Když něco nemám ráda, srážky nevyhledávám. Většinou to funguje. Ale nedávno jsem narazila. V trafice už měli jen Právo, s přílohou Styl pro ženy, kde mě srážka neminula.
Ano, dvoustrana s názvem, Nová módní ikona, s podtitulkem: Šatník celebrit, mi způsobila tvrdý náraz. Nenávidím totiž slovo, celebrita. V Činoherním klubu nenapovídám od roku 1994 celebritám, ale vynikajícím hercům!
Podívejte se na výběr toho nejlepšího, co nová módní ikona oblékla za posledních pár měsíců, vyzývali mě v upoutávce, a já poslechla.
Dáma středního věku, která skoro na celé této dvoustraně předváděla pět modelů, u kterých byla uvedena jména návrhářů modelů, od koho jsou boty a kabelky, i místa, kde tato dáma šaty předváděla, mi nepřipadala jako "nová módní ikona". Hubená, malá, i když jí vysoké podpatky přidávaly minim. 15 cm, a nevýrazná. Kdo to je, proboha?!
Začala jsem číst popisky u jednotlivých fotografií a zjistila jsem, že se jmenuje Monika Koblížková a před rokem ji prý znali "jen" čtenáři jistého společenského týdeníku. Ale pozor! Od té doby, co vztahem s moderátorem Leošem Marešem, získala status celebrity, ji poznala i širší veřejnost a její šatník se stal pestřejším a hlavně nákladnějším!
V Činoherním klubu je mojí módní ikonou, Ivana Chýlková, se kterou si říkáme, Můčko. Můj miláčku. Těším se na každou zkoušku s ní. Nespouštím z ní oči a žasnu, jak je každý den sžitá s každým kouskem oblečení, které na sobě má. Jak ležérně nosí všechno, v čem přijde na zkoušku. Jak s ní žijí její kabelky! Kabáty, svetry. Přiznám se, že fascinovanost Můčkou, mě poslední dobou přivedla k tomu, že se jí v duchu ptám, koupila by sis to, Můčko? A její NE!, je pro mě rozkazem...
