Název filmu Hledá se Nemo je značně zavádějící. Zástupce druhu známého mezi akvaristy jako Klaun očkatý byl sice ve filmu hledán, ale v reálu je to nejagresivnější rybka, se kterou jsme se kdy setkali. Nemo si prostě najde vás.
Za posledních sto let se nám krásně podařilo vytlačit prakticky veškerou zvířenu jaksi na okraj společnosti. Ano, i na sídlišti můžete narazit na hopsajícího zajíce po chodníku, nebo mezi komíny továren spatřit laň, ale jedná se o jev spíš výjimečný. Často ani při hodinové procházce lesem na zvířectvo nenarazíme. Zůstali nám ptáci, kterým naše betonová džungle a dálniční náspy zásadně nepřekáží.
Pokud chceme vidět savce, zejména větší a ve větších počtech, musíme vyzit mimo civilizací poznamenané kontinenty - Ameriku, Evropu a Asii: do Afriky. A ani tam už nejsou všude. Ve svých dvou článcích jsem se věnoval pobytu a pohybu po Botswaně a okolí. Botswana je totiž místo, které bych mohl každému s čistým svědomím doporučit z mnoha důvodů: Je tam stále k vidění dostatek zvířad, za malý peníz (v porovnání třeba s profláknutější Keňou nebo Tanzánií), a přitom je tam dostatek civilizace, pokud nechceme spát ve stanu buši. Dvě města na okraji rezervace Moremi a parku Chobe, které u nás v Evropě známe spíš jako "Okawango", tj. Maun a Kasane, nabízejí normální restaurace, benzínky, supermarkety, hotely, a kanceláře cestovek, které vám zařídí od výletů na lodích, jeepech až po letecké přesuny do míst, kam se jinak dostat nedá.
Ale ani o ptácích, ani o savcích, tenhle článek být nemá. Má být o rybách, tj. hlavně Nemovi. Toho jsem poprvé viděl před deseti lety v Malajsii, když jsem poprvé šnorchloval (rozuměj šnorchloval někde, kde to má smysl). Na severovýchodě Bornea je městečko Semporna. Mohlo se změnit, ale před deseti lety to byla vyloženě špinavá díra. V okolí, pod hladinou moře ale i nad ní, ale naprosto jiný svět. Tropické ostrovy s písečnými plážemi a palmami, jako z katalogu, a pod hladinou korálové útesy, kde se mi poprvé v životě podařilo vydatným šnochlováním spálit si naprosto nejnepravděpodobnější části těla: chodidla zespodu, a podkolení jamky.
Byla to doba, kdy každý, kdo jenom trochu mohl, jezdil v létě do Hurgady. Tím, že tam jezdili "všichni" a Egypt neměl úplně dobré renomé, jsem zemi zavrhnul a vypadla z žebříčku destinací, kam bych se chtěl jet podívat. Měl jsem ji za protiklad přátelských (a teď to bude znít nepravděpodobně) zemí jako Sýrie, Jordánsko a Libanon, zemí, kde každý místní vždy rád pomohl a nikdy si neřekl o bakšiš.
Doba se ale změnila. Dal jsem se na potápění a zjistil, že je to právě Egypt, který v sobě skrývá dva světy v jednom. Ten na povrchu, plný historických památek ve stavu rozkladu, o které nikdo moc nepečuje a které už turisty v poslední době moc netáhnou - protože Arabové, muslimové a politika - a pak ten druhý, podvodní.
A ten je úžasný. Egypt má nejbližší, nejteplejší a nejhezčí moře dostupné v zimě - teploty přes 25°, nejbože 30° nemusím. Poskytuje všechny služby k tomu, abyste nemuseli nic řešit, jen se potápět. Třeba pětkrát denně. Klidně můžete strávit tři nebo čtyři hodiny za den pod vodou, a na břehu na vás už čeká ručník, teplý čaj, studené pivo a zázemí All-Inclusive.
Neumím se u moře válet. Nejsem člověk, který by si lehl na pláž, vyžadoval All-Inclusive a chtěl týden dva nic nedělat. Takhle to není. Vždy jsem bral dovolenou jako poznání, a potápění takovou aktivitou je. Je to poznání jiné části světa, té pod vodou, který my středoevropané prostě neznáme. Nemáme. Musíme si za ním popojet.
Není to tak, že by se u nás či v blízkém příhraničí potápět nedalo. Dá. Jen neuvídíte třicet metrů před sebe a korálový útes na Šumavě prostě ne a ne vyrůst. Potápíme se samozřejmě i u nás, trénujeme, je nám jasné, že abychom tento sport mohli provozot bezpečně, musíme cvičit různé bezpečnostní postupy a vydržet i v červenci dvanáctistupňovou vodu. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti - když má pak v lednu v Egyptě voda dvacet, je to pro nás ráj.
Sto metrů od hotelového pokoje (a dalších pět až dvacet pod hladinou) můžete najít všechny druhy ryb, které znáte z kreslených filmů, a mnoho dalších. Nacházíte živočichy, o kterých jste si mysleli, že to jsou rostliny a rostliny, které vypadají jako ryby. Ryby, které vypadají jako skála a pak útvary, o kterých nevíte, co si máte myslet. Navíc přichází efekt Avatar - čím jste hlouběji, všechno je najednou víc a víc modré.
Pokud nemáte neuvěřitelnou smůlu, nic na vás nezaútočí. Pro všechny ryby (i žraloky) je člověk divná, nemotorná, nepříliš voňavá až páchnoucí černá (neopren) věc, které je lépe se vyhnout. Zatím jsme narazili jen na jedinou rybu, která jde "po vás". A tou je právě "klaun" Nemo. Asi si hlídá vajíčka schovaná v sasankách a dělá všechno proto, aby vám jasně ukázala směr, kudy byste se měli ubírat: co nejdál od její sasanky.
Ostatní ryby a další živočichové - můžete potkat třeba želvu nebo dugonga (druh sirény) - vás ale mají lidově řečeno "na háku". Maximálně plavou pryč. Pokud samozřejmě nezaútočíte - svou neobratností - jako první. Pokud z mola skočíte na žraloka nebo z nepozornosti šlápnete na trnuchu, nemůžete se divit, že se bude bránit. Po medvědovi asi taky nebudete házet kameny...
Tak abych to nějak shrnul - pokud chcete vidět přírodu trochu jinak a dostat se na chvíli z naší řepkou obklopené betonové džungle, neváhejte a vydejte se do Egypta. Nemusí to stát mnoho - vytipovávám si hotel na příští cestu a Last Minute na 8 i 12 dní se dá pořídit od 7 tisíc (letenka+hotel s all inclusive). Samozřejmě že se vzduchem a průkazem potápěče je to lepší, ale kolikrát ty nejhezčí podvodní scenérie mohou být hned pod hladinou, kde je více světla. A vystačit si tak můžete jen s maskou a šnorchlem, nebo moderní celoobličejovou maskou s integrovaným šnochclem, ve které dýcháte stejně, jako na povrchu.
Až si příště uslyšíte, jakou hrůzu si na nás zase vymyslela ta hrozná Evropská Unie - chce nám zakázat plastová brčka, jednorázové plastové nádobí... - zamyslete se nad tím, kde velká část tohoto plastového jednorázového odpadu končí. Protože planetu máme (zatím) jenom jednu, a není jenom našel. I ten Nemo chce hledat - a najít - čistou vodu a útes bez smetí.
