Společnost (ne)vzdělanosti?!

Konrád Liessmann napsal, že vědění je víc než infomace. Vědění umožňuje odfiltrovat z množství dat ta, která mají informační hodnotu. Je to prostředí, ve kterém se pohybují naši studenti?

ČT připravila komentovaný pořad na téma současná (ne)vzdělanost v ČR. Mimo jiné se týká i dlouhodobé diskuse o nutnosti či potřeby školného. Naše historie a současnost vyspělých států dokazuje, že co je zadarmo toho si nikdo moc neváží a většinou nepřináší příliš vysokou užitnou hodnotu.
Vzdělání je vysoce ceněný osobní statek. Čím je vyšší a kvalitnější, tím vyšší je jeho směnná hodnota na trhu práce. Tak to funguje ve všech moderních demokratických státech. Zejména vysokoškolské vzdělání má být propojeno s praktickým životem ve všech jeho segmentech a má být a priori základnou výzkumu aplikovaného i základního a líhní osobností pro národní hospodářství, vědu, kulturu, ale i sport.
To může zajistit jenom systém, kde přijetí na vysoké školy je výběrové, a náročné studium, od samého počátku, je objektivním sítem, které zachytí jen opravdové zájemce o daný obor studia. Velké množství vysokých škol opravdu není cestou ke vzdělanosti. Už jenom pohled na Gaussovu křivku nás může upozornit na to, kolik procent populace je způsobilé zvládnout nároky vysokoškolského studia a kolik výrazných, pedagogicky nadaných odborníků je k dispozici pro výuku na vysokých školách, aby se mohlo mluvit o vysoké kvalitě absolventů.
Některým lidem se nechce opustit sovětský model vzdělání pro každého, když v něm vyrůstali, ale dnešní svět má snad i jiné vzory hodné minimálně vážné úvahy.
 Podívejme se jenom, jak je dnes zacházeno s naším největším národním pokladem, kterým je mateřský jazyk. Když srovnáme jak krásná řeč se linula z jevišť divadel v době temna, nebo jak gramaticky a formálně cizelované byly tehdy psané české knihy, tak musíme nad úrovní těch, kdo se dnes takzvaně živí slovem, minimálně vrtět hlavou.
Je na pováženou, když absolvent vysoké školy ví, jak se jmenují a co dělají jakési žluté figurky, ale nic mu neříká například Jiří Trnka. Je možné, že za pár let po jakémsi Potterovi u nás nikdo ani nevzdechne, zatímco třeba nemodifikovaný Karel Čapek ponese slávu českého národa ještě za stovky let.
Vysokoškolské vzdělání nemůže klouzat po povrchu věcí a jevů, ale musí pronikat do hloubky lidského poznání. Studenty na takové náročné studium musí připravit základní a střední školy. Je na zvážení, zda k vyšší vzdělanosti národa povede přizpůsobování výuky objektivně hůře vzdělatelným dětem, nebo zda diferenciací výuky bude umožněn rozvoj nesporných talentů. Každá společnost je diferencovaná už ze své podstaty. Na tom sociální inženýrství nic nezmění. Ani ve školství.
V úctě