Zaujal mě článek Kláry Kutačové "10 otázek o cestování" a přestože z principu na podobné výzvy typu "udělal jsem něco, udělej to taky a vyzvi další lidi ať to udělají taky" nereaguju, rozhodl jsem se udělat příslovečnou výjimku.
Protože výjimka potvrzuje pravidlo. Ale stejně jako Klára nechám konec otevřený a následovníky nevyberu, a nechám je, pokud chtějí, aby odpověděli na mých deset otázek položených jaksi do pléna.
Tak se do toho pustíme:
1. Na jakém "nej" místě jste nocoval/a?
Těžká otázka. Za mých cestovatelských deset let jsem v zahraničí strávil určitě 365 dní, tedy rok, takže je z čeho vybírat. Nebudu procházet všechny destinace a zamýšlet se nad každou nocí, hotelem, kempem. Takhle bez rozmýšlení mě napadají mě dvě místa. V pětihvězdičkovém hotelu v Dubaji, a pak ve stanu, v kempu na Špicberkách, kde teplota v "noci" klesala k nule, ale bylo to v červenci, tudíž za polárního dne, a tak rozdíl mezi polednem a půlnocí byl bezvýznamný. Po celodenním treku na ledovce za Longyearbyenem to bylo prašť jako uhoď, karimatka a spacák, nebo postel s nebesy.
2. Jak nejbláznivěji Vám kde zkomolili jméno?
Mám to dobré, není moc co komolit. Příjmení je v pohodě, Amíci ho čtou "džil", Frantíci "žil", a ostatní si vždycky nějak poradí. Na letištích mě párkrát vyvolávali a vždycky jsem se v tom poznal. Takže tady problém není. Jméno od USA po Rusko funguje vždycky jako "Alex". Co si tak vybavuju, tak z mých spolucestujících domorodci měli největší problémy pánové se jménem "Přemysl" a příjmením "Chrz". Což se dá chápat. Naopak kamarádka Petra byla v Petře za hvězdu a dostala zdarma suvenýr.
3. Jaké nejzvláštnější jídlo jste ochutnal/a?
Asi ???, což pokud nepřečtete a zároveň jste milovníci zvířat, bude nejlepší, když přeskočíte na bod čtyři. Pro ostatní Boshintang, tradiční korejská polévka z vařené zeleniny jako např. zelená cibule, místní odrůda máty, pampelišky, koření a věci, kterým nerozumím. A pak psí maso. Myslete si o tom, co chcete, je to jiné, zvláštní, má to taková delší vlákna než jiná masa, ale chutná to dobře. Trochu jako hovězí. A pak taky durian, kdo nevyzkoušel durian, jako by necestoval. Fujtajbl.
4. Cestujete sám/sama?
V poslední době ne. Byl jsem sám párkrát po Evropě, Balkán, Anglie, ale už je to dávno. Preferuju skupinky čtyř lidí, ideální do auta, taxíku, na hotel, ve čtyřech se dá domluvit a není to chaos, při kterém se pořád na někoho čeká, někdo se ztratil, někdo se chce podívat do tohohle obchodu a za pět metrů někdo do jiného.
5. Co s sebou určitě nezapomenout na cestu kolem světa?
Nebude to znít romanticky, bude to proti všem zažitým cestovatelským klišé, ale chytrý mobil. Dobrý smartphone nahradí hodně věcí, ušetří hodně místa, beru jo jako ekvivalent švýcarského nože pro jedenadvacáté století. Nahradí baterku, padesát slovníků, mapy všeho možného, navigaci, průvodce, překladač, zápisník, foťák, kameru, a pak to na hotelu z wifiny umí i telefonovat. Teda ne že by to normálně neumělo, ale z větších zapadákovů je to většinou drahé. A to nechceme. Jedna věc udělá hodně práce a zabírá málo místa v batohu. Vlastně žádné, můžete ji mít v kapse. Průšvih je, když není elektřina, pořád se o něho musíte starat a nabíjet, a když ho ztratíte…
6. Jak se na cestách domlouváte?
Dříve jsem to moc neřešil. Byly časy, kdy jsem si myslel, že umím německy, takže jenom s němčinou, angličtinou a panslovanským esperantem jsem se domluvil v celé Evropě. Pak jsem začínal mít dojem, že na Evropu dobrý, ale bylo by třeba si trochu rozšířit obzory, tak jsem na úrovni běžné konverzace s recepčním, číšníkem, autopůjčovnou a podobnýma institucema, a na smalltalk s taxikářem a domorodcema ve vlaku, naučil cosi španělštiny a ruštiny. Ukázalo se, že je to fajn, protože v takovém Uzbekistánu nebo v Guatemale s angličtinou člověk daleko nedojde. Na cestu do Číny jsem si připravil dvě oboustranně popsané zalaminované A4 s čínskými znaky pro města po trase, a důležitými slovy jako nádraží, vidlička, kuře, rýže a tak podobně. Moc to nefungovalo, ale bylo lepší ten tahák mít, než nemít. A Čína mě naučila neodjíždět bez Google Translatoru offline staženého do mobilu pro češtinu, angličtinu a jazyk(y) cílové nebo cílových zemí.
