Nevím, jak to bylo v dětství u vás, když se obědvalo. Jsem ročník 1950 a odmalička jsme my, děti, věděly, že se u jídla nemluví například o tom, že jsme byly kakat a dospělí nemluví například o tom, že včera zvraceli.
Přiznám se, že televizní reklamy mě nezajímají. Ale když někteří herci, které znám a mám ráda, v některých reklamách vystupují, ráda na ně koukám, ale co propaguje reklama, ve které "hrají", nevím.
Abych byla přesná, většinou to nevím. Občas ke mně pronikne jméno nějaké banky, ale protože svoji banku měnit nechci, pouštím její jméno okamžitě z paměti.
Včera i dneska byla kolem poledne v televizi reklama na menstruační vložky. Mladá žena sedí na WC a názorně vysvětluje, proč je menstruační vložka, kterou drží v ruce, výborná! Víte proč? Je totiž absolutně nepropustná!
Je mi jasné, že televize za to nemůže, někdo za tuhle reklamu zaplatil a zaplatil asi dost, protože "jeho" reklama běží v době, kdy se obědvá. A dovedu si také představit, jak ti, kteří za vznikem téhle reklamy stáli, měli legraci z toho, jak diváky popudí, že se jim něco takového servíruje k obědu!
"Ty vole, ty z toho klepne! A budou vo tom všude mluvit a tím co? Tím na naši reklamu upozorní!"
Je docela možné, že se někdo z nich ozval a nesměle navrhnul, aby se ta reklama aspoň nedávala v době, kdy se obědvá, že to hlavně seniory rozladí a všichni se na něho překvapeně podívali.
"A proč by je měla rozladit," zeptal se ten nejhlavnější. "Doufám, že těm starejm debilům dojde, že ta reklama je i pro ně! Úplně před sebou vidím ty prochcané dědky a báby, co nám smrdí v metru a v tramvajích! Až si koupí tenhle krám, budeme spokojení všichni! Voni i my!"
P. S. Pokud se někomu zdá moje kritika televizní reklamy, uváděné kolem poledne, jako nevhodná, mohu na svou obhajobu říct jediné:
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
