Jestli máte k Africe přirozený respekt, vidíte v televizi jenom to špatné a vyrážíte, jako donedávna já, raději kamkoliv jinam, zkuste se vydat do Botswany. Najdete tam Afriku bez problémů, válek a nemocí. Afriku pro začátečníky.
K Africe vznikl v myslích miliard lidí pod tlakem médií přirozený odpor. Války, Ebola, Žlutá zimnice, prakticky nikdo tam nejezdí, a pokud někdo ano, je označen za dobrodruha. Když už tam někdo byl, tak s cestovkou, na safari, spal v drahých hotelích nebo luxusních kempech, a za celou dovolenou dal často i stovky tisíc. Tady ale něco nesedí. Pokud je Afrika kontinent nemocí, válek, podvýživy a v lepším případě jenom chudoby, jak tam může někdo jezdit na luxusní exotickou dovolenou za stovky tisíc?
Afrika je obrovský kontinent. Obrovský prostor, který vnímáme jako jeden celek. Umíme vyčlenit možná tak Maroko, Tunisko nebo Egypt, které tak trochu známe, byli jsme tam, nebo známe někoho, kdo tam byl. Anebo taky nebyl. Leckdo si zaplatí all-inclusive do Hurgady, taxík nebo autobus ho zaveze do pětihvězdy u pláže, kde stráví týden konzumací alkoholu a šnorchlováním na korálech, a pak zase jede taxíkem na letiště. Říct ale, že byl v Africe, je trochu přitažené za vlasy. A kdo se pustí dál, opustí čtyři zdi chránící hotelový komplex, jistě ví, že Egypt není úplně turisticky přívětivá země. Heloumajfrendi, policejní kontroly, špína, chaos, a v neposlední řadě faraonova pomsta. Tunisko nebude velký rozdíl, Maroko je snad trochu lepší. Ale Afrika to umí i jinak. Lépe.
Tak kam? Tři země, které jsem vyjmenoval, nepatří k tomu nejlepšímu, co v Africe existuje, a přesto tam, a v podstatě jenom tam, tisíce Evropanů, Čechů, Slováků, pořád a pořád vyráží. Země jsou natolik rozvrácené systematickým turismem posledních dekád, že je rozhodně nemůžeme označit jako bránu do Afriky, nebo nedej bože reklamu na Afriku. Pokud jenom trochu můžete, vyrazte jinam. Nechci vás lákat do oblastí, které jsem projel v minulých letech, do Mauretánie, Mali nebo Burkiny Faso. Jsou to země turisticky složité, s vízy, horší infrastrukturou, a nestabilní politickou situací. Nicméně přes to stojí za návštěvu - nicméně nejsou pro začátečníky.
Pokud si chcete utvořit o Africe pozitivní obrázek, vydejte se na jih. Je v podstatě jedno kam, ale nejjednodušší je podle mě Botswana. Z několika důvodů:
1) Botswana je dostatečně velká, aby byla různorodá, ale zároveň není až tak velká, abyste se v ní nezorientovali. Na jihozápadě pouště, na severovýchodě v podstatě prales. Z východu na západ, nebo od severu k jihu, ji přejedete za jediný den. Deset, dvanáct hodin za volantem. Provoz je minimální.
2) Nebojte se usednout za volant. Hlavní cesty jsou v dobrém stavu, mimo města je povolená stodvacetikilometrová rychlost, ve vesnicích obvykle snížená na osmdesát. Musíte si dávat pozor na zvířata. Na jihu spíše domácí, na severu více divoká. Na řízení vlevo si zvyknete o hodně rychleji, než na levostranný provoz z pohledu chodce, jako třeba v Londýně.
