Škoda rány, která padne vedle

Nevěřte tomu, že vaše robátka budou mít trauma z toho, když jim fláknete jednu za něco, co se nedělá, protože je to špatné, nevychované, sprosté, drzé - prostě nepatřičné!

Šla jsem včera kolem kolínského chrámu sv. Bartoloměje. Na schůdkách seděli dva mladí lidé, ona a on. Neposlouchala jsem, o čem si povídají, ale projít kolem nich jsem musela, a protože nešeptali, slyšela jsem, o čem si povídají.

Dívka mluvila o partě, kde se lidé chovali jinak, než byla zvyklá a jí se to nelíbilo.

Chlapec jí skočil do řeči.

"Jo, tomu rozumím. Já měl jednou partu... no, vona to nebyla parta. Byl to vlastně jenom jeden kluk, se kterým jsem se začal kamarádit a jednou jsem byl u nich doma. A von se choval ke svý mámě tak, že jsem tedy zíral! Přišel jsem domů, a zkusil jsem to taky. A v tu chvíli jsem dostal vod mámy takovou facku, že fakt nevím, ze který strany přiletěla!"

Chlapec to neříkal ukřivděně. Neměl z té facky trauma. Kdepak. Říkal to nadšeně a z jeho hlasu jsem slyšela hrdost na mámu, která mu nedovolila chovat se k ní tak, jak se k mámám chovat nesmíme. Protože jsou to mámy.