To není jenom název jednoho staršího filmu, to může být i zamyšlení nad tím, jak některé, i veřejně působící "osobnosti", vidí současné dění v globálním světě.
Průběžně se, zejména ve věřejnoprávních sdělovacích prostředcích, publikuje názor, že by bylo dobré být tolerantní k současné islamizaci Evropy, protože v minulosti i občanům Československa byl umožněn pobyt mimo jejich vlast. Jde o naivitu nebo hloupost těch, co to říkají?! Před rokem 1989 odcházelo z území tehdejšího Československa ročně možná několik stovek (tisíc?) lidí. Odcházeli z území křesťanské civilizace do států stejného historického vývoje a nesli sebou srovnatelné sociální, kulturní či hygienické návyky a mnohdy daleko vyšší úroveň vzdělání či kvalifikace. Jejich začlenění do nového prostředí bylo o to snazší, že práce jim byla přirozenou potřebou a málokdo vstupoval do nového života s tím, že bude žít z milosti původního obyvatelstva.
Ať chceme nebo nechceme, tak dnešní svět je rozdělen na několik náboženských pásem. Má-li současný "svět islámu" problémy, tak to nevyřeší rozmisťování obyvatel tohoto světa do světa, kterému nerozumí. Navíc když jsou přesvědčeni, že musí změnit nové prostředí tak, aby jim bylo srozumitelné a pro život vyhovující. To, že blahobyt ve většině zemí západní Evropy a USA pomáhali vytvářet obyvatelé bývalých kolonií nebo závislých území znamená, že v některých zemích Evropy už o jednoznačnosti křesťanské civilazace může být vedena polemika.
Má-li si Evropa udržet alespoň současnou kulturní, sociální a náboženskou podobu tak, jak byla dlouhými staletími vytvářena, musí, alespoň dočasně, rezignovat na ideu multikulturalismu jako ideální podoby soužití lidstva. Vedoucí mocnosti "západního světa" si musí přiznat, že na současném nedobrém stavu ve většině islámských zemí mají svůj podíl a musí společně s autoritami toho světa hledat a nalézat cesty k takovému politickému systému, aby život i tam byl pro všechny lidi do té míry přijatelný, aby neměli důvod trpět doma nebo v uprchlických táborech na prahu Evropy.
Zastánci vysoké míry tolerance k současné islámské vlně postupující Evropou jsou většinou zároveň zastánci soužití lidí stejného pohlaví. Od takových párů lze ale jenom těžko očekávat vysokou míru reprodukce. Přicházející obyvatelé se ovšem "reprodukují" tak, jak je Bůh stvořil a nejsou v tom nikterak minimalističtí. I to může být do budoucna pro tradiční usazenstvo Evropy problém.
František Mikeš
