Není těžké si ji useknout. Je to rozhodnutí v setině vteřiny, ve které pochopíte, že už nemůžete udělat nic jiného, než seknout! Samozřejmě, když si ji useknete, trvá minimálně rok, než se z toho vzpamatujete, ale stojí to za to.
Kolem mě a určitě i kolem vás, je dost případů, kdy se děti nebo vnuci domáhají nejenom majetku rodičů a prarodičů, ale ještě chtějí, aby rodiče a prarodiče pochopili, že jejich majetek jim už nepatří, protože už potřebují k životu minimum.
Smutné je, že rodiče či prarodiče neřeší, jak se s neomalenou vlastní krví vypořádat, ale řeší, jak to udělat, aby jim zbylo aspoň něco, s čím by mohli v klidu žít ve stáří a v klidu dožít.
Říkám těmto neomaleným dětem a vnukům, bílý mor.
"Bílý mor zabíjí tropické mořské korály tím, že způsobuje odumírání jejich tkáně. Velmi rychle se šíří a malou kolonii korálů dokáže zahubit během několika dnů. Ještě před dvaceti lety se téměř nevyskytoval, ale nyní je považován za jednu z hlavních příčin zanikání korálových útesů."
Sebrat v sobě sílu a odvahu říct svým dětem nebo vnukům, NE, je stejně těžké, jako useknout si ruku. Ale musíte to udělat. Bude vás to strašně bolet, protože seknete do své krve, budete mít výčitky, že jste je špatně vychovali, v noci nebudete spát a budete si procházet celý svůj život a přemýšlet, co jste udělali špatně a co jste měli udělat jinak - ale potěším vás.
Ruka vám doroste a vy pochopíte, že ten, kdo je špatný, nejste vy, ale oni. A také pochopíte, že jediná možnost, jak jste se před bílým morem mohli zachránit, bylo to, že jste si usekli ruku.
