Dost lidí mě žádá na facebooku o přátelství. Podívám se, koho z mých přátel mají v přátelích i oni, a když tam mají mé tři-čtyři "známé firmy", které odkliknou přátelství každému, z koho se pak vyklube úchyl, rovnou je odmítnu.
Někdy přátelství ze zvědavosti přijmu, i když vím na 99%, že ho budu vzápětí rušit. Jako třeba ta milá dívka, kterou jsem přijala mezi přátele, i když jsem na 99%... ale popořádku!
Požádala mě o přátelství milá dívka, já ho přijala, a okamžitě mi od ní přišla fotografie malého penisu, který vykukuje z malého šuplíku a k tomu text: "Líbí se ti?"
Tak jsem jí napsala, že jsem tušila, že se z ní něco takového vyklube, a že se s ní loučím! Ještě mi stačila odpovědět: "A co se děje? Nerozumím?" Ale to už z mých přátel vyjela jak namydlená!
A v úterý jsem přijala přátelství sympatického chlápka, který mi nebyl ničím podezřelý! Absolutně ničím. A teď nevím. Balil mě nebo nebalil? Posuďte sami:
Jan: Příjemný večer.
Já: Díky, Jane, za nabídku přátelství. I vám příjemný večer.
Jan: Moc děkuji. Budeme se modlit, aby konečně se vše otevřelo a děti už šly do školy. Jsou chudáci, doma hotoví. Děkuji ještě jednou. Krásný večer
Já: Souhlasím.
Jan: Díky za souhlas. Už jsem myslel, že mám jen já takový názor. Děkuji.
Já: Nenene. Nejsou hotové jenom děti, více jsou hotovi jejich rodiče. Je to krutý zářez do obyčejného života, na který jsme všichni zvyklí. Takže, vydržte!
Jan: Já určitě. Horší je to s ženskejma. Ale máte super fota! Vypadáte tam báječně.
Já: Ale jo... na sedmdesát to ještě ujde.
Jan: Jakých 70 let? Kolegyně má 68 a je fit! To ty mladý vypadají katastrofálně! Kam se na starší hrabou!
Já: No... Jane, ale nebudete mě balit, že ne?
Jan: Ne, nebudu. Psaním se nic nezkazí nebo jo?
Já: Psaním se nezkazí nic, ale nemám na tyhle řeči čas. Jsem poměrně dost aktivní v mnoha směrech.
Jan: Neurazil jsem Vás snad?
Já: Vůbec ne, proboha. Jsem u divadla od osmnácti let - mám jiný pohled na mnoho věcí.
Jan: To je krásný tak dlouho u divadla! Takže jste si tam užila dost! Já byl jako ostraha v divadle na brigádě a super!
Já: Já furt u divadla jsem. Nic o mně nevíte? Proč jste mě žádal o přátelství? Já žádám o přátelství jenom lidi, které znám.
Jan: Protože jste u divadla a jste sympatická, tak jsem to zkusil. Nic v úmyslu nemám. Přeji Vám příjemný večer a dobrou noc. Jdu už na kutě. Ráno vstávám brzy. Děkuji Vám za strávený večer a jsem rád že jsme si takhle psaly. Díky díky a dobrou. Dobrou noc.
P. S.
No... a už se neozval. Moment... teď jsem si všimla, že napsal: "Děkuji Vám za strávený večer a jsem rád, že jsme si takhle psaly."
Co když je to Jana?!
