Důchody a co s nimi? (druhá část)

Je tomu cca měsíc, co jsem na tyto stránky umístil článek se shodným názvem. Neuplynul den, kdyby se na mě nevalila vlna nevole a osočování, že jsem nesociální a hledám řešení tohoto palčivého problému ve sféře odstranění důchodců z této planety. Abych nebyl nevyvážený, musím rovněž podotknout, že bylo i velké množství takých, kteří mé argumenty brali vážně a dali mi za pravdu.

Abych této polemice udělal přítrž, rozhodl jsem se, že svůj článek malinko opráším a uvedu v něm některé nové poznatky z této problematiky a rovněž se pokusím reagovat na některé nejčastější připomínky spoluobčanů (mnohdy oprávněné).

Toliko na úvod. Jen abych předestřel, čeho se daná problematika týká, jak název již sám vypovídá, polemizuje o (ne)únosnosti současného průběžného systému financování starobních důchodů v ČR. Podotýkám, že pro plné pochopení mých reakcí je potřebné si přečíst článek předcházející tomuto se stejným názvem bez přídavku.

Prvním a důležitým podepřením mých argumentů je upozornění na článek, který vyšel dne 11. července 2009 na webu televize nova (ww.tn.cz), obsah článku pouze komentuje reportáž z hlavního zpravodajského pořadu z téhož dne. Odkaz na příslušný článek je http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/cesi-starnou-. Toliko i pro největší skeptiky k mému článku. Pro koho není argumentem neúnosnosti současného systému ani naprosto většinový názor všech našich předních ekonomů a analytiků, pro takového člověka mám už jen jediný argument. Užijte si svého důchodu, budu na Vás myslet.

Nyní však k samotným nejčastějším výtkám a postřehům k mému článku (nejsou jen výsledkem diskuze, ale i výňatkem z množství emailu, jež došly na mou adresu):

1)      Důchodová reforma je krajně populistickým evergreenem pravicových stran.

Nemůžu než souhlasit. Levicové strany totiž danou problematiku neřeší vůbec a pouze stávající stav odsouvají do budoucnosti, což je velmi nezodpovědné.

2)      Úspory na prodloužení funkčnosti stávajícího systému lze nalézt v hospodárnějším fungování státu.

Naprosto souhlasím, není to však řešení dlouhodobé. V mém článku uvádím příměr mezi finančními náklady na všechny volené instituce a náklady na důchodce. Pokusím se o možná výstižnější příměr. I kdybychom zrušili všechny naše volené instituce (Poslanecká sněmovna, Senát, Vláda, Prezident), systém důchodů by to zafinancovalo o 5 dní v roce déle. Nejedná se tudíž o řešení systémové. Navíc bude důchodců značně přibývat, tudíž hledat úspory je sice velice potřebné, ale neřeší to merito problému.

3)      Nabízený systém ožebračuje současné důchodce.

Naprostá demagogie (nejčastěji ze strany KSČM). Důchodová reforma se stávajících a budoucích (lidé nad 50 let) důchodců v žádném případě nedotýká. Řeší jen problematiku lidí do systému (pracovního poměru) vstupujících a lidí, kteří mají reálnou možnost z nastaveného systému profitovat.

4)      Soukromé fondy neumí hospodařit s penězi obyčejných lidí. Podívejte se na dopad některých fondů v současné ekonomické krizi v jiných státech. Soukromá firma nemá zájem na solidaritě k lidem, chce pouze vydělat.

Nemůžu než souhlasit. To je princip fungování soukromých firem. Samozřejmě, že chtějí vydělat a jako bonus nechají vydělat i lidi, kteří do nich své prostředky ukládají. Jistě, určitá míra rizika tu je, jde však především o to, jak je každý z nás zodpovědný a o své peníze se stará. Pro Ty, kteří mají strach o své budoucí peníze, doporučuji, aby si nevybírali riskantní fondy se sliby vysokých zisků, ale ať si vyberou konzervativní zajištěné fondy. Argument, že ty nic nevydělají je rovněž zcestný, i kdyby skončily na nule, pořád vám vydělají více než současný průběžný systém. Do něj vložíte mnohem více, než z něj následně budete čerpat (pokud nejste nějak postižený anebo diskriminovaný, to je ovšem princip solidarity, který je nutný ve všech systémech zachovat).

5)      Současný systém je ještě nějakou dobu únosný.

Samozřejmě pravda. Cca 20 let. Každý ať si ovšem uvědomí, že daná doba se rovná jedné generační vlně, tudíž jde o naprostý šovinismus. „Já to ještě nepocítím a mých dětí je mi líto.“

6)      Kde vzít peníze na přechod k novému systému?

Správná otázka. Stát má neustále možnost získat peníze buďto ze striktně úsporné hospodářské politiky (v současné ekonomické krizi prakticky nemožné a i v lepších létech má stát tendenci spíše utrácet než šetřit) anebo peníze získané z privatizace neprojídat na nesmyslných pobídkách, které stejně žádný ekonomický přínos nemají (šrotovné, zvýšené sociální dávky či nemocenská) a využít je rozumně k vytvoření ochranného polštáře duálního vedení důchodů. V této otázce jsem dokonce liberální ohledně státní půjčky, je to totiž investice do budoucna, která ve svém důsledku ušetří množství finančních prostředků státu.

7)      Autor si myslí, že tento systém je únosný pro každého, co se sociálně slabými?

Reakce. I pro tyto lidi je daná varianta vysvobozením. Systém by v podstatě osvobodil množství vydávaných zdrojů státu, čili by vznikl větší prostor vydávat finance na sociálně slabé.

Jedná se pouze o výčet nejčastějších výtek k mému článku. Jsem rád, že rozpoutal takovou diskuzi a věřím, že se stane tato problematika i jedním z klíčových témat pro následující volby. Snad vyhraje přirozený rozum a zodpovědnost nad plnými hrdly napěchovanými populistickými hesly (jsem zřejmě naivní).

Na závěr ještě omluva lidem, kteří si můj článek vzali osobně a myslí si, že jsem vůči nim poněkud arogantní. Omluvám se, a to i přesto, že takovýto záměr jsem rozhodně neměl.