Obhajoba speciálního a praktického školství
Jde o to, že pokud bychom odmazali omáčku, kterou ke konkrétnímu sdělení prezident, ve své v poslední době až afektované snaze provokovat, přidal („blázniví intelektuálové z pražské kavárny“; „hrozně miluju ten multikulturalismus“), je konkrétní sdělení o podpoře praktických škol zařaditelné do zcela legitimní debaty probíhající v pedagogické komunitě. Jenže Zeman tomu dal špatnou formu, spojil ne zcela související témata a odmítl inkluzi jako celek. A tím bohužel vyvolal protireakci, která je podobná té Zemanově v tom, že odmítá rozlišovat v konkrétních příkladech.
Zde se spojili horliví zastánci inkluzivního vzdělávání s odpůrci Miloše Zemana a výsledkem je to, že speciální vzdělávání bylo překládáno jako návrat „do dob hluboké totality“, řečeno slovy paní Laurenčíkové. Jakub Patočka na čtvrteční debatě o dvou letech s přímo voleným prezidentem zase tvrdil, že se tímto vyjádřením Zeman dostal mimo rámec evropské demokratické politiky a přiblížil se až k fašismu. Byť k tomu Miloš Zeman sám neuváženým vyjadřováním přispívá, tak ale nelze ignorovat holý obsah jeho výroků a snažit se dehonestovat tu stranu debaty, na kterou se Miloš Zeman postaví tím, že hledáme na každém jeho výroku to, čím by se zpronevěřil „demokracii“, „lidským právům“ atd.
Ve chvíli, kdy začneme asociovat s praktickými školami pojmy jako segregace, ghetto pro handicapované či návrat do totality, tak absolutně znevažujeme přínos, který tyto školy mají. A z blízké osobní zkušenosti vím, že praktické školství se může dělat velice dobře a že praktické školy mohou v mnohém čnít nad běžné základní školy, ať již je to individuální přístup k žákům či i užší učitelský kolektiv. V každém případě jde o kvalitu. Jak píše Radek Pavlíček: „Mám za to, že kvalitní speciální škola může být pro dítě často lepší variantou než nepřipravená a nezvládnutá integrace. A naopak.“ Byť se autor věnuje zrakově postiženým a moje zkušenost je spíše z oblasti dětí s lehkým mentálním postižením a poruchami chování, tak myslím, že jeho vyjádření lze vztáhnout i na tuto oblast.
A právě u těchto dětí by případná inkluze nebyla až tak zkušenostně oboustranně výhodná. V běžné třídě základní školy, kdy má pedagog na starost 30 dětí a měl by se držet osnov, to často dopadá tak, že dítě s vícero poruchami učení či chování prostě sedí v lavici a z inkluze si odnese tak možná pětky. A na rozdíl třeba od tělesně postižených nevyvolává u spolužáků potřebu mu pomoci, ale naopak je spíše klasifikován jako hlupák a raubíř. Právě u těchto dětí je inkluze nejtěžší – vzdělávací proces zvládají jen velmi obtížně a ani nevzbuzují u spolužáků pocit solidarity. V praktické škole pak jsou výhodami užší třídní kolektiv a také to, že speciální pedagog má kromě jiného také větší znalost sociálně znevýhodněného prostředí, ze kterého žáci často pocházejí.
Základní škola praktická není nástrojem oddělení lehce mentálně zaostalých od společnosti či, jak se často v neziskovém sektoru tvrdí, Romů od majority. Nic takového není cílem praktického školství, které je spíše alternativní službou pro děti, které vzdělávání v hlavním proudu nezvládají. Navíc nejde o nějaké umisťování shora, bez souhlasu rodiče nelze dítě do praktické školy zařadit. A pokud jde konkrétně o romské děti, tak nutno poukázat na disentní argumentaci soudce Jungwierta ze známého případu D. H. proti České republice před Evropským soudem pro lidská práva. Jungwiert poukazuje na fakt, že Česká republika situaci vzdělávání etnika, které nemusí mít vzdělání tak vysoko v žebříčku hodnot (bez kladného či záporného znaménka, k přijímání vzdělávání jako klíčové hodnoty nelze nikoho nutit), řeší alespoň nějak. A to „na rozdíl od starších zemí Evropských společenství, kde v roce 1989 zhruba 250 – 300 000 romských dětí nenavštěvovalo nikdy školu.“ A nutno samozřejmě dodat, že speciální pedagogové nerozlišují děti podle etnika, ale podle schopnosti zvládnout vzdělávací proces.
