Berlínská zeď 21. století
Podobně jako Putin na Krym, vtrhla turecká armáda na sever Kypru, aby chránila zájmy kyperských Turků proti snahám kyperských Řeků celý Kypr připojit k Řecku (alespoň tak zní jedna z verzí - každý má tu svoji).
Když si dnes koupíte mapu ostrova, je to trochu chaos. Samé hranice. Vojenské základny OSN, vojenské základny Velké Británie. Do toho zakázané, vysídlené hraniční pásmo, které je nestejně široké, křivolaké, a nepřehledné. V nejširších místech zahrnuje celé vesnice a celé nikosijské letiště, v úzkých místech jenom silnici, nebo jeden blok domů. Taková je celá historická Nikósie. Pás bloků vybydlených domů, ulice zahrazené betonovou zdí, plotem, často barely, ostnatým a žiletkovým drátem. Neutěšený pohled. Přitom překračovat hranici lze v centru města na dvou místech. Naprosto svobodně, jenom ukážete pas.
Jedeme si situaci prohlédnout. Přilétáme do Paphosu, na jih, a už první komplikací je půjčení auta. Většina půjčoven cestu na sever zakazuje, volíme tedy takovou, která s tím vyloženě nemá problém. Odkaz jsme našli na webu nějaké severokyperské cestovky. Další komplikací je pojištění. Asi povinné ručení, nebo tak něco. To "řecké" v "turecké" části neplatí. Musíme si na hranicích koupit to jejich. Za nemalý peníz. Jinak je ale překročení hranic autem úplně v pohodě, řekl bych, že, asi na úrovni Slovinsko-Chorvatsko nebo USA-Kanada.
První místo, kam se podíváme, je Famagusta, město, které Tureckou invazí utrpělo nejvíc. Celá jeho čtvrť, Varosha, je obehnaná ostnatým drátem. Město duchů, dříve plné výstavních tříd a hotelů. Poměrně velké město, do sedmdesátých let jedno z nejvyhledávanějších středomořských letovisek. Dnes se prohání v ulicích vítr, domy jsou rozpadlé, všude ticho. Sem tam tudy projede patrola turecké (nebo severokyperské, kdo se v tom má vyznat) armády. Teoreticky sem mají přístup modré přilby, nás by ale přes checkpoint nepustili. Tak alespoň město objíždíme kolem dokola, a nakukujeme dovnitř přes ostnatý drát. Pripjať bez radiace. Varosha byla v podstatě Řeky obývaná část jinak turecké Famagusty. Před tureckou invazí všichni utekli na jih… a tak to zůstalo čtyřicet let.
Zpět na jih se vracíme nejnovějším a zároveň nejzápadnějším přechodem. Naprosto bez problémů, bez čekání. Ukážeme pasy, a jedeme dál. Další den se jedeme podívat přímo do Nikósie. Auto necháváme v řecké části, přecijen přechod pro auta v hlavním městě asi nebude úplně opuštěný. Procházíme po hlavní nákupní ulici, pěší zóně, nikosijských Příkopech. Až dorazíme k přechodu. Checkpointu. Řeckému. Kontrola pasu, pohoda. Jeden blok je nárazníkové pásmo. Napravo a nalevo vidíme opuštěné domy, dvorky, které nikdo neudržuje, nejsou "ničí". A dost je to ničí. Padesát, maximálně osmdesát metrů, a jsme na konci země nikoho. Trochu jiné, ale trochu podobné, jako na mauretánsko-marocké hranici.
Turecká část je ale taky celkem v pohodě. Kebab prodávají jedni i druzí, akorát tomu možná říkají jinak. Řeckokatolické kostelíky vystřídaly mešity, je tady znatelný propad v příjmech, ale dramatický rozdíl to není. Na místním trhu prodávají víceméně totéž, co v řecké části, jenom možná poněkud chaotičtějším, neuspořádanějším, orientálnějším způsobem. Obloukem se vracíme k druhému pěšímu přechodu, který je zbudován na parkovišti před hotelem Ledra Palace, svého času nejluxusnějším hotelem v Nikósii, dnes sídlem místní družiny OSN a místem setkávání špiček obou vlád.
