Ženy nevědí, co chtějí

A nedají pokoj, dokud to nedostanou. Takhle si troufl charakterizovat ženy spisovatel Oscar Wilde, který žil v letech 1854 až 1900, a i když ho obdivuju a mám ho ráda, myslím si, že neměl tak úplně pravdu.

Úplně by přitom stačilo, kdyby napsal „některé“ ženy nevědí, co chtějí – pak bych s ním souhlasila. Některé ženy opravdu nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou. A jelikož jsem si jistá, že jsou takové odpradávna, je úplně jedno, ve kterém století žijí. Dokonce se vsadím, že i některé ženy lovců mamutů nevěděly, co chtějí a nedaly pokoj, dokud to nedostaly, a možná právě díky těmto ženám, vymysleli jejich muži - aby od nich měli konečně pokoj - známé pasti na mamuty, hluboké jámy, zamaskované větvemi, do kterých mamuti, které chtěli ulovit, nečekaně žuchli a už se z nich nikdy živí nedostali.

Ale myslím si, že Oscar Wilde velmi dobře věděl, jak to se ženami opravdu je, i když to napsal takhle. Byl přece gay, a ženy znal jako své boty. Věděl, že opravdu jenom některé ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Věděl, že většina žen ví moc dobře, co chce. Ale zároveň také moc dobře věděl, co by se stalo, kdyby řekl, že „některé“ ženy nevědí, co chtějí.

Muži by se okamžitě naštvali. Cože? Některé? Tak Wilde nám chce říct, že jenom některé ženy nevědí, co chtějí? To znamená, že všechny ostatní vědí moc dobře, co chtějí? A nedají pokoj, dokud to nedostanou?! To znamená, že i ta moje ví moc dobře, co chce? Že i ta moje se mnou nenápadně oře?!

Kdepak, takhle napsané tvrzení by Oscarovi u tehdejších mužů, neprošlo. Vzali by jeho bonmot jako zákeřný útok na svou autoritu!

Slyšeli jste, co ten Wilde zase plácá za nesmysly?! Prý naše ženy vědí moc dobře, co chtějí! A prý nedají pokoj, dokud to nedostanou! Hahaha! Naše ženy přece nemají právo něco chtít! Od toho jsme tady my, muži! My, muži, víme lépe než ženy, co chceme!

Ano, takhle by se muži bránili a Oscar Wilde to moc dobře věděl. A protože znal nejenom ženy, ale znal dobře i muže, zahrál raději do noty mužům, a ženy, jak měl ve zvyku, roztomile „potopil“.

Všechny jste stejné slepice, nevíte, co chcete a otravujete, abyste to dostaly!

Ale nechme Oscara Wilda klidně spát a pojďme dál.

Čas běžel, společnost se měnila. Něco se měnilo pomalu, něco rychle, něco k lepšímu, něco se zadrhlo, něco popletlo, ale pořád se šlo dopředu, dál a dál, a dneska si už můžeme říct beze strachu a na rovinu, co my, ženy, o sobě velmi dobře víme.

Některé ženy opravdu nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou, ale většina žen ví moc dobře, co chce. A když tyto ženy vědí, co chtějí, může se někdo divit, že nedají pokoj, dokud to nedostanou? Řečeno současným slovníkem: Jdou si tvrdě za svým.

A když už mluvíme beze strachu a na rovinu, můžeme si také říct, že to, za čím si ženy tvrdě jdou, jsou většinou muži. Na muže většina žen rafinovaně líčí dokonalé pasti, které se až podezřele podobají hlubokým jámám na mamuty!

Muž nic netuší, klidně jde a jde, jako šel kdysi dávno mamut, a najednou žuchne do pasti, odkud se už nedostane.

Pokud si myslíte, že ženám, které nalíčily past, stačí, když do ní muž, kterého si vybraly, žuchne, a že už teď dají pokoj, mýlíte se. Žuchnutí do pasti je teprve začátek. Ženy sice mají muže, kterého chtěly, a který, přesně podle plánu, žuchnul do pasti, ale ve svém chtění, pokračují dál.

Teď už chtějí „pouze“ věci hmotné. Prstýnek, náramek, boty, kabelku, kožich, zájezd k moři, auto, dům…

Když ženy, které vědí, co chtějí, tohle všechno mají, a je i po velkolepé svatbě, přijde i dítě, někdy dokonce děti dvě. A pak už všichni žijí šťastně až do smrti…

Vlastně všichni ne! Některé ženy, které mají všechno, co chtěly, nedají pokoj, nežijí šťastně až do smrti, ale začnou si vymýšlet.

Když je jejich muž doma málo, chtějí, aby byl doma víc. Když je víc doma, chtějí, aby byl víc pryč. Když se jich ptá, kde byla, s kým, co dělala celý den, chtějí, aby se radši na nic neptal. Když se jich na nic neptá, mají pocit, že je už nemiluje…

Milý Oscare Wilde, víš, jak bych dneska tvůj bonmot řekla já?

Některé ženy opravdu nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, ani když to dostanou.

Autor: Irena Fuchsová | čtvrtek 25.9.2014 13:40 | karma článku: 36,06 | přečteno: 8961x
  • Další články autora

Irena Fuchsová

To tedy nechci. Jsou trapný...

18.4.2024 v 0:41 | Karma: 28,09

Irena Fuchsová

Setkání v metru

1.4.2024 v 22:42 | Karma: 26,03

Irena Fuchsová

Můj život s Kukurou

26.3.2024 v 15:33 | Karma: 40,11

Irena Fuchsová

Kolínské ráno s kanalizací

15.3.2024 v 23:12 | Karma: 30,31