3) Pokud chcete, můžete fungovat stejně, jak jste v Evropě zvyklí. V Botswaně jsou restaurace, ikdyž jich není až tolik. V supermarketech, které jsou v každém větším městě, nakoupíte (oproti třeba většině Asie) podobné zboží jako u nás, za podobné nebo nižší ceny. Hovězí za polovic. I benzínky jsou na podobné úrovni, jako v Evropě. Jediný rozdíl, že vám tankuje obsluha. Platit můžete hotově, nebo kartou. Banku a bankomat najdete v každé větší vesnici.
4) Botswana je byrokraticky jednoduchá. Na hranicích vyplníte krátký formulář, dostanete razítko, bez front, bez čekání, a zadarmo. Pokud máte auto, jedete jako například my z autopůjčovny v Johannesburgu, zaplatíte pár stovek silniční daně za auto. V místní měně hotově, což by byl problém, ale na přechodech jsou směnárny. A pak už nic. Sem tam veterinární kontrola kvůli slintavce a kulhavce. Pro vás žádný problém, jen nepřevážejte maso přes půl země, tak jako my. Kupujte až tam, kde budete grilovat.
5) V Botswaně jsou super kempy. Mimo národní parky i levné. Většinou v pěkném prostředí, máte k dispozici vodu, teplou sprchu, gril nebo ohniště, často i wifi a elektřinu. Jen tu redukci na místní zásuvky (tzv. staré anglické, možná je znáte z Indie) si budete muset někde v supermarketu koupit, pokud nemáte multiredukci na všechno za několik set korun. Ta se ale nevyplatí, jednoduchou redukci na místní zásuvky koupíte na místě za pár desítek korun.
6) V Botswaně jsou jedny z nejkrásnějších národních parků Afriky. Národní parky Moremi (v deltě řeky Okavango) a Chobe, kam jsme se podívali my, jsou úžasné. Jasně, potřebujete čtyřkolku, trochu vyšší auto, protože cesty v národních parcích jsou prostě vyježděné koleje. Žádný luxus jako restaurace a asfaltky, které jsou k dispozici např. v Krugerově národním parku v JARu, tady nehledejte. Všechno je maximálně podřízené zvířatům.
7) Zvířata. V Botswaně prý žije více slonů, než v celém zbytku Afriky dohromady. Nevím, jestli je to pravda, ale rozhodně není třeba se bát, že byste o ně nezakopávali. Uvidíte i množství žiraf, zeber, uvidíte hrochy, krokodýly, pštrosy, lvy, buvoly, pakoně, a mnoho druhů antilop. V ptácích se nevyznám, ale taky jsme jich viděli hromadu. Zejména na severu parku Chobe, u stejnojmenné řeky, jsme si připadali, že projíždíme ZOO, které zbourali zdi, ploty a pavilony. Stádo slonů, za zatáčkou stádo zeber. Z křoví už ale vykukuje žirafa. Za lesíkem se pasou antilopy, ale pozor, zase sloni... U řeky prý viděli lvy, hlásí řidič okolo jedoucího auta. Jedeme za ním, a opravdu, ve stínu pod stromy odpočívá asi deset lvic. Troufnu si tvrdit, že nikde jinde na světě už dnes nemůžete s jistotou počítat s tím, že uvidíte zvířata ve velkém. Jenom v Africe.
8) Jak si tam ale vzít všechno potřebné na kempování? Nemusíte. Nevím, jestli přímo v Botswaně, ale v okolí, v Johannesburgu nebo Windhoeku, si můžete poměrně jednoduše půjčit terénní auto se stanem nebo dvěma stany na střeše, s kompletním vybavením. Nejlevnější modely mají lednici (která i mrazí), zásobník na vodu, stůl, židle, nádobí, plynovou bombu a vařič. Luxusnější kousky nabídnou sprchu nebo mikrovlnku. A všechno zařídíte z domova, přes Internet.
