Nevýhody nestačí? Asi je třeba ještě kopanec.
Velkou nevýhodou Jana Fischera je jeho nestranictví, resp. protistranictví (podmnožina nestranictví). Rozdíl je v tom, že nestranickému kandidátu podpora politické strany nevadí, klidně dá najevo, že se mu postoje některé z nich libí, i když není jejím členem a v mnohém s ní také nesouhlasí. Protistranický kandidát se vymezí proti dnešnímu politickému stranictví jako takovému, kritizuje stranickost jako příčinu současné krize české politiky. Toto dělá Jan Fischer – a dělá chybu.
Tato strategie zafungovala na počátku jeho kampaně. Tím, že oznámil svou kandidaturu dříve než jiní kandidáti, kteří nejsou spjatí s žádnou stranou, přilákal některé naštvané potenciální voliče, kteří tajně doufali v kandidáta současným stranictvím nepolíbeného. Jeho preference se vyšvihly nahoru. Jenže nebyl jediný, kdo se snažil zaplnit nestranickou „díru na trhu.“ Případnou podporu mezi studenty mu v tomto směru sebral Vladimír Franz, který je kandidátem nejen nestranickým, nýbrž také nepolitickým. To Fischer dokonce chvíli zastával nejsilnější ústavní funkci ve státě.
S postupem kampaně se však kandidát musí projevit. Hesla jako slušnost nestačí. Občané v přímé volbě chtějí znát i jakýs takýs názorový profil kandidáta. Ten však Jan Fischer najít nemůže, nebo jej dostatečně neprezentuje – díky svému protistranictví. Nechce být modrý, oranžový ani žlutý? V tom případě musí zůstat šedý. Neodkrytím karet tak může jen velmi obtížně brát voliče stranických kandidátů. Musí cílit pouze na ty, kteří jsou naštvaní z politiky, na ty nerozhodnuté. Jenže ti jsou první ze všeho vrtkaví a nedisciplinovaní. A nejvíce dají na televizní debaty. Potom stačí jedno nevýrazné vystoupení v Hyde Parku a jedna prohraná šaškárna na Primě se Zemanem a ztráta preferencí je na světě.
Svým protistranictvím si sám zavřel dveře podpory některé z politických stran. I když i jen jako pouhý nestraník by v tomto měl nevýhodu. Stranický kandidát má jedno nesporné plus. Jeho straničtí kolegové mají přeci jen určitou mediální váhu, mohou jej podpořit, mohou se jej zastat. A nejen oni, také lidé s kandidátovou stranou názorově spjatí, například z intelektuální či umělecké sféry. Toho výborně využil Jiří Dienstbier. Jména jako Jan Keller, Eliška Wagnerová nebo Erazim Kohák jsou jako podpora zárukou kvality, i když s nimi nemusíme sdílet jejich myšlenkový proud. Názorově poněkud šedý Jan Fischer musí sázet na ještě názorově nevýraznějšího Jana Pirka. Na své finanční podporovatele se spolehnout nemůže mediálně (viditelně) vůbec, to jsou osoby, které se před kamerou moc rády neukazují. Musí tedy bojovat sám.
A takto osamocený, navíc v čele pelotonu, je nejviditelnějším cílem pro různé útoky. Dělá chybu, že asi nesleduje silniční cyklistiku. Ostatním kandidátům rozráží vzduch, je vždy první na mediálním pranýři, zatímco protřelí harcovníci Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se drží za ním a čekají na závěrečný spurt. Jenže nejsou to tito pronásledovatelé, kdo Fischerovi kopnou do kola, když už jede mírně z kopce. Jsou to diváci okolo, největší znalci cyklistiky, kteří sami jezdí na kole maximálně do obchodu.
