Expert na každém rohu aneb poslanecká historie

„Tááááááátóóó“, ozval se ječivý hlas paní Vykukové, vážené manželky Felixe Vykuka, poslance českého parlamentu za stranu s prapodivným názvem Věci telecí. „Tady čtu, že jste zase schválili snad nějaký paskvil, prý si teď budeme muset nechávat zkontrolovat každý rok komín na baráku. Víš vůbec, co stojí takový kominík? Ty jsi tam chrápal nebo jste zas popíjeli v bufetu? Já tě jednou přerazím! Politici zatracený, jenom by to chlastalo a chodilo na schůze a doma z vás nic není!“ Bouchnutí dveří zarezonovalo ve Vykukově hlavě.

„Uuuu, Bože zač mě trestáš“, pomyslel si Felix, „copak můžu všechno uhlídat? A navíc jsme včera vážně trochu slavili odměny z dozorčích rad, hlava mě bolí jako střep. Maminka mi říkala, abych si tu cizí ženskou nebral.“ Následné zasyčení otevíraného pivínka mu trošku spravilo náladu a začetl se do novin.

„Co divočíš matko“, zahájil proslov k navrátivší se ženě. „Možná ta vyhláška není dokonalá, ale zase na druhou stranu, přece do toho nebudeme strkat naše těžce vydřené peníze. Hoď mi sem ještě jednoho lahváčka a vysvětlím ti, co jsem vymyslel.“

„Uděláte nějakou poslaneckou výjimku?“

„Houby výjimku. Podívej, mámo, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Kominíka sice zavolat musíme, ale otázka je jak ho zaplatíme. V potu tváře dřeme a z náhrad jsem za poslední roky ušetřil sotva pár peněz na náš domeček. To s těmi komíny je fakt průšvih, protože když spočítám, že tu máme tři krby, topení, domek pro zahradníka a hospodyni a malou tenisovou haličku, tak to odhaduji při počtu komínů tak na deset tisíc. Ale věc je jasná, už jsem volal tomu kominíkovi z firmy Vymeteno.“

„A co?“

„No, napřed jsem musel vědět, jestli je fakt expert. Ujistil mě, že na vymetání komínů je expert na slovo vzatý.“

„Taťko, nenapínej mě!“

„No, a teď to podstatné. Už jsem si s ním domluvil konzultaci, abych byl kolem té vyhlášky tak nějak „in“. Mrknu na to, jak nám vymetá komíny a pak ho normálně zaplatím.“

„Chlape, okamžitě přestaň chlastat, už máš ten mozek úplně vyměklý!“

„Ale klid, mámo, to je právě to nejlepší. Na experty mám fondy – měsíčně až 14.300 korun! Dostanu účet na expertní a konzultační služby a tak mimochodem potvrzení o kontrole komínů. Za ty zbývající čtyři litry mrkne na komíny ještě našim a dokonce i tvojí matce. Tak co, jakej taťka je? Nezaslouží si náhodou něco?“

„Fééélííínku, hlavičko, ty jsi přece jenom můj vykuk!“

Po následném bouřlivém vyjadřování uznání pánu tvorstva se v ložnici ozvalo: „Poslouchej, taťko, říkal jsi čtrnáct tisíc? A měsíčně? Myslím, že potřebujem sehnat ještě jednoho experta na ledničku, jo a taky na koupelny, možná na zahradu, a nevěřil bys, jaký je můj kadeřník taky expert….“

Pozn. aut.: Pokud by snad měl čtenář dojem, že v textu poznává jakoukoliv politickou stranu či nedejbože osoby, pak věřte, že jde o podobnost čistě náhodnou.