Dajli medaili nebo nedajli
Vzpomínáte si, jak 28. října 2009 obdržel Karel Gott od prezidenta České republiky Václava Klause, Medaili za zásluhy I. Stupně?
Druhý den nebylo v českých denících důležitější zprávy. Jela jsem ráno do Činoherního klubu na zkoušku, a když jsem se usadila v kupé, kde kromě mě seděli dva pánové a mladá dívka, vytáhla jsem noviny. I pánové měli noviny, a tak netrvalo dlouho, a začali jsme si své pocity o medaili spontánně sdělovat, i když jsme se neznali.
Pánové byli rezolutně proti medaili, určitě by si ji někdo jiný zasloužil víc, tvrdili. Kdo, to nevěděli, ale prý by se určitě někdo našel. Dívka kolem dvaceti let pohrdavě sykla.
„Co pořád všichni máte? Naši to taky včera řešili. Táta dokonce volal kamarádovi. To je přece věc prezidenta, ne? Komu dá medaili a komu ji nedá. Tak co mu do toho každý kecá…“ A já se nadechla a řekla jsem statečně svůj názor.
„Bylo to v sedmé třídě, bylo mi třináct a pamatuju si, jak holky na jednu tabuli psaly GOTT a na druhou MATUŠKA a vedle těch jmen dělaly čárky a ječely a předháněly se, u kterého jména bude víc čárek, a já jsem sice žádnou čárku udělat nešla, ale v duchu jsem fandila Gottovi. Měla jsem a mám ráda jeho písničky, hodí mě pokaždé do dobré nálady, nikdy mě nezklamou. A pak mám ještě jednu vzpomínku. Slečna tu dobu nepamatuje, ale pánové ano. Po osmašedesátém nám začali mizet kamarádi. Emigrovali. Byly to strašně smutné ztráty. A když se po letech začalo mluvit o tom, že Karel Gott emigroval, nikdy nezapomenu na smutek, který jsem v tu chvíli ucítila. A nikdy nezapomenu na to, co mě tehdy napadlo.
„To už nám tady nezůstane nikdo, kdo nám dává radost,“ řekla jsem si tehdy, a když jsme se po pár dnech dozvěděli, že Gott zůstává, nebyla jsem sama, kdo měl radost a komu se ulevilo.“
Pánové přikyvovali, že si na to také pamatují, začali jsme mluvit o Gottově profesionalitě, přidala se i ta dívka, že sice má ráda úplně jinou muziku, ale že Gotta taky může, že je to profík, probrali jsme, jak se udržuje v kondici, že se nebál založit na stará kolena rodinu, jak se chová hezky k dětem - prostě naše cesta do Prahy proběhla v naprosté shodě.
V Činoherním klubu máme na baru každý den položené dvoje noviny. Bulvár a denní tisk. Obojí si kupuje naše barmanka, která do Prahy dojíždí z Berouna a noviny si kupuje do autobusu. Mí kolegové, a přiznám se, že i já, bulvár pokaždé prolistujeme a nejraději z něho nahlas cituje Petr Nárožný.
„Tak copak to tam máme? Cože?! No, to snad ne?! Těhotná?! Ona je těhotná? No, přátelé, ještě že jsem to nevěděl včera, to bych neusnul…“
Samozřejmě, že se mluvilo i o medaili, a mě mile překvapilo, když se všichni rozčilovali nad tím, co jeden z novinářů napsal. Prý Gott celý život „jenom“ bavil lidi.
„A to je málo? Tak on „jenom“ bavil lidi. Kdy už si konečně páni redaktoři uvědomí, že to je obrovský dar, „bavit“ lidi a ne každému se to podaří tak, jako se to daří Gottovi,“ rozčiloval se Petr Nárožný, a když se na stranu Gotta přidal i Ondřej Vetchý, byla jsem na „svého“ Káju hodně, ale hodně hrdá...
Irena Fuchsová
A co by sis dal? Co tam máš.
Něco bych si dal, ozve se pravidelně pan Fuchs hodinu po večeři, kdy končím poslední kolečko večerních prací a chystám se zmizet ve svém pokoji.
Irena Fuchsová
Jak to, že nevíš, kolik stojí kilo brambor?!
Protože je jdu koupit, když je potřebuju a to je mi fakt jedno, kolik stojí! - A kolik stojí máslo, co kupuješ? - Nevím. Je české, dobré a má 82% tuku.- Jarda koupil pět másel, jedno za třicet korun. - Tak to mu přeju dobrou chuť!
Irena Fuchsová
Proč na mě ta baba čumí?!
Jako by nestačilo, že jsme ráno zaspali a ve spěchu se oblékli tak, že jsme z toho celý den byli nesví, vona se teď i ta baba z vedlejšího baráku musí zastavit, otočit se a čumět a čumět, dokud ji nepřejdeme. Zkazí nám celý večer!
Irena Fuchsová
Menstruační vložky jako velikonoční předkrm
Nevím, jak to bylo v dětství u vás, když se obědvalo. Jsem ročník 1950 a odmalička jsme my, děti, věděly, že se u jídla nemluví například o tom, že jsme byly kakat a dospělí nemluví například o tom, že včera zvraceli.
Irena Fuchsová
A tak jsem jim to řekla…
Dneska mi napsala kamarádka na fcb, že ji "dostala" moje povídka. "Připomněla mi dceru. Říkala, maminko, nemám ráda, když je mezi tebou a tátou dusno, špatně to působí na mou dětskou duši a já se pak musím vožrat jak dobytek."
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU bude mít zřejmě vliv na cenu léků
Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
- Počet článků 747
- Celková karma 30,42
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda