Odpovědnost za vlastní jednání je přednost ne slabost.

Ten, komu je svěřena správa státu si musí být vědom, že svým konkrétním jednáním nebo výroky nastavuje úroveň chování ve společnosti. Dodržování psaných i nepsaných pravidel chování pak ukazuje na kulturní úroveň dané společnosti  

Soudce Krajského soudu podal ústavní žalobu na platnost části zákona, který pojednává o odpovědnosti majitele motorového vozidla za jeho zákonný provoz. Příklad zbytečného zatěžování soudního systému a navíc někým, kdo by tomu mohl bránit svou kompetencí.

Nápad, ukázat na osobu blízkou poté, když řidič při řízení vozidla porušil zákon, aby se zbavil své odpovědnosti za porušení pravidel silničního provozu, se mohl zrodit opravdu jenom u nás. Zkuste něco podobného v nějakém normálním státě. 

Soudce, který podal tuto ústavní stížnost, v jejím zdůvodnění m.j. srovnal zapůjčení auta a střelné zbraně. Takové srovnávání je i není přesné. V případě vyšetřování trestného činu nebo přestupku se v první řadě ustanovuje, zda čin byl spáchán s použitím konkrétní věci, že věc byla ustanovena v místě porušení zákona  a ztotožňuje se její vlastník. Ten je pak podezřelý ze spáchání deliktu do doby než prokáže, že v době spácháni deliktu neměl, bez vší pochybnosti, věc ve své moci. Byla-li tedy konkrétní věc ztotožněna jako prostředek ke spáchání konkrétního trestného činu nebo jiného deliktu, musí být taková věc přirazena tomu, kdo ji používá jako svou vlastní v souladu s právy a povinnostmi vlastníka. Prokázat alibi je pak na tom, kdo skutečnost považovanou za prokázanou hodlá zvrátit ve svůj prospěch.

S vlastnickým právem jsou tedy spojena práva a povinnosti a také tomu přináleží odpovědnost za používání věci jinak než je obvyklé nebo dokonce zákonné. Té odpovědnosti se nikdo nemůže zbavit vlastním rozhodnutím nebo zřejmě účelovým tvrzením s úmyslem označit někoho jiného z vlastního protiprávního jednání, aniž by takové tvrzení doložil.

Poukazování na Listinu základních práv nebo na presumci neviny postrádá v tomto případě smysl, protože v souladu s dobrými mravy nelze upřednostnit práva přestupce před veřejným zájmem na účinném postihování protiprávního jednání. Rychlá sankce bývá účinným příspěvkem k prevenci kruminality. Tolerování protiprávního jednání vede naopak k napodobování, což není nic pro společnost prospěšného.

To se ale každý právník učil ve druhém ročníku příslušné vysoké školy v předmětu s názvem Teorie práva.

František Mikeš