Volby se blíží a média už vidí vítěze. Co si takhle připomenout osud UNIE SVOBODY z let 1997 a 2002. Před volbami si dělili posty, a po volbách zmizeli v propadlišti dějin. FINIS CORONAT OPUS!
Občanská demokratická strana, stále ještě hegemon pravicové politiky v ČR, podepsala pakt o společném útoku na Strakovu akademii. Není málo těch, kdo se domnívají, že sama by ve volbách dosáhla lepšího výsledku (stávajících necelých deset procent preferencí je možná daň za toto spolčení). Ale kostky byly vrženy. Teď bude záležet na tom, jakým programem zaujme voliče natolik, aby Petr Fiala mohl v praxi naplnit svá slova, že bude lepším premiérem než AB.
Současný předseda ODS je nepochybně vzdělaný člověk. Trocha pochybností může být okolo toho, zda je to také vůdcovský typ pro říjnové volební klání. Nezbývá než věřit voličům, že budou volit rozum před sliby. Předvolební boj jich bude nepochybně plný. Populismus se bude na voliče valit ze všech stran. Kolik lidí asi bude vnímat sofistikované volební programy, kolik lidí se bude ptát po vážných problémech, jako je např. stabilizací financí, a kolik lidí bude spíš zajímat, kolik jim jich bezpracně přijde. Bohužel rozhodující bude nejdřív přesvědčit lidi, aby mne volili, a pak mohu začít dělat to, co je jim prospěšné. I třeba proti jejich vůli, ale s výsledkem, který pochopí. Není žádnou novinkou, že pořád je zde hodně lidí spoléhajících na pomoc od jiných (nejlépe od státu), a na jiné své trable svalující.
M. Thatcherová měla prohlásit, že problém socialistů je, že jim nakonec dojdou i peníze druhých. U nás to není problém jenom socialistů. Těch, kdo chtějí rozdávat bude ve volbách většina. Nalít národu čistého vína to bude vyžadovat silnou osobnost a silné argumenty. Jenže kde dnes vzít politika, jako byla "železná lady"? Na téhle kouli, které se říká země, takových moc vidět není. Dnes je tady záplava politicky korektních snílků, kteří se domnívají, že současné problémy světa vyřeší protekcionářství, které rodí stále nové a nové problémy světa a lékem je tištění peněz. V podstatě se zabývají problémy, které by bez jejich přičinění vůbec nevznikly.
A pak je tady ještě pan prezident. S pravděpodobností hraničící s jistotou, pověří sestavením vlády toho, kdo ve volbách získal nejvíce procentních bodů jako jednotlivá strana. Trojka nebo dvojka se sice může dohodnout, kdo je leader, ale to může fungovat jen když vyhraje volby. Když je vyhraje nějaký samostatný subjekt, nebo to bude plichta, tak bude rozhodovat to, kdo samostatně získal hlasů nejvíc.
Takže do říjnových voleb žádný velký optimismus. Co se dá čekat? Asi vyrovnaný výsledek Piráti vs. ANO, načež pan prezident pověří sestavením vlády A. Babiše, a ten bude rok hledat parťáky do koalice, aby zase řadu měsíců vznikala nějaká menšinová vláda. Dá se předpokládat, že ČSSD už nebude chtít jít do žádné vlády, aby si mohla v opozici vybudovat pozici do voleb příští. Aby vznikla jednobarevná vláda je nepravděpodobné. Zbývá spekulovat, jak svůj výsledek ve volbách zúřaduje SPD nebo KSČM, nebo zda do sněmovny vstoupí někdo další, proti volbám minulým. Na předvolební průzkumy se moc spoléhat nedá. Stačí vzpomenout na rok 1997 a 2002, kdy US nejprve sama, a potom jako čtyřkoalice začínala už před volbami podle preferencí obsazovat křesla ve vládě. a jak nakonec skončila. Dnes média tlačí Piráty tak, že by je mohla vytlačit (off side?).
Takže se můžeme těšit na horké volební léto a na to, zda jednotlivé strany „pojedou“ hlavně sami za sebe nebo budou převážně útočit na své protivníky.Něco může naznačit reportáž o několik let starých stránkách z diáře Jiřího Faltýnka. To může být ukázka, jak bude předvolební kampaň vypadat, a jak narušit zatímní dominanci HNUTÍ ANO na české politické scéně mezi jednotlivými stranami (není řeč o sdruženích, kde zatím není jisté, jak uspějí ve volbách). Jenže jednoznačný dopad Faltýnkova diáře do veřejnosti byl trochu zpochybněn vystoupením pana Michálka z Pirátské strany, když se kriticky vyjadřuje k věci, jejíž obdoba teď tíží pirátskou stranu na pražském magistrátu, kde je vedena diskuse o střetu zájmu jejich člena v souvislosti s nákupem ochranných pomůcek. Pokud bude platit, že akce vyvolává protiakci, tak se máme na co těšit.
Aby toho nebylo málo, tak se začíná mluvit o předčasných volbách. Současná (ne)koexistence vládní koalice a její opozice dospěla do stádia, kdy opozice to vidí jako jedinou možnost. Reakcí na takovou akci může být jednání o demisi vlády a o tom, co by po ní mohlo následovat. A to v době, kdy se jedná o novém volebním zákonu poté, kdy se Ústavní soud rozhodl, pár měsíců před volbami, jeho části zrušit. Může se stát, že se strany neshodnou na ničem, když by se někomu mohlo zdát, že je v úzkých. Uplynutím lhůty skončí platnost mandátu jednotlivých poslanců, a jsme bez dolní komory Parlamentu ČR. Při neexistenci sněmovny nemůže vláda podávat demisi, a může vládnout na věky věků, protože nebude komora, která by odhlasovala volební zákon. A je tady ústavní krize, která ještě nebyla. Neexistuje ústavní pojistka pro takový případ, navíc když k ní přispěl sám Ústavní soud.
