Třikrát třináctka
… Kluk, který v roce 1973 nastoupil do kolínského divadla jako kulisák, byl usměvavá blonďatá mánička. Přespával kde se dalo, protože jednou v hádce řekl svému otci, který měl vysokou funkci u policajtů, že emigruje a tím mu zničí kariéru a tak ho otec radši vyhodil z domova.
Bydlela jsem v jednopokojovém bytě po babičce a trochu jsem se nudila, tak jsem mu nabídla, jestli u mě nechce bydlet, než si najde nějaký podnájem. Souhlasil, a ani jeden z nás netušil, že nám právě začal rok příjemného, svým způsobem kamarádského soužití. Já se přestala nudit a Vios, jak jsem mu říkala, měl kde spát.
Po roce nám bylo jasné, že stojaté vody našeho vztahu, ze kterých není kam odplout, vypustíme. Vios si našel podnájem, a 13. května 1974, jsme se naposledy milovali.
Koncem června mi bylo jasné, že jsem těhotná. Viosovi jsem to řekla, nic jsem po něm nechtěla, ale jeho reakce mě překvapila.
„Ty budeš mít miminko? Tak se vezmeme!“
A tak jsme měli 13. září 1974, poněkud extravagantní svatbu. Dlouhé šaty s kapucí mi půjčila herečka Lorna Vančurová, která tehdy hrála v Kolíně, a které se o pár let později narodila čtyřčata, za svědky nám šli kamarádi z kolínského divadla a nechyběli ani herci.
Druhý den odjel Vios do Prahy, kde už dva měsíce pracoval v divadle a já jela s kolínským divadlem do Martina, na přehlídku divadelních her k 30. výročí Slovenského národního povstání. Cesta rychlíkem byla dlouhá a tak skoro všichni celou dobu popíjeli a mě, novomanželku a maminku, láskyplně opečovávali.
Když jsme v noci přijeli do Martina, upadl jeden náš kolega na nástupišti a s výkřikem, bratia Slováci, tu som!, upadl podruhé - do bezvědomí...
Po této „svatební cestě“ se už nic výjimečného nestalo. Těhotenství probíhalo bez problémů, Vios jezdil domů na víkend, já mu vyprala a on zase v pondělí odjel.
Když nebyl doma, připravovala jsem místnost, kde jsem bydlela, na příchod miminka, z novomanželské půjčky jsme koupili, co v bohémské domácnosti chybělo, což byla třeba televize, pračka, vysavač či lednička a pak už jsem čekala na třináctého února, i když mi doktor řekl, že porod bude druhého.
Třináctého února jsem si došla na oběd do Jitřenky na náměstí. Dala jsem si filé a bramborou kaši, vrátila se domů a protože mě začalo trochu bolet břicho, šla jsem to říct mamince, která s otcem a s mými dvěma bratry, bydlela v prvním patře.
„To už bude ono,“ řekla maminka. „Pojď, Irenko, půjdeme pomalu do nemocnice.“ Vzala mi tašku, kde jsem měla věci do porodnice a pomalu jsme šly přes celé město. Nádherně svítilo sluníčko, povídaly jsme si, smály se, a já nás obě vidím dodnes před očima...
Uběhlo odpoledne, v osm hodin večer jsem už ležela na sále, ale Filípkovi se pořád ven nechtělo.
„Budeme muset vzít kleště,“ řekl pan primář, mladá doktorka ho snaživě poslechla, vzala kleště a šla ke mně.
„Paní kolegyně, ty kleště držíte obráceně,“ upozornil ji decentně pan primář, my se s Filípkem lekli, já zatlačila a Filípek se konečně s touto poslední, vyčerpanou vlnou, vyhoupl ven - do života se třemi třináctkami...
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Bez krytí celníky by Březinova skupina nefungovala, řekl žalobce v závěrečné řeči
Soudní projednávání vynášení informací z Celní správy členům tak zvané lihové mafie se dnes dostalo...
Rusové na Ukrajině použili zakázaný chlorpikrin, tvrdí USA. Kreml to odmítá
Kreml ve čtvrtek označil za nepodložená tvrzení Spojených států, že ruské invazní síly použily...
- Počet článků 747
- Celková karma 30,43
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda