches mě přiměl napsat tenhle článek a zařadit jej do své série "Neznámá místa". Tím neznámým místem je totiž Wadi Rum, krásná poušť východně od města Aqaba v jižním Jordánsku, při hranicích se Saúdskou Arábií. Není to až tak neznámé místo. V Evropě je velmi populární destinací nedaleká Petra, kterou jsem sám navštívil dvakrát a označil za největší z divů světa. Návštěva Wadi Rum je často v "balíčku" zájezdů do Petry, volitelnou zastávkou za příplatek. Je tak trochu mimo hlavní cestu, a není úplně snadné ho navštívit (o tom bude některý příští článek).
Wadi Rum bych dal na druhou příčku svého Top 3 krásných, fotogenických světových pouští. Je prostě jiná, úplně jiná než pouště v okolních státech. Polovina Sýrie je poušť. Polovina Izraele je poušť - až si říkáte, proč zrovna sem se vyplatilo trmácet 40 let. Ale jsou to pouště nehezké samy o sobě, zajímavé obvykle lidským konáním, stavbami, pevnostmi a městy. Wadi Rum nic takového nepotřebuje. Je to syrová poušť bez asfaltových cest, bez drátů vysokého napětí hyzdících fotky. Sem tam tu najdete kemp nebo stan s občerstvením, ale pokud chcete fotit, je to nádhera.
Nebo točit. Největší hvězdu z Wadi Rum udělal film Marťan, ale natáčely se tu od šedesátých let, kdy místo proslavil film Lawrence z Arábie, spousty filmů, mimo jiné Hvězdné Války. Když potřebujete točit v prostředí Měsíce nebo Marsu co by kamenem dohodil od Evropy, nemůžete šlápnout vedle.
Poušť je to mezi cestovali poměrně známá, je poměrně blízko, znám hodně lidí, co tam byli. Na seznam "Neznámých míst" jsem ji umístil z jiného důvodu: Nezná ji ani jordánská vláda. Je to neuvěřitelná ostuda, ale je to prostě tak. Na letišti v Aqabě, a nedivil bych se, kdyby tomu tak bylo i v hlavním městě Ammánu, jsou reklamy na turistiku v zemi. Zajímavá biblická místa, kostely, samozřejmě Petra a Rudé moře. A pak něco, co zřejmě má být Wadi Rum. Bohužel se mistr tesař utnul a použil fotografii z Utahu. Na jeho obranu: krajina vypadá podobně, ale skalní oblouk v Utahu je tak slavný! Je například na utažských SPZkách. Opravdu není možné tvrdit, že tohle místo je opravdu v Jordánsku.
Jordánsko je krásná země s tolika přírodními i kulturními památkami, že mi nedává smysl, že tam jezdí tak málo lidí. Přijde mi to škoda. Hlavně že v Dubaji je hlava na hlavě, pěšky se po městě pohybovat je za trest a žádné památky tam nejsou. Tak nevím. Lidi mají divné preference. Někteří jezdí nakupovat přes půl světa. A jiní zase mají rádi pouště.
Pozn. autora: Aby nedošlo k nedorozumění, všechny fotografie v tomto článku jsou z pouště Wadi Rum.
