Sexy mozek aneb referendum pro každého z nikoho

Nepatřím sice zatím mezi pamětníky, ale v jedné věci musím dát některým našim starším spoluobčanům za pravdu. „Nemluv nikdy do něčeho, čemu sám nerozumíš“, říkávala mi má babička. A já tak činím a kupodivu mi to nikdy žádným způsobem neublížilo, paradoxně jsem se vyhnul mnoha komplikacím, které bych jinak musel prožít. Chytrá to žena, říkám si. Škoda že takovou babičku nemá více mladých lidí v tomto státě. Jak jinak si lze vysvětlit situaci, kdy den co den stojí u stanice metra Anděl mládež s hlásnou troubou a vykřikují do okolí něco o porušování demokracie, totalitě a americké hrozbě. Nemám vůbec nic proti vyjádření osobního názoru, ba naopak, jsem velmi rád, když se mladí lidé vyjadřují k věcem veřejným, musím ovšem opětovně připomenout památnou větu mé babičky.

Začal jsem se zajímat, co se nám, „hloupým spoluobčanům“, snaží určitě osvícená mládež vysvětlit, tak jsem si dal tu práci, vyslechl si celou jejich přednášku a dokonce, což u mne nebývá obvyklé, pustil jsem se s těmito mladými lidmi do vzájemné diskuze.

Nyní již jen ve zkratce, ať si každý člověk udělá svůj vlastní názor. Pro názornost budu používat termíny já a oni, ať je zřejmé kdo otázku pokládá a kdo na ni odpovídá. Nejedná se o doslovný přepis zmíněné diskuze, snažím se ho však zaznamenat co pokud možno nejvíce autenticky.

Oni: Podepište petici proti americkému radaru.

Já: A proč bych to měl udělat?

Oni: Protože my tu americkou armádu nechceme.

Já: A co když já ji tu chci?

Oni: A proč ji tu chcete?

Já: Mám obavu, že naše vlastní armáda nás není schopna ubránit, mám obavy z hrozby některých radikálních států a myslím si především, že jakožto pevná součást NATO je naší morální povinností poskytnout našim partnerům služby, o které nás žádají, zvláště pokud se jedná nejen o naši, ale celoevropskou obranu.

Oni: Ale vždyť nás občanů se nikdo neptal? To se Vám zdá demokratické? Proč neproběhlo referendum?

Já: Osobně jsem proti referendu, v otázkách obrany se jedná o velice nebezpečný prvek, za tyto věci by měla být nesena politická zodpovědnost. Vždyť proto si své politiky volíme, aby za nás v těchto věcech, kterým po pravdě ne každý průměrný člověk zcela rozumí, rozhodovali. A nesli za to i svou zodpovědnost, a to ve volbách.

Oni: Tak takhle Vy si představujete demokracii?

Já: A jak jinak?

Oni: Tak to jsme to dopracovali, máme tady návrat totality.

Já: A co je demokracie podle Vás?

Oni: Moct se ke všemu vyjádřit a ne si něco nechat diktovat od jiných.

Já: Ale vždyť nám nikdo nic nediktuje, naši politici o tomto rozhodnou v Parlamentu, což je naprosto tradiční postup ve všech demokraciích.

Oni: Tak to nic, další jeden koupený …. To nemá smysl.

Ano, opravdu to nemá smysl. Nechci se těchto mladých lidí nikterak dotknout, ale považovat lidi, kteří nesouhlasí s jejich názorem za tzv. koupené, se mi nezdá příliš férové. Nebudu polemizovat s jejich pohledem na demokracii a totalitu, myslím, že by měli sami navštívit země, které tak vehementně vyjadřují svou nenávist vůči USA. Jsem jen rád, že žijeme v systému zastupitelské demokracie, která v této nelehké otázce řeší věci za nás. Opravdu si tito mladí lidé myslí, že obecné referendum, po kterém tak vehementně volají, by učinilo tuto zemi svobodnější? Nechci být skeptický, ale mám obavu, že v naší republice to není otázka přímé (obecné referendum) anebo nepřímé demokracie. Snaha vyjadřovat se k věcem veřejným je v této zemi opravdu mizivá a žádné obecné referendum by to nezměnilo. Pouze by to zkomplikovalo naše bytí, neumím si představit například, jak by byla zákonem řešena volební účast v referendu jako otázka přijetí tohoto referenda. Jestli si někdo myslí, že má větší váhu 60% lidí při 30 % účasti v referendu, než 60 % poslanců ze 150 přítomných se zásadně mýlí. O tom to ale není. Diskuze nad obecným referendem určitě vyvstane. Je po ní poptávka a i když je to otázka velice nebezpečná, máme v této republice přece sexy mozek, který dokáže plnit i ta nejtajnější přání našich občanů. Jen mám obavu, že se opět vymění krátkodobý populistický politický zisk za racionální debatu nad některými věcmi. Ale co už, kde je poptávka, tam je i nabídka. I to je součást demokratického tržního světa. A komu se to nelíbí, může jet třeba na ostrov svobody, tam přece něco o svobodě musí vědět. A ještě k tomu si o USA myslí to samé, co oni demonstrující u stanice Anděl. Tak vzhůru, svoboda čeká.