Znalci typu Tomáše Hanáka, Kryštofa Michala a jiných přemluvbábovských antikomunistů na internetu. Předhazovat Janu Fischerovi členství v KSČ, kdy byl pouhým řadovým členem, za které se omluvil a uznal svoji chybu, je podle mě prostě kopanec. Od revoluce nikterak nenaznačil svoje sympatie s komunismem, naopak teď dokonce tvrdí, což je však poněkud pokrytecké, že by nejmenoval vládu opřenou o komunisty. A povšimněte si, kdo je nejčastější hlásnou troubou protifischerovského antikomunismu, do značné míry primitivního, když jako jediný indikátor bolševictví považují členství ve straně, která měla ještě v lednu 1989 přes 1,7 milionu členů. Většinou to nejsou bývalí disidenti, jsou to často lidé, kteří vůbec neměli možnost projít si zkušeností, kterou prošel Jan Fischer.
Pokud bych Janu Fischerovi svůj hlas přeci jen hodil, nebude to z lítosti. Svou kandidaturou moc dobře věděl, do čeho jde, že předvolební boj není záležitost rukaviček. Bude to z protestu, z protestu proti primitivnímu kopanci, který Janu Fischerovi zasadila část české veřejnosti. Pokud bych Vám, pane Fischere, svůj hlas nakonec dal, poděkujte Tomáši Hanákovi nebo Kryštofu Michalovi.
Jan Géryk
Nemít strach z kolektivity
O sebevědomé toleranci, klíčové roli obce a o tom, jak může oživení tradičních kolektivních identifikací napomoci dobrému sousedství v kontextu současné migrační krize.
Jan Géryk
Těžko na cvičišti
V rámci vyhlídky na možnou vlnu uprchlíků lze se zájmem sledovat, jak se česká společnost začíná připravovat na případný střet civilizací.
Jan Géryk
Obhajoba speciálního a praktického školství
Miloš Zeman v minulém týdnu opět pobouřil veřejnost svým výrokem, tentokrát se dotknul tématu inkluzivního vzdělávání. Zemanovo vyjádření míchalo jablka s hruškami – zaznělo na návštěvě rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí, což si posluchač mohl spojit s tím, že naráží na problematiku tělesně postižených. Na druhé straně použitá slova jako „etnická skupina“ či „multikulturalismus“ mohla evokovat to, že cílí na vzdělávání romských dětí. V závěru podpořil existenci praktických tříd (či škol). Nicméně předcházejícím obsahem svého vyjádření udělal pro tyto školy bohužel spíše medvědí službu.
Jan Géryk
Proti násilí mantrou svobody projevu?
Po útoku několika islámských radikálů na redakci francouzského satirického časopisu se s uctěním památky obětí spojilo odsouzení tohoto vražedného činu s voláním za svobodu projevu. Byť je to s ohledem na terč útoku pochopitelné, je otázka, zda je právě důraz na neomezenou svobodu projevu/slova nejlepší prostředek k obraně před násilím plynoucího z nevyzpytatelného světa střetu kultur.
Jan Géryk
Co chtít (reálně) od prezidenta... a demokracie?
Ve videopozvánce na dnešní již skončenou akci s názvem „Chci si s Vámi promluvit, pane prezidente“ organizátoři akce vyčítají Miloši Zemanovi především to, že národ nespojuje, ale rozděluje, a tím porušuje slib, který dal občanům. Přijde mi chybné kvůli tomuto vyzývat někoho k odstoupení, stejně jako bylo chybné ze strany prezidenta Zemana něco takového slibovat.
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Otevřená válka na největším soudu? Čelíme bossingu, stěžují si úředníci
Z Městského soudu v Praze, který je největší v zemi, odchází stále víc zaměstnanců, a to nejen v...
Střet s kamionem v Litomyšli nepřežil chodec, šel po přechodu na zelenou
Fatálně skončil v neděli večer střet chodce a kamionu na světelné křižovatce na průtahu Litomyšlí....
Kancléř Vašina obdržel bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, oznámil Hrad
Vedoucí prezidentské kanceláře (KPR) Milan Vašina obdržel bezpečnostní prověrku na stupeň tajné,...
Miluji východniarky, hlásá Kotleba na billboardech. V ukrajinské košili
Odsouzený slovenský extremista Marian Kotleba se před volbami do Evropského parlamentu rozhodl...
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1025x