9) Jak se tam vyznáte? Žádný problém. Kvalitní mapy koupíte u nás (dívejte se po těch, ve kterých jsou zaneseny kempy), s podrobnýma mapama na místě je to horší, ale vždycky si můžete vyfotit mapu u vjezdu do parku nebo v informačním centru. Některé navigace do mobilu jsou tak podrobné, že vás dovedou až do kempu na kempoviště č. 4. Fakt, nedělám si srandu.
10) Bojíte se policejní šikany? Nemusíte. Nás zastavili jenom jednou, chtěli vidět řidičák, a pak už nic. Občas měří, ale jak jsem psal, stodvacítka za vesnicí a osmdesátka v ní vytváří dostatečný polštář. Ani na hranicích žádný problém, jenom to nefunguje jako v Evropě, ale musíte zaparkovat, a jít si pro razítko do pasu do budovy k přepážce.
11) Jedete do Afriky a neumíte smlouvat? Nebudete to potřebovat. Benzínky mají ceny jasně označené, maximálně dáte pět pula (desetikorunu) pikolíkovi u benzínky, který vám ten benzín nebo naftu v ceně osmnáct korun za litr pumpuje do nádrže nebo umyje okno. Jídlo nakoupíte v supermarketech kartou. Nikdo se vás nesnaží natáhnout, nikde v nás neviděli chodící kasičku. A v případě potřeby nebo nějakého problému s autem si cenu anglicky domluvíte předem.
12) "Tahle sranda mě ale přijde na sto tisíc, koukal jsem, že s cestovkou se za míň nedostanu." Tohle si říká téměř každý. A není to pravda. Jeďte ve čtyřech. Sledujte letenky. A nejeďte s cestovkou. Pokud jste časově flexibilní a ochotní popojet nebo popoletět do Německa (případně jinam po Evropě), můžete se do Windhoeku nebo Johannesburgu dostat za deset tisíc. Dvanáct. Patnáct max. Když budete chtít letět z Prahy a nechcete nic sledovat, koupíte letenku s Emirates za sedmnáct, dvacet tisíc. A to je největší položka vašeho rozpočtu. Auto s vybavením si na čtrnáct dní půjčíte za třicet tisíc. Čtyřicet, ať nežeru, desítka na osobu. To jste na dvaceti, pětadvaceti. A kolik si myslíte, že utratíte za benzín, jídlo, vstupy do parků a kempování. Několik tisíc. Počítejte maximálně tisícovku na den. Jedete na čtrnáct dní, vlezete se do pětatřiceti, čtyřiceti tisíc na hlavu. Určitě zaplatíte méně než polovinu toho, co bude chtít cestovka. Nepřijdete o samostatnost a pocit dobrodružství, který znáte z cest do Asie nebo Ameriky. Jasně, můžete si dopřát výlet na Viktoriiny vodopády do Zambie nebo Zimbabwe s lokální cestovkou, noční pozorování zvířat, mazlení s lvíčaty nebo vyhlídkové lety. To pak leze do peněz. Ale nemusíte.
Čeští turisté se v poslední době velmi často vydávají na vlastní pěst do Indie. Do Thajska. Číny. Pokud český turista přežije chaos a nepořádek Indie, Botswanu zvládne levou zadní. Pokud se zorientuje v ulicích Bangkoku nebo Pattaye, pak se neztratí ani v národních parcích Botswany nebo turistických městečkách u národních parků, v Maunu nebo Kasane. A pokud se protluče v Číně, bude pro něj domluva v místníma v Botswaně, kde téměř každý umí anglicky, úplně jednoduchá.
Podobně jako Botswana je na tom Namibie. Národní parky Etosha nebo parky v Capriviho Pruhu (delta řeky Okavango) mám v hledáčku pro jednu z příštích cest. Zimbabwe a Zambie, to jsou trošku větší oříšky. Horší domluva, místní angličtina je taková svérázná. Víc byrokracie, policajti na každém rohu. Vyšší ceny, v případě Zimbabwe rovnou vysoké ceny. Ale zase jsou tam Viktoriiny vodopády. Ale o těch až příště.
