... řekla mi majitelka pekařství, kolínská občanka, a protože jsem kolínská zastupitelka, zajímalo mě, proč chce s vietnamskou Večerkou, která je naproti, něco udělat.
"Protože nás úplně zničí! My kvůli nim budeme muset zavřít!"
"Mně nevadí. Vy máte do šestnácti hodin, ale oni až do jednadvaceti. A pečivo mají pořád. I v sobotu a v neděli."
"Neplatí daně!"
"A jak jste na to přišla? Platí daně a zajímají se o to, co my, zákazníci, potřebujeme. 25. prosince jsem si tam šla pro alobal, nebyl, ale paní mi řekla, že bude za hodinu. Napadlo mě, že třeba neví, co je to hodina, ale uklidnila mě. Ví, co je hodina a za hodinu si mám přijít. A za hodinu byl alobal na krámě. Už vidím našeho obchodníka, jak kvůli mně někam jede 25. prosince pro alobal!"
"Ale jsou lidi, kteří k nim ze zásady nechodí!"
"To je jejich problém. Pro nás, co se vracíme z práce k večeru, jsou doslova záchranou."
No... asi jsem ji jako zastupitelka nepotěšila. Nicméně jsem si přes tenhle rozhovor vzpomněla na příběh o jedné Vietnamce, který jsem říkala v neděli 10. února 2013, ve vysílání pořadu, Dobré ráno, Česko!, na Čro2.
Vysílám od 05 - 08 hodin, a tenhle příběh jsem měla před osmou hodinou, což zmiňuju proto, že potom byla vietnamská písnička, na kterou jsem dostala desítky nadšených e-mailů! Najdete ji tady:
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1
A kdo ten příběh nebude chtít hledat, ten si ho může teď přečíst:
Vtipná Vietnamka
Možná, že je mezi námi někdo, kdo ještě nikdy u vietnamských obchodníků nic nekoupil, ale nezdá se mi to moc pravděpodobné. Osobně si nemohu vynachválit džíny, které jsou mi nádherně dlouhé a skvěle padnoucí. A totéž říká i dcera Rita.
V lednu jsme se tam vypravily koupit bundu, protože jsme věděly, že mají slevy. Ve vietnamském obchodu kousek od kolínského náměstí, nás s úsměvem přivítala Vietnamka kolem pětatřiceti let. Zvala nás po schodech nahoru do prodejny.
Prohlížely jsme si s Ritou bundy, a protože všichni víme, že vietnamští obchodníci občas sleví, i my dvě jsme se kácely při pohledu na cenovky a významně jsme dávaly najevo, že cena je příliš vysoká!
Ale usměvavá Vietnamka nic. Nabízela nám další a další bundy a nakonec udělala veliké gesto po prodejně.
"Končit! Proto velká sleva! Končit!" Podivila jsem se.
"Vy tady končíte?" Okamžitě pochopila, o čem mluvím a rozčílila se nad mojí natvrdlostí.
"Zima končit! Ne my tady končit! My nekončit! Zima končit! Proto velká sleva!"
Začaly jsme se s Ritou smát, pak jsme si pošeptaly, že je dobře, že si Vietnamci myslí, že v Česku zima končí začátkem ledna a vybíraly jsme dál. Nakonec jsme se vrátily na začátek prodejny, kde seděl manžel vietnamské obchodnice a u něho si hrála jejich roztomilá dceruška.
Prohlížely jsme si šály, i když jsme je nepotřebovaly. Já měla kolem krku šálu, kterou jsem si nedávno koupila, a Rita měla šálu, kterou dostala od Ježíška.
Nicméně milá Vietnamka se v tu chvíli rozhodla, že nám dá školení o kvalitě výrobků. Vzala do konečků prstů moji šálu a ušklíbla se.
"Tohle hadr!"
Pak pozorně prohlédla šálu Rity a její pohrdavé, tohle Čína!, nás smíchy zkroutilo. Vietnamka nad námi mávla rukou a ukázala nám měkoučkou šálu s příjemnými barvami.
"Ale tohle je super! Polsko! Dobrá firma!"
Měla pravdu. Šála byla opravdu nádherná! Koupila bych si ji, ale byla jsem uražená. Říkat mé šále hadr?!
Byly jsme s Ritou nasmáté do zásoby, a možná i proto jsme se nechaly přemluvit a znovu jsme vyšly nahoru, kde mi vietnamská Bohdalová ukazovala večerní šaty a Rita si zatím prohlížela kousek od nás kabáty. Náš vietnamský pramen smíchu mě nechal stát u šatů, přišel k Ritě a ukázal na kabáty, které si prohlížela.
"To ty nebrat! To drahý! Na to ty nemít!"
A to byl konec! Začala jsem se smát, oči se mi zalily slzami, a kdyby mě Rita, která se smála stejně jako já, nesvedla po schodech dolů, asi bych spadla rovnou na vietnamského manžela, který se na nás díval hodně nepřívětivě.
Chtěla jsem mu na usmířenou říct, že má geniální ženu, a že sem budu chodit pokaždé, když mi bude smutno, a že jejich prodejnu budu každému doporučovat, ale on by moji češtinu, na rozdíl od své ženy, asi ještě nepochopil...
