Stáda.

Jedním z omylů pravicových glosátorů je to, že zatímco pravicově orientovaní lidé jsou myslící pravicoví voliči, ti levicoví jsou jen naivní a tupé stádo, jdoucí za svými vůdci.

Každý politik totiž potřebuje své stádo, aby mohl naplnit své mocenské, finanční, exhibicionistické a další ambice a představy. I Miroslav Sládek měl svého času stádo a dotáhl to s jeho pomocí až do parlamentu. Dokud ho měl, žil si jistě docela spokojeně, byl to pro něho dobrý byznys, jako ostatně pro devadesátdevět procent politiků, jen málokoho zajímá osud Pepy Nováka z Dolní Vsi, všem jde především o sebe, potažmo o rodinu, známé, atd. Až se Sládkovi stádo rozprchlo, měl po živnosti. Stejně dopadnou i komunisti, kterými nás pravice pořád straší. Stačilo se podívat na prvomájové oslavy KSČM, věkový průměr účastníků tak sedmdesátpět let, za deset let jistě nebudou mít preference čtrnáct procent. Nevěřím totiž, že je budou volit další a další generace, do budoucna odhaduji tak pět až sedm procent.

A nyní k těm stádům. Dobytčata mají různé názory, což je pro normálního člověka pochopitelné a jdou za tím, kdo jim je svými názory nejblíže. V čele stáda jdou ta největší a nejsilnější dobytčata, když zabučí bůů, stádo udělá bůů, když vedoucí dobytčata v jiném stádu zabečí béé, stádo opáčí béé. Z toho je zjevné, že voliči například ODS, jsou zrovna takové stádo jako KSČM, nebo ČSSD, akorát že mají místo rudé, nebo oranžové kůže modrou.

Když měla v minulosti oranžová dobytčata jiný názor, pravicoví komentátoři mluvili o svobodě názoru a o tom, že každý má právo říkat, jednat a hlasovat podle svého svědomí. Když se i v modrém stádu našla dobytčata, která jinak zabučela, jsou obviňována, že chtějí rozbít koalici a potopit vládu. A pravicoví glosátoři? Najednou mlčí...