Na důchody se ze státního rozpočtu čerpá významná částka a to dobíhá doba, kdy do něj přispívají ti, kdo tvoří směnitelnou hodnotu a nabíhá doba, kdy přibývá těch, kdo na své platy ze státního rozpočtu berou.
V poslanecké sněmovně se projednává zákon, kterým se má zpětně měnit výpočet důchodů v návaznosti na inflaci. Škoda, že tomu nebylo dejme tomu v říjnu nebo listopadu roku 2022. Teď chce vládnoucí koalice projednat změnu ve stavu legislativní nouze. Zdůvodňuje to tím, že při dodržení platných pravidel by došlo k vysoké národohospodářské škodě. Najdou se dokonce právníci, kteří jsou ochotni o takovém zdůvodnění uvažovat (mezigenerační solidarita je jistě dobrá filozofická úvaha, ale pro změnu konkrétního zákona ve stavu legislativní nouze není relevantní).
Jenže věc se má jinak. K národohospodářské škodě nedochází proto, že má být naplněn platný zákon, ale proto, že došlo k hrubému porušení jiného zákona, a to zákona o státním rozpočtu pro rok 2023. Tím, že i když bylo známo, že inflace v roce 2023 přesáhne hranici pro navyšování důchodů, tak ministerstvo financí do státního rozpočtu pro rok 2023 nezahrnulo žádnou částku, která by pokryla očekávané (známé) zvýšené výdaje na výplatu důchodů. Přitom bylo známo, že kvůli inflaci porostou nejenom výdaje na důchody, ale díky inflaci vzrostou o více než 170 miliard i příjmy do státního rozpočtu.
Je celkem jedno, zda ministerstvo financí takto nezodpovědně postupovalo z nedostatku kompetence nebo z politických důvodů. Podstatné je, že tím způsobilo problém, který se teď snaží napravit způsobem, který by měl jen těžko někde obdobu. Ve zrychleném řízení se má přijmout retroaktivní zákon, kterým se má změnit něco co již platí. To opravdu může jenom těžko obstát při možném podání ústavní stížnosti. Nárok na výplatu zvýšených důchodů již vznikl na základě platného zákona, jako takový je vymahatelný a oprávněným subjektům běží lhůta, ve které musí stát vůči nim splnit svou povinnost.
Když předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR prohlašuje, že musela vyhlásit stav nouze, když jí o to vláda požádala, tak nemá tak úplně pravdu. Jako nejvyšší autorita zákonodárného sboru České republiky měla povinnost posuzovat zdůvodnění takového požadavku nejenom formálně. Zřejmá kolize platného zákona s tím připravovaným a evidentní nesoulad s Ústavou ČR jí opravňoval k tomu, aby požadované jednání ve stavu legislativní nouze odmítla. Jednala by nepochybně v souladu s uplatňováním moci ve státě. Ta je rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Vykonávána musí být vždy od sebe odděleně tak, aby nedocházelo k podezření z politických komplotů.
size="12pt"K vylepšení rozpočtu přes nedovolenou retroaktivitu při tvorbě práva cesta určitě nevede. To, že je potřeba s důchody něco dělat je ale pravda. Příležitost pro změnu valorizačního vzorce byla v závěru loňského roku, kdy při přípravě státního rozpočtu na rok 2023 bylo zřejmé, že k valorizaci bude muset v prvním pololetí roku 2023 dojít.
size="12pt"Tehdy se měl změnit zákon o výpočtu důchodů v souvislosti s inflací. Blížily se ale dvoje volby a tak se to nechalo podle zásady ono to nějak dopadne. Dopadlo to jak nejhůř mohlo. Výpočet se mění v době, kdy už nárok vznikl na základě platného zákona.. A aby toho nebylo málo, tak ministr financí nejdřív zdůvodní stávající postup vlády hrozbou vysokých hospodářských škod, aby vzápětí kritikům odpověděl, že nic moc nehrozí, protože i výše důchodů podle stávajícího zákona se do rozpočtu vejde. S tím jde do sněmovny a diví se, že se to opozici nelíbí, když jí sám dodává munici pro ostřelování.
size="12pt"Přesto zákon o změně valorizačního vzorce k výpočtu důchodů v souvislosti s inflací může ve sněmovně projít i přes odpor opozice. Aby to však většina veřejnosti nebrala jako nápravu diletantismu vlády, ale jako první krok k nutným změnám důchodového systému, měla by změna platit od druhého pololetí roku 2023 nebo od začátku roku 2024. Pokud jsou poslanci alespoň trochu dotčeni právem, tak to jinak dopadnout nemůže.
