Když to jinde nemají, tak...

... proč by to mělo být zrovna u nás. To je asi názor některých památkářů na existence divadla v českokrumlovském zámeckém parku. Stopadesát tisíc signatářů pod peticí za jeho zachování je však jiného názoru.

                Na území České republiky se nalézá několik světových unikátů. Tím ve světě naprosto ojedinělým je Jihočeský divadelní festival před otáčivým hledištěm v zahradě českokrumlovského zámku. Právě tímto prvkem se zámecká zahrada odlišuje od jiných podobných zahrad a proto je jednou z nejnavštěvovanějších ve srovnání s těmi podobnými.

                Scénograf Joan Brems přidal zahradě něco, co jinde přidat nejde. Využití historického prostředí pro divadlo na „kruhové“ přírodní scéně. K tomu však bylo nutné umožnit divákům tuto scénu sdílet. To se povedlo tak, že uprostřed přirozené divadelní scény byla umístěna tribuna pro diváky, která se otáčí k jednotlivým obrazům. Otáčí se tak už 60 let a v poslední době s padesáti tisíci diváky ročně.

                Po roce 1989 se objevují snahy toto divadlo ze zámecké zahrady odstranit. Je pravda, že monstrózní divácká tribuna, na jejíž podobě se podíleli i někteří z jejích dnešních odpůrců, by mohla vypadat jinak. Mnohem subtilněji a možná i méně viditelná v době, kdy divadlo nehraje. Odpůrci však o něčem podobném neuvažují. Jejich tlaky na majitele divadla, na příslušné ústřední orgány státní správy a v posledních dvaceti letech i na orgány UNESCO, trvají na likvidaci.

                Ministr kultury Daniel Herman  2. 11. 2015 sice prohlásil ve Zprávách iDnes:

„Získali jsme souhlas UNESCO k tomu, aby točna v zahradě zůstala…  Z diskuse ano či ne, jsme se posunuli do kategorie ano, ale jak. Je to velký pokrok.“…Symbióza živého umění v areálu památkového objektu mimořádné barokní zahrady v Českém Krumlově je možná.“ To se podle, českého ministra kultury, píše v závěrech expertů UNESCO.

Proto se těžko chápou informace o tom, že MK má zájem koupit 22 hektarů okolních pozemků včetně zásobního zahradnictví, jejichž část by měla být využita pro přemístění divadla. Stejný záměr má i majitel těchto nemovitostí jak o tom svědčí jím zveřejněný inzerát.

                Potřebnost nákupu zmíněných nemovitostí pro stát bude muset ministerstvo kultury příslušným způsobem odůvodnit. Těžko se ale bude zdůvodňovat smysl a finanční náročnost přemístění divadla.

Bude se zdůvodňovat obrácený postup ve srovnání se scénografem Joanem Bremsem! On viděl divadelní scénu a k ní přizpůsobil sezení pro diváky. „Přemisťovatelé“ vidí sezení a k němu budou muset, někde na zelené louce, vytvořit divadelní scénu a to v takové podobě, aby vůbec mělo smysl se s diváky otáčet. Že taková stavba v ochranném pásmu krumlovského zámku narazí u památkářů, to lze předpokládat s pravděpodobností hraničící s jistotou. A navíc!  Taková umělá scéna se může vytvořit kdekoliv, na jakékoliv louce.  K tomu už zámecká zahrada, ani Český Krumlov není potřeba.

Je možná k zamyšlení, proč se místo diskuse na rekonstrukci stávající divácké tribuny do podoby, která by tolik nerušila na místě, kde je umístěna, trvá na stavbě nového zařízení mimo zámeckou zahradu a možná i Český Krumlov. Rekonstrukce by možná stála několik desítek milionů Kč. Nová stavba by se ovšem počítala ve stovkách milionů. Je to důvod pro, nebo proti stávající točně?! Postavit za půl miliardy „kolotoč“ ve víře, že bude masivně využíván, je odvážná kalkulace. Nikdo zatím nenašel místo, kde genius loci tuto příležitost dává. I proto je zahrada českokrumlovského zámku světovým unikátem.