No ale blok, tužka a kreslení má taky svoje kouzlo. Šipky, rovná se, symbol místní měny, čtvereček se dvěma postelema... to jsou moje oblíbené obrázky. V Číně se třeba občas snažili, při pochopení, že nerozumíme jejich jazyku, nám to alespoň napsat. Hned jsme byli moudřejší.
7. Využíváte služeb cestovky, nebo radši jezdíte po vlastní ose?
Nesnáším cestovky. Nesnáším být v přesně danou dobu před autobusem, abych tam čekal na padesát dalších. Nesnáším popojet o dva kilometry a tam zase vystupovat. Nesnáším průvodce, který si přivydělává prodejem parfémů na dálnici, když nemůžete vystoupit. Nesnáším, když průvodce kupuje vstupenky za celý autobus a já netuším, kolik platil. A zase čekám. Nesnáším to. Nikdy. Párkrát v Číně jednodenní výlet, a týden v KLDR. A jednou možná prubnu Last Minute All Inclusive do Egypta. Abych to vyzkoušel. A stejně z toho hotelu uteču, půjčím si auto, a vrátím se až poslední noc.
Ale chápu, že to někomu vyhovuje, nemuset se o nic starat, předá zodpovědnost a odpočívá. Pro mě je polovina dovolené příprava a baví mě to. Asi to znáte.
8. Podle čeho volíte cíl další cesty?
Ideální je jet někam, kde jsem ještě nebyl. Ideální je jet někam, kam nejezdí moc lidí. A úplně nejlepší je jet někam, kde není moc lidí. První pravidlo porušuju s USA, tam jezdím rád, přestože jsem tam byl už pětkrát nebo šestkrát. Druhé pravidlo se dobře kontroluje. Irák, Afghánistán, Uzbekistán, Burkina Faso, Kosovo, Wales, Ukrajina. Takových míst by bylo. Se třetím pravidlem jsem se už několikrát spálil. No jasně, mohl jsem tušit, že v Číně a na Jávě bude hlava na hlavě. Ale nějak mi to došlo až když jsem tam byl pár dní. Před lidma tam neutečete. Tedy... i to se dá. Do hor, na sopku. Podle tohoto pravidla miluju prázdný prostor. Pohledy do desítek kilometrů vzdálených údolí, na hory, jezera. Island. Špicberky. Sahara. Arizona. Vyschlé jezero v Íránu.
9. Koho byste na svých cestách (ne)chtěl/a potkat?
Začnu s nechtěl potkat. Zemana. No a teď vážně. Chci potkávat kabát. Kabát ze rčení "bližší košile, nežli kabát". Nemusím potkávat lidi z práce, nemusím potkávat Čechy, Slováky a Poláky. Jsou to mé tři nejbližší národy, po 300 dní v roce. Ten zbytek chci trávit bez nich. Dovolená je pro mě odtržení se od domova, práce a lidí, které znám. Není pro mě nic horšího, než když vteřiny před východem slunce nad kráterem sopky Bromo někdo na celý dav vykřikne "Béééruškóóó". A koho bych chtěl potkat? Těžší otázka, o tom jsem nikdy nepřemýšlel. Možná někoho, koho jsem potkal na některé ze svých předchozích cest. Svět je malý, určitě se to někdy stane.
10. Vozíte s sebou něco, čím přiblížíte lidem ve světě Českou republiku?
Je tam krásně, ale pokud nemám pár fotek v mobilu nebo foťáku, tak to moc neumím. Buď ji znají - Njedwed, Poborski, Hejvl, Prague - nebo neznají a pak to nemá moc cenu. Nemám pocit, že by naše placka mezi horama byl pupek světa a nemám nutkání o tom někoho přesvědčovat. Vozil jsem nějaké peníze, ale teď už obvykle nedělám ani to. Umím dobře rukama znázornit, jak jsme se v devadesátém třetím roztrhli a v několika jazycích na klasickou první otázku odpovědět: "Bez války".
Jak jsem avizoval, házím rukavici do ringu a vyzývám všechny, kdo dočetli až sem a jsou zároveň idnesovými blogery se zájmem o cestování, ať se postaví výzvě čelem. Nebojte, je vypraná.
A teď se pustím do otázek:
1. Otázka "Kde se ti líbilo nejvíc" je fakt trapná. Známe ji všichni. Takže naopak, kam už ne?
2. Směnárna nebo bankomat?
3. Preferovaný způsob dopravy? Co autostop? Nějaká zajímavá příhoda?
4. Potkal(a) jsi nějakého zajímavého člověka, na kterého si často vzpomeneš?
5. Východ nebo západ? Který směrem se ti cestuje líp?
6. Nějaké extrémní přespání? Škarpa, širák v dešti, pod nulou?
7. Je nějaký národ, se kterým sis vyloženě notoval(a), nebo naopak nesedl(a)?
8. Řešíš plán, trasu, ubytování, přejezdy, přelety dopředu, nebo to necháváš až na náhodu na místě?
9. Problémy s dovolenou v práci? Riskuješ, kupuješ letenky bez předchozího schválení termínu dovolené?
10. Kam příště? Proč proboha zrovna tam?
