Odpovídej, jak já se táži!

V momentě, kdy publicisté a komentátoři v médiích předkládají publiku místo informací o dění okolo nás svou představu o tomto dění, přestávají být předkládané zprávy informací, a stávají se zábavou.

Zábavných pořadů, tvářících se jako publicictika je dnes nepočítaně. Jejich protagonisté přichází před diváky, posluchače či čtenáře se svou představou o chodu světa a stafáž jim dělají přizvaní hosté, ochotní odpovídat na návodné otázky tak, jak si oni představují. Pokud už zavítá do takových pořadů někdo s jiným názorem, tak moc prostoru na jeho prezentaci nedostane.

V prvoplánových, aktivisticky pojatých komentářích k aktuálním otázkám na domácí či zahraniční scéně,  se místo zkušených politologů vyjadřují politologové, kteří své zkušenosti nasbírali cestou od promoce do televizního studia.

Je jistě pravdou, že existuje množství kanálů, ze kterých lze čerpat informace, které mohou mít význam pro konkrétní rozhodování v konkrétních situacích. Žijeme v tzv. informační společnosti. Je ale otázkou, zda pojem informační společnost je totožný se společností vědění. V dnešní podobě digitálního světa, by se někdy hodilo mluvit spíš o "dezinformační společnosti" . Nárůst informačních a komunikačních možností, množství vjemů, zvuků, čísel a obrazů kamuflovaných jako informace, které se dnes na nás valí znamená, že se rozdíly rozpývají a nijak neovlivní pozdější události,protože jsou vnímány jen okrajově a zpravidla téměř okamžitě zapomínány.

Podle Konráda Liesmana je nesporné, že prověříme-li nesčetné takzvané informace, které konzumujeme během dne ze zpráv z hlediska toho, zda dojde k jednání, které by bez určité zpravy nenastalo, je jasné, že většina takzvaných zpráv nejsou zprávy a že zprávy, které obsahují nějakou odlišnost, tedy skutečně něco sdělují, jsou velmi vzácné. To se týká i (možná zejména) každodenních televizních zpráv, kde podle K. Liesmanna jen jedna jejich součást skutečně zprostředkovává informace, které pro blízkou budoucnost téměř každého diváka znamenají rozdíl, a tudíž mají význam, a tou je předpověď počasí. Všechno ostatní, ať je jakkoliv vážné, je zpravidla zábava.

Třeba budou ve vyučovacím procesu budoucí publicisté vedeni k tomu, aby uměli správně používat termín "vědění" a termín "informace". Protože na rozdíl od informace, která představuje interpretaci dat s ohledem na budoucí jednání, lze vědění popsat jako interpretaci dat s ohledem na jejich věcnou souvislost a vnitřní soudržnost.