Jiný stav, jiný mrav

Celý život jsem optimista. Takový ten druh optimisty, který přesazuje muškáty ve chvíli, kdy se na naši planetu řítí smrtící meteorit. 

Ve společnosti pragmatiků, cyniků a pesimistů jsem často se svým bezelstným úsměvem a sluníčkovými slogany ohrožená na životě a občas na mě někdo vezme palici. Děti jsou po mně. S úsměvem od ucha k uchu nadšeně vítají veškeré životní tragédie od neštovic až po vichřici. Dokážou se radovat i z takových maličkostí jako je odřené auto nebo ztracené klíče.

Karanténa byla ale skutečná výzva i pro zaryté sluníčkáře. Vládní opatření nás zastihla na sklonku mého třetího těhotenství. To je, jak známo, samo o sobě vrcholně půvabná záležitost, zvláště pro nás, sebestředné ufňukané slečinky s vyhřeznutou plotýnkou. Urputné bolesti zad a kolébavá chůze mi nedovoluje vzdálit se dále než sto metrů od domova. Každá výprava vyžaduje dobré rozvržení sil a zásob tak, abych se zvládla paraplegickými přískoky došoupat domů před soumrakem a nemusela přespat u popelnic, takže plošný zákaz vycházení přišel jako na zavolanou. Společně se mnou byl totiž nucen tloustnout doma celý národ.

S ohledem na to, že já nabrané špeky bleskurychle vykojím (doufám), mám jednoznačně konkurenční výhodu. Nekojícím spoluobčanům, kteří zvládli jako já za každý jeden měsíc karantény zkonzumovat 98 tabulek čokolád a stejný počet dílů seriálu Vyšetřování leteckých katastrof, letošní plavkovou sezónu opravdu nezávidím.

Podle mě za tou karanténou musela stát nějaká kakaová a fitness lobby. Kakaový průmysl kvetl v průběhu karantény, na fitness došlo teď, kdy si všichni vyrazili koupit džíny. Zlaté časy ovšem zažily děti. Ty moje, obzvlášť. Pětice ďáblů jménem Mobil, Tablet, Youtube, Minecraft a Netflix, jejichž jména jsme se dosud báli i vyslovit, po krátkém a předem prohraném boji zcela ovládla naše životy. Za 2,5 měsíce domácího vyučování jsem do vzdorovitého prvňáka zvládla nahustit velké B a H a jírovec maďal, zato Harryho Pottera a Star Wars ochotně zmákl za zlomek času.

Nejvíce mě pobavila internetem se šířící naivní příručka pro pracující rodiče. Radila rodičům v karanténě vyhradit si denně alespoň jednu hodinu na meditaci a osobní rozvoj, striktně dodržovat zajetý pracovní režim, oblékat se slušně, vytvořit klidné a harmonické pracovní prostředí a vysvětlit rodině, co to znamená práce z domova. Zkusili jsme to. Mám dojem, že příručku napsal dvacetiletý bezdětný jogín.

Přestože jsem rodině harmonickým hlasem vysvětlila, co znamená práce z domova, světe div se, od té doby vyřízuji pracovní hovory v pyžamu od plotny s těhotenským břichem pocákaným připálenou rajskou omáčkou, zatímco tříletá dcera agresivně mlátí špinavou botou do tamburíny a šestiletý syn zabíjí samopalem už sto šedesátou elektronickou zombie.

Pokud v uplynulých měsících nastala sporadická chvíle klidu a já zamčená na toaletě vytočila klientovo číslo, ozvaly se ze sluchátka tupé rány, nelidský řev smečky orangutanů a prosba ať zavolám později. Myslím, že v ostatních domácnostech meditace a osobní rozvoj také nebyla na pořadu dne.

Abych byla spravedlivá stran osobního rozvoje, rozvinuli jsme se po dobu karantény hned v několika disciplínách. Zprovoznění šicího stroje s vietnamským návodem, jak vyhrát domácí karban o dvoukoruny s prvňákem, běh naboso po legu, odolávání alkoholismu, krádež společných zásob.

Zejména pravidelné telefonování neslyšící prababičce nás zocelilo po všech stránkách.

Prali, myli a holili jsme v karanténě minimálně. Manžel měl ostatně neopakovatelnou možnost ocenit mou přirozenou pravěkou krásu. Já zase oceňuji jeho odvahu, s níž se na sklonku března vrhl do legendární bitvy U Kauflandu.

Nařízená izolace měla ale i své stinné stránky. Za uplynulé tři měsíce jsme se o sobě dozvěděli věci, které by v době svobody byly pro každé manželství fatální. Názor mého muže na Eltona Johna a hlívu ústřičnou zasadil našemu vztahu tvrdý úder. Jen díky čokoládě a leteckým katastrofám se do našeho vztahu zase vrátil něžný cit.

A tak jako správný optimista věřím, že jsme z toho vyšli silnější, skromnější, láskyplnější, ale (a to je jediné jisté) mnohem, mnohem tlustší.