Světovými médii proběhla informace, že v rámci zachování politické korektnosti byl změněn zvuk u filmů o Pipi dlouhé punčoše. Nepřeháníme to trochu s černo-bílou korektností? Nezacházíme už trochu za čáru?
Třeba bychom se my, Češi, měli zamyslet nad českými idiomy. Musíme člověka bez jízdenky označovat jako černého pasažéra? Neměli bychom přijít na korektnější název, třeba zelený pasažér? Zelená snad nikoho neurazí. Zelený pasažér přeci šetří životní prostředí tím, že nepoužívá papírovou jízdenku. Těžko říct, jestli by si k těmto změnám někdo odhodlal. Mohly by totiž vzniknout rozepře v černo-zelených koalicích před pátečními volbami.
Neměli bychom dětem zakázat populární hru Černý Petr? Už samotný mouřenín, kominík, nebo co to bylo za individuum na rubu karet, které jsem hrával jako dítě, by mohl být politicky nekorektní. Natož jeho nepopulární role nechtěné karty. Možná bychom mu měli říkat afroevropan (nebo Afroevropan?). Dětské hry ale nechme stranou. My dospělí bychom určitě měli přestat sázet na černé koně. A vůbec nemusí jít o sport. Ikdyž třeba tenis, bílý sport, by o své černé koně přijít neměl.
Máme rádi černý čaj i bílou kávu. Máme černý trh, šedou ekonomiku, a pro ty poctivé (bílé?) daňové přiznání. Je ale správné lidi, kteří jsou odlišní, nechovají se jako většina stáda, označovat za černé ovce? Dost ale černého humoru, nerad bych se totiž tímto krátkým článkem trefoval do černého. Čeho, nikoliv koho. Svět prostě není černobílý jako šachy, a šachy nejsou rasistické ani politicky nekorektní.
Některé věci prostě jsou černé. A jiné věci jsou bílé. Opravdu se někdo pohoršoval nad tím, že otec Pipi dlouhá punčocha označovala svého otce za "krále černochů"? Byl to běloch, nebo černoch? Nebo jenom my, hyperkorektní evropani, myslíme dopředu? Co by na to asi řekla Astrid Lindgren?
