Víte, co má společného americká občanská válka, Černobyl, mléčná čokoláda a seriál Simpsonovi? Ne? Pak je tento článek určený právě pro vás - podíváme se do města, které je úplně mimo turistické trasy, a přitom je velmi zajímavé.
Než jsem začal psát tento článek, zeptal jsem se několika Američanů, co se jim vybaví, když se řekne Harrisburg. Odpovědi byly různé, ale některé motivy se často opakovaly:
1) Gettysburg. Občanská válka, Sever proti Jihu. Nejslavnější, nebo alespoň jedna z nejslavnějších bitev, se odehrávala u nedalekého Gettysburgu. Gettysburg zná v Americe každý. Děti tam jezdí na školní výlety a je to prostě pojem jako v Evropě Waterloo nebo Slavkov. Gettysburg a Harrisburg se rýmují, jsou nedaleko sebe a dokonce může dojít k záměně.
2) Hershey's. Pokud jste už někdy byli v USA, museli jste narazit na některý výrobek firmy Hershey's. Její čokolády najdete v každém obchodě, na každé benzínce, u každé pokladny. Naopak je problém sehnat jinou cenově dostupnou čokoládu. Hershey's je všude, vyrábí desítky různých tyčinek a dalších výrobků, ale její čokolády s obrovským nápisem Hershey's přes celou tabulku jsou nezaměnitelné. Továrna Hershey's vznikla nedaleko Harrisburgu, dnes v podstatě na předměstí, na místě, které je dnes samostatným městem po továrně pojmenovaným. Takový americký Zlín přes čokoládu. Jen Baťa nepostavil pro zaměstnance zábavní park.
3) Three Mile Island. Možná jste to už slyšeli. V roce 1979, sedm let před havárií Černobylu, došlo k největší jaderné havárii v USA, v elektrárně Three Mile Island na jižním předměstí Harrisburgu. Došlo k poruše na chladícím okruhu, nesprávnému vyhodnocení situace operátory reaktoru a částečnému roztavení reaktoru. Do ovzduší uniklo menší množství radioaktivního plynu, větší část ale zůstala uvnitř budovy. Tato havárie způsobila větší zájem o bezpečnost jaderné energetiky a zpřísnění různých norem, zlepšení školení personálu atp. Dost možná (čirá spekulace) stojí i za testy, které se prováděly při spouštění nových sovětských reaktorů (Černobylská havárie byla výsledkem testu "co se stane, když vypadne napájení čerpadla vody").
4) Pro mě samotného byl vždycky Harrisburg spojený s fiktivní "Prodejnou zlevněných kabátů". Možná znáte epizodu Simpsonových (Homer vs. New York), ve které jede Homer vyzvednout auto nesprávně zaparkované u věží bývalého Světového obchodního centra (epizoda je z roku 1997). Homer s cestou do New Yorku zprvu otálí, rodina jej ale přesvědčí, že si udělají rodinný výlet. Důvod, proč se mu do New Yorku nechce je špatná zkušenost z mládí, kdy se mu při přestupu v New Yorku stala série nehod, byl okraden, ostouzen a přestup se mu nepodařil. Původně nemířil nikam jinam, než do Prodejny zlevněných kabátů (v angličtině "Coat outlet") v Harrisburgu. No a protože je tohle moje nejoblíbenější epizoda Simpsonových, byl pro mě Harrisburg vždy synonymem pro Prodejnu zlevněných kabátů.
Pokud jste si mysleli, že Gettysburg je někde úplně jinde, po továrně na čokoládu Hershey's nikdy nepátrali a elektrárnu Three Mile Island byste hledali na pobřeží Atlantiku, byli jste na tom s Harrisburgem nejspíš podobně jako já ještě před dvěma měsíci. Jestli jste měli pocit, že hlavním městem Pennsylvánie je Filadelfie, měli byste, stejně jako já, Harrisburg navštívit.
Pevninské USA (odmyslíme si Havaj a Aljašku) mají tři hlavní turistické regiony. Floridu, (Divoký) Západ s množstvím národních parků a rozmanitou přírodou, a pak severovýchod kvůli Niagarským vodopádům a velkým městům jako je Chicago, New York, právě zmíněná Philadelphie a Washington DC.
