Víra versus věření.

Je snadné ovládat národ, který si neumí sám vládnout než z pozice ovladatel přesvědčit ovládané, že se tak děje v jejich prospěch.

Jsme názorově velmi rozmanitou společností. To sice každý chválí, ale stejně pak svůj život žije tak, jak mu to poradí v televizi a jiných médiích tzv. hlavního proudu.

Například názory sociologa Hampla k aktuálním tématům, jako je třeba vlna uprchlíků, žádný z výše uvedených tvůrců veřejného mínění k dispozici veřejnosti nedá. Té jsou předkládána témata, která nejsou pro naši cestu od socialismu k socialismu nijak ohrožující. Minulá vláda tím ohrožujícím fenoménem byla, proto se hodila jakákoliv záminka k jejímu pádu. Tato záminka, nadále doplňovaná pikantními podrobnostmi, sice nemůže změnit nic na podstatě věci samé, ale může odvrátit pozornost veřejnosti od podstatnějších témat, které pro ni mohou být ohrožující.
To není jenom blížící se vlna uprchlíků, ale jsou to i snahy ještě posílit pravomoci veřejné ochránkyně práv, nápady neúspěšného kandidáta na presidenta a stejně vnímaného ministra, na omezení pravomocí presidenta, neustálé napadání jednoho z pilířů naší ekonomiky, kterým jsou živnostníci, nápady předsedy vládní komise pro reformu důchodů, nebo tažení za nahrazení víry naivní důvěřivostí.
V zemi, kde řídí státní administrativu nejbohatší Slovák aniž by se kdokoliv ptal po původu toho majetku, kde v čele ministerstev jsou lidé, které lze těžko nazývat osobnostmi (je jedno zda jde o školství, zahraničí, práce a sociálních věcí a jiných) lze jen těžko očekávat, že si budeme hlídat své národní zájmy ve prospěch sebe samých.
Je zajímavé, že jsme schopni přijmout kdejakou hloupost, pokud přichází z EU nebo USA. Poučit se, ale u Američanů třeba v otázce nelegálních migrantů by se zrovna hodilo. Tam lodě s emigranty vracejí zpět tam, odkud připluly, na hranici s Mexikem staví ploty z ostnatého drátu a z letiště vrátí domů každého, kdo se tam sedícímu úředníkovi nějak nezdá. My místo toho vážně diskutujeme o nápadech, které v této souvislosti mají odborníci v Bruselu.
Je pravda, že jsme si v podstatě nikdy sami nevládli. To se datuje už od franckého (dnes by se řeklo německého) kupce Sáma a pokračuje přes lucemburka Karla, habsburskou monarchii, protektorát německý a sovětský až po dnešní nadvládu Bruselu. Takže kde jsme se měli naučit být sebevědomým národem, který si své věci řídí sám, ke svému prospěchu?! Ve chvíli, kdy na pražském hradě, symbolu to Českého státu, vlaje modrá vlajka se zlatými hvězdami, lze těžko věřit, že se vláda našich věcí vrátila zpět do našich rukou.
František Mikeš
 

P. S. Když už byla zmíněna naše česká Nagygate, tak veškerá šaráda se zveřejňováním odposlechů nebo vyprávění o desítkách důkazů mohlo naštvat veřejnost, ale nemohlo přesvědčit nezávislý soud, aby našel zločin, ke kterému by přiřadil trest. Občané ovšem mohou toto, i jiné podobné, chování považovat za morálně pokleslé a takové lidi ve volbách k veřejným věcem nepřipustit. Tak se děje v obdobných případech ve vyspělých demokraciích.

Ono to celé asi bude mít pozadí. To, že je chráněná osoba sledována tajnými službami, musela zaznamenat ochranná služba ministerstva vnitra, která je určena k ochraně ústavních činitelů a jejich rodinných příslušníků. Možná to i zaznamenala…