V pátek jsme skončili v Činoherním klubu zkoušku před třináctou hodinou a já se těšila, že odjedu z Prahy Ex 221 ve 13.22. a vyhnu se tak narvaným pátečním vlakům mezi 14 a 15 hodinou.
Bylo 13.10., stála jsem na Hlavním nádraží u tabule s odjezdy vlaků a čekala jsem, kdy tam naskočí nástupiště, ze kterého můj Ex 221 odjíždí. Když u Ex před ním, který jel stejným směrem, t. j. na Kolín, ale v Kolíně nestaví, naskočilo 20 minut zpoždění, mé zkušenosti dojížděče mě okamžitě hodily do pesimistické nálady.
Měly pravdu. Za pět minut naskočilo 20 minutové zpoždění i u mého Ex 221.
Prostudovala jsem tabuli odjezdů a zjistila jsem, že zpoždění je u všech mezinárodních vlaků a je jedno, jestli jedou do Varšavy, Budapešti nebo do Žiliny. Jediný vlak, u kterého zpoždění nebylo, byl rychlík do Brna, Rx 869 ve 13.55. Zpoždění tam nebylo, ale nebylo tam zatím ani nástupiště, ze kterého pojede.
Bylo 13.20. Zpoždění u mezinárodních vlaků se změnilo na 35 minut a už jsme se také dozvěděli, proč vlaky nejedou - v tuto chvíli bude pro mě nejjednodušší, když na vysvětlení použiju povzdech pána vedle mě.
"Klekl jim počítač."
Šla jsem si koupit pražené mandle v čokoládě, a když jsem se vrátila k tabuli s odjezdy, zjistila jsem, že brněnský rychlík Rx 869, odjíždí ve 13.55. ze čtvrtého nástupiště. Bylo mi jasné, že všichni, kteří chtěli jet zpožděnými mezinárodními vlaky do Brna, použijí tento rychlík, protože byl jediný, se kterým se v tuto chvíli, mohli dostat z Prahy.
Zkušenosti dojížděče mě okamžitě navigovaly. Jdi na čtvrté nástupiště a nasedni do rychlíku na Brno, který zatím nemá zpoždění. A doplať si první třídu, protože dvojka bude narvaná.
Rychlík Rx 869 už na čtvrtém nástupišti stál, ve vagonu první třídy dávala paní průvodčí na dveře kupé místenky, tak jsem si vybrala to kupé, kde byly jenom tři místenky, a kde už jeden pán seděl, sedla jsem si také, rozhodnutá, že se už odsud nehnu.
Bylo 13.40. Hned po mně přišla starší dáma, kterou jsme upozornili, že je tady volné pouze jedno místo, a ona ho spokojeně zasedla.
Ve 13.45. přišla do kupé maminka Dokonalá s dcerkami, pětiletou a sedmiletou. Doprovázel je dědeček, pomáhal jim uložit zavazadla a holčičky se začaly dohadovat, kam si která sedne.
"Tiše, tiše! Nejsme tady sami," napomenula je maminka Dokonalá. "Jsme ve vlaku a ve vlaku se nekřičí! Musíte být ohleduplné k ostatním!" Zachvěla jsem se blahem (nebo zimou, protože v kupé se ještě netopilo) a pak už jsem jenom čekala, kdy se maminka Dokonalá proflákne.
Blížil se odjezd, tak si dědeček šel stoupnout na nástupiště. Holčičky na něho přes sklo mávaly, on mával také a maminka Dokonalá si četla esemesku. Vzápětí vstala a stáhla okno až dolů.
"Psala mi Alenka, žes jí psal, že holky byly v pořádku a žádné léky nefetovaly. Nelíbí se jí to slovo. Vysvětli jí to, prosím tě."
Dědeček, příjemný padesátník, se zarazil.
"Nic jsem tím nemyslel..."
"Napiš jí, jak jsi to myslel. Slovo "nefetovaly" je zavádějící," pokračovala maminka Dokonalá, vykloněná z otevřeného okna, zatímco z kupé se stával mrazák.
"Mně se líbí slovo nefetovaly," zastala se dědečka jeho sedmiletá vnučka, ale hned se podívala na maminku Dokonalou, jestli je to, co řekla, vhodné.
Maminka Dokonalá jí začala vysvětlovat, co to je fetovat a paní, sedící naproti mně, už na nic nečekala a ozvala se.
"Můžete to okno zavřít? Venku mrzne a tady se netopí!"
S podobnou situací se setkávám za roky dojíždění, často. Reakce jsou různé. Většinou se lidé omluví, a okno zavřou. Jiní řeknou ironicky tomu, kdo stojí na nástupišti, musím už zavřít, tady v kupé by to nepřežili. Někdo řekne, jojo, a okno zavře. Ale VŠICHNI se na toho, kdo požádá o zavření okna, podívají!
Maminka Dokonalá se na vteřinku dostala ze své dokonalé bubliny ven, a realita jí přišla tak odporná, že se okamžitě vrátila zpátky, aniž by se podívala na paní, která ji napomenula. Paní pro ni neexistovala, stejně jako pro ni neexistoval nikdo v našem kupé.
Připomněla dědečkovi, aby nezapomněl vysvětlit Alence, jak myslel to, že její dcerušky nefetovaly, rozloučila se s ním, okno zavřela a sedla si k dceruškám.
Vlak se rozjel přesně ve 13.55. Byl narvaný, lidé stáli v přeplněné chodbě před kupé - přesně, jak jsem předpokládala. Ale konečně jsme jeli! A když přišla paní průvodčí a já si chtěla doplatit první třídu, řekla, že se nic nedoplácí, protože je výjimečná situace, takže se příplatky v první třídě neplatí...
P. S.
Maminka Dokonalá a její dvě dcerušky se až do Kolína, kde jsme vystupovaly s paní, která chtěla zavřít okno, chovaly dokonale. A když jsme při odchodu z kupé řekly obě na shledanou, dokonalé trio neodpovědělo...