Proto prosím nezavrhujme na základě Zemanova výroku (a mnohdy jenom na základě toho, že jej pronesl právě Zeman) instituci speciálního vzdělávání a neznevažujme tak dlouholetou a velmi často mravenčí práci speciálních pedagogů. Inkluze je idea pěkná, ale musí být poměřována s praktickými možnostmi vzdělávání – nabídnutí speciální možnosti vzdělávání v praktické škole by mělo zůstat alternativou, stejně jako jsou třeba pro talentovanější žáky víceletá gymnázia. Tendence k nivelizaci nemusí být vždy (což neznamená, že nikdy) přínosnou k individuálním potřebám žáka. V praktické škole může žák naopak dosáhnout i na jedničku, kterou viděl naposledy možná v první třídě a dosáhnout i jistých úspěchů, což by v konkurenci běžné třídy základní školy nebylo možné.
Jan Géryk
Nemít strach z kolektivity
O sebevědomé toleranci, klíčové roli obce a o tom, jak může oživení tradičních kolektivních identifikací napomoci dobrému sousedství v kontextu současné migrační krize.
Jan Géryk
Těžko na cvičišti
V rámci vyhlídky na možnou vlnu uprchlíků lze se zájmem sledovat, jak se česká společnost začíná připravovat na případný střet civilizací.
Jan Géryk
Proti násilí mantrou svobody projevu?
Po útoku několika islámských radikálů na redakci francouzského satirického časopisu se s uctěním památky obětí spojilo odsouzení tohoto vražedného činu s voláním za svobodu projevu. Byť je to s ohledem na terč útoku pochopitelné, je otázka, zda je právě důraz na neomezenou svobodu projevu/slova nejlepší prostředek k obraně před násilím plynoucího z nevyzpytatelného světa střetu kultur.
Jan Géryk
Co chtít (reálně) od prezidenta... a demokracie?
Ve videopozvánce na dnešní již skončenou akci s názvem „Chci si s Vámi promluvit, pane prezidente“ organizátoři akce vyčítají Miloši Zemanovi především to, že národ nespojuje, ale rozděluje, a tím porušuje slib, který dal občanům. Přijde mi chybné kvůli tomuto vyzývat někoho k odstoupení, stejně jako bylo chybné ze strany prezidenta Zemana něco takového slibovat.
Jan Géryk
Co stojí za těmi ani ne 20%?
Lze usoudit, že kdyby Sparta a Slavie hrály důležité utkání o titul, přišlo by více diváků, než kdyby stejné týmy tvrdily, že jde o přátelák nebo nějaké charitativní utkání. Totéž platí i o volbách, více příznivců přijde tehdy, pokud strany dané volby přirovnají k finálovému zápasu. Aura finále pak přiláká především ty fanoušky, kteří nejsou skalními, ale fandí právě tehdy, když o něco jde.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Opilci, nahý zadek i prsa. Nápad sblížit města přes portál se proměnil v chaos
V Dublinu a New Yorku před týdnem začal fungovat kruhový videoportál. Je součástí veřejné umělecké...
Je třeba zastavit válku, pro vítězství v terénu je pomoc dostatečná, míní Pavel
„Potřebujeme zastavit válku a začít debatovat o budoucím uspořádání.“ Tak odpověděl prezident Petr...
Prodej bytu 1+1 31 m2 Zvonková, Trutnov
Zvonková, Trutnov - Horní Staré Město
2 350 000 Kč
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1036x