Otáčko zůstane v zámecké zahradě.

Stát přebírá iniciativu při hledání způsobu, jak vyvážit veřejný zájem na ochranu památek s veřejným zájmem na provozování kvalitní kultury v souvislosti s existencí otáčivého hlediště.

Otáčko zůstane v zámecké zahradě.

                iDNES.cz  ve Zprávách přinesl dobrou zprávu pro nejméně 130 tisíc lidí, kteří se podepsali pod petici za zachování otáčivého hlediště na stávajícím místě v zámecké zahradě krumlovského zámku. „Získali jsme souhlas UNESCO, aby točna v Krumlově zůstala“, hlásí ministr kultury Daniel Herman a v tomto duchu lidovecký ministr informoval vládu ČR. „Z diskuse ano, či ne, jsme se posunuli do kategorie ano, ale jak. Je to velký pokrok,“ raduje se Herman.

„Symbióza živého umění v areálu památkového objektu mimořádné barokní zahrady v Českém Krumlově je možná,“ píše se podle českého ministra kultury v závěrech expertů UNESCO, zda smí točna v zahradě zámku zůstat.  Jde o to, jak bude vypadat.  Podle Hermana to bude záležet na architektonické soutěži, kterou vyhlašuje město České Budějovice, protože Jihočeské divadlo je příspěvkovou organizací Českých Budějovic. Jsou různé možnosti.  „Je tu zasouvatelná možnost, demontovatelná, umístění na jiné místo v zahradě…,“ řekl Herman.

Ta třetí možnost otevírá vrátka odpůrcům divácké tribuny v zámecké zahradě. Navrhují ministrovi její přemístění o cca 7 m dále od letohrádku Belarie, aby mohlo dojít k jeho opravě. I když není úplně zřejmé, jak tyto dvě věci spolu souvisí, přesto je tento nápad hodný zamyšlení. Zamyšlení nad tím, zda to není způsob, kterým odpůrci otáčivého hlediště chtějí dosáhnout svého cíle.

                Masivní konstrukce otáčivého hlediště je výsledkem projektového řešení z doby před rokem 1989. Proč je tomu tak, to by možná uměli vysvětlit někteří z dnešních odpůrců, kteří na konci 80 let minulého století byli u toho, když podoba dnešního otáčivého hlediště vznikala.

Každý, kdo měl možnost vidět celou stavbu, včetně podzemní části ví, že likvidace stávajícího a stavba nového zařízení by trvala minimálně dva roky, a znamenala by rozsáhlý devastační zásah do podstatné části zahrady. To za předpokladu, že by příslušný stavební úřad vydal pravomocné demoliční rozhodnutí a po územním a stavebním řízení také stavební povolení.  Ve správním řízení by bylo pro stavbu potřeba získat kladné závazné stanovisko orgánů památkové péče.  Že by jeho získání nebylo úplně jednoduché, si umí představit každý, kdo v Českém Krumlově nějaké stavební řízení absolvoval. Úplně nepodstatné není ani to, že náklady na rekonstrukci stávajícího zařízení by se pravděpodobně pohybovaly v řádu desítek milionů Kč, ale likvidace stávající a stavba nové otočné divácké tribuny by si vyžádala finanční prostředky v řádech spíše stovek milionů.

Protože zápis na listinu světového kulturního dědictví UNESCO iniciovala vláda, je také jedinou legitimní institucí státu, která může vést zásadní jednání s představiteli této světové organizace. Proto se poslanec Karel Pražák obrátil dopisem na premiéra Bohuslava Sobotku s upozorněním na úskalí některých navrhovaných řešení.  Ve své odpovědi premiér Sobotka mj. uvádí, že součástí zadání předpokládané architektonické soutěže je i nezpochybnitelně vyslovená preference umístění otáčivého hlediště v zahradě českokrumlovského zámku. Vyjádřil se i k uvažovanému posunutí otáčivého hlediště a to tak, že tato idea nikdy nebyla podmínkou jednání žádné ze zúčastněných stran.  

Aby Jihočeské divadlo nepřišlo ani o jednu sezónu a proto, aby došlo ke změně dnešní podoby otáčivého hlediště, aniž by se muselo vynaložit několik stovek milionů korun z veřejných rozpočtů, je třeba zvolit logickou a hospodárnou variantu. Technické a technologické možnosti jsou tomu, ve 21. století, příznivě nakloněny. Pokud by navíc vlastník otáčka, kterým je Město České Budějovice, přijal usnesení, že požaduje jeho zachování na stávajícím místě a rozhodne o způsobu jeho rekonstrukce, může být více než dvacetiletá, nepříliš produktivní diskuse, ukončena ve prospěch těch, kdo rádi do zámecké zahrady chodí za kvalitní kulturou. Pak také bude moct vláda ČR prostřednictvím ministerstva kultury oznámit rozhodnutí, jakým způsobem chce na svém území rozhodovat, aby to bylo srozumitelné doma i v zahraničí.

František Mikeš