...skoro tatínek, protože máme úžasného psa, kterého považuji za převtělení toho mého štěněte, které mi táta zabil." To řekl Radek Banga redaktorce Lucii Zídkové, v rozhovoru pro Magazín Pátek LN.
Kdybyste nevěděli, kdo to je Radek Banga, tak je to zpěvák, skladatel a producent a nově také spisovatel, protože mu vyšla kniha, ve které popsal (cituji): ... své složité dětství, čtyři roky na ulici a svou cestu z úplného dna na hudební výsluní. (konec citace)
Radek je Rom, což se táhne celým rozhovorem. Po několika větách jsem věděla, v čem jsme si podobní, ale také v čem jsem ho předběhla a v čem ho předběhli i jeho dva bratři.
Radek je Romem od narození, já dostala dětskou obrnu ve čtyřech letech v roce 1954, kdy se ještě proti dětské obrně neočkovalo. Stala jsem se doslova přes noc ze zdravého dítěte, dítětem postiženým. Rodina se ke mně chovala jako ke zdravé, což byl největší dar, který mi dala.
Ale přesto mi dlouho trvalo, než jsem se s tím sama vyrovnala, než jsem se přijala takovou, jaká jsem, protože stejně jako Radek, i já byla při startu znevýhodněná.
V pětadvaceti letech, když se mi narodil syn, jsem přestala nosit krátké sukně, které odhalovaly moji slabší nohu po dětské obrně a začala jsem nosit maxisukně nebo kalhoty. Nechtěla jsem, aby mému synovi děti říkaly, tvoje máma má slabší nohu!
Po osmi letech se mi narodila dcera a já se narovnala.
Když mi někdo předtím řekl, co se ti stalo, ty kulháš, odpovídala jsem, že jsem blbě šlápla. Když mi to někdo řekl teď, řekla jsem, mám dětskou obrnu a noha mě někdy bolí.
Stejně jako jsem se narovnala ohledně svého postižení, narovnala jsem se i ohledně svého otce alkoholika, který byl v té době rok po smrti. Poprvé ve svém životě jsem byla schopná říct, můj táta pil. Bez emocí. Konstatovala jsem, že jsem vyrůstala v rodině, kde byl otec alkoholik.
Tyhle dvě věci byly v mém životě tabu. Musela jsem k tomu, abych jejich existenci mohla konstatovat, dorůst. Narovnat se.
Totéž udělali i dva bratři Radka Bangy. Dorostli a narovnali se. Svůj původ, své dětství, rodinu, dospívání - to vše si sami v sobě vyřešili. A teď se distancovali od vzpomínek svého bratra, což on nechápe, protože k tomu ještě nedorostl a nenarovnal se.