I menší města ale mají co nabídnout, a jedním z nich je právě Harrisburg, kam přijíždíme rovnou po přistání ve Washingtonu. Ubytováváme se v hotelu asi tři kilometry od centra - byť papírově jsme úplně v jiném městě. Samotné město má totiž jen asi 50000 obyvatel, kdežto v jeho nejbližším okolí žije celkem asi půl milionu, se spádovou oblastí asi milion obyvatel. Proto taky Three Mile Island nebo Hershey's v Harrisburgu nejsou, ale zároveň tak trochu jsou.
Každý "Spojený" stát má svůj Capitol - budovu, ve které sídlí místní vláda, parlament, senát, soud, některé z těchto institucí nebo třeba všechny. Tyto budovy, obvykle z druhé půlky devatenáctého nebo první půlky dvacátého století, vytvářejí, pro nedostatek jiných, starších památek, obvykle také jakýsi středobod, dominantu daného města, které nemusí být v daném státě ani zdaleka největší a nejvýznamnější.
A to je případ Harrisburgu. Město je příjemné svou polohou nad řekou Susquehanna, která ohraničuje historické centrum, jehož střed tvoří právě místní Capitol - sídlo výkonné a zákonodárné moci Pennsylvánie, a částečně také moci soudní - byť pennsylvánský soudní dvůr putuje, podobně jako Evropský Parlament, mezi více městy.
Prohlídku Capitolu máme naplánovanou na devět hodin, a tak hodinu procházíme okolní ulice a parky. Je sobota, otevřeno má jen pár kaváren, a nikde žádní turisti. Přicházíme k hlavnímu vchodu - k jednomu z mnoha, ale k tomu, který máme vyznačený na rezervaci prohlídky. U vchodu je cedule "Pro návštěvy zavřeno". Tak nevíme. Je 8:45 a nikde ani noha. Nakonec se za pět devět otevřou dveře, seberou ceduli a my po krátké bezpečnostní prohlídce, spolu s menší skupinkou turistů z Atlanty, vstupujeme do centrální síně se schodištěm ze které se nám zatočí hlava.
Průvodkyni a našim třem "spoluprovázeným" zase spadla čelist, když se dozvěděla, že jsme sem přijeli z ... ehm... odněkud z Evropy, na týden, a že naším hlavním cílem jsou - hned po návštěvě chlouby jejich města - tři zábavní parky. Ty ale snad zase v jiném článku.
Nejsem v USA zvyklý na jiné krásy než přírodní, hned tak něco mě nerozhází a přestože je tam pár zajímavých budov, tak ani v Bílém Domě nebo "Capitolu všech capitolů" ve Washintonu se "wow efekt" nedostavil. Tady ano.
Budova je monumentální, a výzdoba úžasná. S průvodkyní postupně procházíme tři křídla, s důrazem na zasedací místnosti místního senátu, parlamentu a soudu. Opravdu to tady nevypadá jako ve strohé, jednoduše funkční Americe, kde není nic navíc, všechno je tu jenom proto, aby to fungovalo, ale žádná pastva pro oko to rozhodně není. Tady to vypadá spíš jako v Evropě, nebo i lépe. Možná parlament v Budapešti by se - co do interiérů - mohl rovnat. Ani náš, ani britský, a asi ani žádný jiný.
Všude drahá dřeva, kůže, různobarevný mramor, obrazy, mozaiky, a úplně nejlepší byla hláška naší průvodkyně, která nás úplně odrovnala: "Všechno, co vidíte a co vypadá jako zlato, tak je zlato. Nemáme tušení, kolik ho tady je. Ale hodně."
Nic jsem nečekal od města, které mi dosud evokovalo jenom levné kabáty, nic jsem nečekal od budovy Capitolu, která byla postavena v první dekádě dvacátého století. A o to víc jsem byl překvapen. Průvodkyně říkala, že podle turistů, kteří sem zavítali a navštívili všechny Capitoly (někde se budově říká State House ale smysl je stejný), je ten místní nejhezčí. A není důvod tomu nevěřit.
