Ani v Česku vše neprojde.

V souvislosti s uvažovanou stavbou nové budovy Národní knihovny na Letné se u nás stal známým architekt Jan Kaplický. Na tuto stavbu byla někdy v roce 2006 vyhlášena mezinárodní soutěž o návrh této budovy. Zdůraznit je potřeba, že soutěž byla na návrh! Porota v čele s architektkou Jiřičnou (dřívější partnerkou pozdějšího vítěze) určila vítězem soutěže Jana Kaplického. Tomu byla za vítězný návrh vyplacena odměna ve výši 180 tisíc €, tedy zhruba 5 milionů Kč. Za svou práci obdrželi jednotliví členové poroty příslušnou finanční částku a tím měla být, tato část přípravy budoucí investice, uzavřena. Pro vlastní realizaci už měl být stanoven postup v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Jenže zadavatel soutěže, už v soutěži o návrh, založil smluvní podmínky pro projektování stavby a její realizaci ve prospěch vítěze výše uvedené soutěže. Právě tento neobvyklý způsob při interpretaci pravidel pro nakládání s veřejnými prostředky, způsobil potíže v dalším procesu přípravy zamýšlené stavby. Když se k tomu přičte, že soutěžitel nesplnil některé podmínky uvedené v zadání soutěže, že stavba byla předpokládána na pozemku, který nebyl pro stavbu určen, že původně předpokládaná částka by byla realizací návrhu Jana Kaplického výrazně překročena a i to, že podobná stavba sice zdobí Silikon Hill u Stockholmu, ale jako doplnění po staletí neměnného panoramatu Prahy, by mohlo vzbuzovat jisté rozpaky u každého, kdo ctí historické tradice státu a jeho symboly, musely nastat pochybnosti.

To vše je b dnes smutným konstatováním konce stavby na jehož počátku byl přístupu, který byl pro tuto několika miliardovou investici v Národní knihovně zvolen.

Od designu k realizovatelnému projektu, na jehož základě vznikne funkčně a ekonomicky provozovatelná stavba je většinou dost dlouhá cesta. Ta se v případě nové budovy Národní knihovny na Letné zadrhla hned na začátku. Možná i proto, že si někdo v té době myslel, že v Česku ledacos projde.

František Mikeš