Podpora kvalitních nápadů ano, ale...

V každé zemi existují místa a děje, které tu kterou zemi svým způsobem charakterizují a od jiných odlišují. Jedním z takových symbolů a připomínkou naší bohaté kulturní historie, je nepochybně PRAŽSKÝ HRAD.

Nový ředitel Národní knihovny, duchovní jedné z našich církví, upozornil na nedostatečné prostory pro tuto významnou kulturní instituci. To je jistě pravda, a proto byla před deseti lety, z prostředků na obnovu národního kulturního pokladu, zahájena rekonstrukce stavajícího sídla a výstavba nového depozitáře.
Teď se ale znovu začalo diskutovat o kontroverzní stavbě nové knihovny podle návrhu Jana Kaplického. Je potřeba říct, že návrh Jana Kaplického je v podstatě jen designem možné stavby, který má k projektu, podle kterého by se mohla stavba realizovat, hodně daleko.
V médiích se objevují názory některých lidí, kteří jsou pro to, aby pro rozšíření kapacity národní knihovny byl designový návrh Jana Kaplického využit. Při tom někteří kritizují bývalého primátora Pavla Béma, že tak neučinil již dříve.
Pominou-li se takové skutečnosti jako ne úplně přesné vyhodnocení výběrového řízení o návrh stavby, nebo představa o umístění jinak, než bylo v zadání uvedeno, tak svou roli sehrálo možná i to, že Pavel Bém vnímal Pražský hrad, stejně jako většina občanů Čech, Moravy a Slezska,  jako  centrum české státnosti a po staletí neměnné panorama Hradčan jako její symbol.
Podpora tak masivní změny dominanty našeho hlavního města může mít rozmanité důvody. U někoho to může být přátelství nebo sympatie k autorovi toho nápadu. U jiného zase to může být cesta k získání sympatií, které by mohly být zhmotněny třeba při nějakých volbách. Někdo třeba jako cizinec jen tak intenzivně nevnímá význam českých národních symbolů. Tady si dovolím být osobní. Jestli pak by se  Andrej Babiš nebo Adriana Krnáčová tak jednoznačně vyjadřovali, kdyby se někdo pokusil obdobnou stavbou obohatit panoráma hradu v hlavním městě jejich původní vlasti. 
Kdyby se podařilo návrh "kaplického knihovny" dovést až k realizovatelnému projektutak, aby splňoval požadavky pro provoz Národní knihovny, určitě by se v Praze našlo místo, kde by mohl hlavní město obohatit svou nevšední architekturou. Nemusí to však být nutně v místě, které nám, v tak dokonalé podobě, zanechali naši významní předkové. My bychom je měli, pokud možno nedotčené, předat dalším generacím.
Je pravda, že mnohá historická města jsou moderní architekturou obohacována. Vždy však citlivě a s rozvahou a nikdy ne v místech, která jsou historickými a kulturními symboly dané civilizace.
František Mikeš