Generace tehdejších vojáků a jejich tureckých podporovatelů je v důchodu, nebo na prahu důchodového věku. Otevírají se nové hraniční přechody, od roku 2004, kdy Kypr vstoupil do EU, mohou (nejen) mladí kyperští Turci a kyperští Řekové volně překračovat hranice (na hraničních přechodech). A vidí ve zdi jenom problémy a komplikace, a rozmíšky svých otců a dědů už jim zas tak moc neříkají. Život jim komplikují oddělené měny - sever platí tureckou lirou, jih eurem. Život komplikují časové zóny - na jihu je stejný čas, jako v Řecku ("letní" a zimní), na severu jako v Turecku (celý rok letní). Celý Kypr je v podstatě v EU, ale na sever jedeme s pasem. Města mají tři názvy, turecké, řecké, a anglické, mapy s tím mají problém a navigace si taky moc neví rady.
Na první pohled nejsou rozdíly mezi oběma "Kypry" velké a spojení by oběma stranám prospělo. Turecko se chce břemena, do kterého jenom pumpuje peníze, zbavit. Jednání o sjednocení se vedou a šance jsou větší, než kdy dříve.
Tear down this wall!
Aleš Gill
Autem po Íránu - 1. díl - Měna postavená na hlavu
Už dříve jsem psal článek o divných měnách, Írán je ale ještě o kus dále. Podíváme se na zvlášní místní měnu, u které jsme často ani po deseti dnech používání nevěděli, která bije a kolik máme platit.
Aleš Gill
5 km egyptského pobřeží - Česká ulice
Kdo jste někdy byli u Rudého moře v Egyptě víte, že je jiné. Jiné než Itálie, Chorvatsko, Řecko nebo Turecko. Kolem pobřeží tam vede jen jedna silnice, a není tam žádné vnitrozemí. A jeden krátký úsek je Mekkou čechů.
Aleš Gill
Nejlepší nejhorší země - Írán
Parafrázuji citát anonymního autora: Každá země na světě se v médiích a navenek snaží vypadat lépe, než jaká je. Írán je asi jediná země, která se v médiích tváří strašně, ale v reálu je úplně super.
Aleš Gill
Faeřané - národ tunelářů
Nerozumějte tomu prosím nijak špatně. Slovo tunelář zde označuje osobu, která staví tunely. A tunelů je tady v porovnání s počtem obyvatel opravdu požehnaně. Cíl místní vlády je totiž propojit všechny hlavní ostrovy silnicemi.
Aleš Gill
Neznámá místa 14: Místo posledního odpočinku Jamese Bonda
Je to tady. Bez varování. Kdo jste neviděli posledního Jamese Bonda, máte smolíka. Dostane se vám kruté pravdy: James Bond v "posledním" filmu, Není čas zemřít, zemřel. Nakazil se nějakýma potvůrkama a nechal se zastřelit raketou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Prodej pozemky pro bydlení, 1 740 m2 - Mořkov
Mořkov, okres Nový Jičín
2 610 000 Kč
- Počet článků 245
- Celková karma 19,46
- Průměrná čtenost 1413x
Jsem pisálek. Baví mě psát. Baví mě psát o místech, o kterých moc lidí nepíše. Raději budu psát články o Pchjongjangu a Kábulu než o Dubrovníku a Bibione. Nejsem si jistý, jestli to po mně někoho baví i číst, ale stejně píšu. Třeba si to v důchodu po sobě jednou všechno přečtu a řeknu si: Dobrý.
Jsem rychlocestovatel. Raději nakouknu za týden do dvou zemí, než bych zůstával v jedné. Jet na pár hodin, na otočku, do Japonska, mi dává větší smysl, než do Japonska nejet vůbec.
Jsem řidič. Nerad se nechávám vozit, chci být pánem volantu nebo sedět na místě spolujezdce s mapou v ruce. Když chci vypnout, řídím. Tisíce kilometrů napříč Evropou nebo Amerikou.
Jsem optimalizátor. Umím si správně vybrat zavazadlo a pokud to není třeba, umím si odříct odbavené zavazadlo a užívat si svobodu s příručním batohem. Naopak, pokud se jede autem, není důvod si s sebou nevzít kousek domova, luxusu moderního světa - židli, chladicí box, nůž.
Jsem plánovač. Chci vědět, kam se jede, co se tam bude dělat, jíst, chci vidět mapu, šťourat se před cestou na internetu. Stejně to nakonec končí improvizací...
Jsem akční letenkář. Umím najít letenky levně, a umím se rychle rozhodnout, jestli za danou cenu a za daných podmínek chci nebo nechci letět.
Jsem extrémista. Raději pojedu do Iráku než do Španělska, raději pojedu do Severní Koreje než do té Jižní. Mám rád místa, kam nikdo nejezdí, mám rád otevřený prostor. Špicberky, Island, Saharu, Aralské jezero.